Ve sféře alternativních měn vychází nová hvězda – darkcoin. Dosud takřka neznámá variace na bitcoin zdražila za uplynulý necelý měsíc ze 75 centů na skoro sedm dolarů. Hlavní plus darkcoinu spočívá v očích jeho uživatelů v tom, že oproti bitcoinu jsou příslušné transakce výrazně anonymnější. Právě příslib vysoké míry anonymity je tím, co cenu darkcoinu nyní vyhání vzhůru. Jedná se o jednu z nejrychleji rostoucích kryptoměn, které se snaží svézt na vlně úspěchu bitcoinu.
Navzdory své pověsti má totiž bitcoin v míře anonymity transakcí docela značné rezervy; bitcoinový ekosystém umožňuje komukoli nahlédnout do „veřejné účetní knihy“, známé jako „blockchain“. Uživatelé bitcoinu pak musí aplikovat dodatečná opatření, aby zastřeli vazbu mezi daty ve zmíněné „účetní knize“ a svojí vlastní identitou.
Ekosystém darkcoinu naproti tomu míchá jakoukoli transakci, kterou jeho uživatel provede, s transakcemi dvou jiných uživatelů (tato „vychytávka“ se označuje jako „darksend“), takže kdokoli se snaží pátrat v „účetní knize“, v „blockchainu“, má značně ztíženou práci. Duchovním otcem darkcoinu je Evan Duffield, dvaatřicetiletý arizonský softwarový vývojář, který patří mezi lidi, kteří jsou přesvědčeni o problematičnosti celé koncepce bitcoinové „účetní knihy“ a zprovozňují „vychytanější“ alternativy.
Duffield celkem pochopitelně odmítá intuitivní vysvětlení strmě rostoucí popularity „jeho“ darkcoinu, a sice že poptávka po něm je vyháněna touhou po obyčejném vyprání peněz. Uživatelé bitcoinu totiž mohou směňovat zavedenou kryptoměnu právě za mnohem anonymnější darkcoin, zahladit tak stopy, a poté darkcoiny směnit zpět za bitcoiny.
Ostatně nařčení, že jde o měnu kriminálních živlů, čelil vlastně až do loňského roku i samotný bitcoin. Rozrůstající se komunitě jeho uživatelů a fanoušků se jej však do značné míry podařilo „očistit“. Dnes tak už nejde o „platidlo ilegálů, obchodníků ze zbraněmi a drogových dealerů“, ale o alternativní platební ekosystém, s nímž se establishment musí chtě nechtě naučit žít. Zrovna v posledních přibližně 24 hodinách bitcoin zdražil o úctyhodných přibližně dvacet procent. Po měsíci, kdy se měna obchodovala za 425 až 450 dolarů, je růst na nynějších zhruba 530 dolarů připisován nové porci optimismu ohledně vyhlídek bitcoinu. Tu zajistila zejména úspěšná amsterdamská konference Bitcoin2014, a zrovna tak další produktová a technologická řešení umožňující expanzi kryptoměny mezi širokou veřejnost.
Současná cena je však stále méně než poloviční ve srovnání s tou z přelomu loňského listopadu a prosince, kdy se jeden bitcoin prodával až za zhruba 1200 dolarů. Značná rozkolísanost ceny provází bitcoin, s stejně tak i další alternativní měny typu darkcoinu, jako stín. Je to daň za to, že jakákoli kryptoměna je stále novátorským, nezavedeným počinem, jemuž svět teprve uvyká. Vysoce nadějné ale v případě bitcoinu je, že jeho cena se už „dokáže“ stabilizovat na poměrně vysokých úrovních kolem oněch 425 až 450 dolarů. To je znak určitého zrání. I tak lze pochopitelně čekat v budoucnu další citelné výkyvy nahoru i dolů, ačkoli jejich amplituda by měla být postupně menší a menší.
I když je zatím bitcoin jasnou jedničkou mezi alternativními měnami, konkurenční kryptoměny, třeba právě darkcoin, mohou jeho postavení snadno ohrozit. Také to je projevem dosud značně neustáleného prostředí alternativních měn. „Je možné, že se objeví i konkurenční digitální měny, jež si získají větší popularitu,“ řekl mi loni George Selgin, profesor ekonomie Georgijské univerzity, stoupenec moderního svobodného bankovnictví, který hájí myšlenku denacionalizace měn a možnosti volby mezi vzájemně si konkurujícími měnami na jednom území. „To, že někdo průkopnicky přijde s nějakou technologickou inovací, jako tvůrci bitcoinu, ještě automaticky neznamená, že bude i tím, kdo tuto inovaci nejúspěšněji využije.“
Uvidíme, zda „bitcoinem budoucnosti“ není právě darkcoin.
