Dolar je pod výprodejním tlakem v dolarovém indexu a proti procyklickým měnám. Proti euru oslabuje nad 1,2100 EURUSD. Z měn regionu oslabuje zlotý a koruna. Domácí se měna obchoduje nad 25,50 za euro.

Bitcoinová horečka nekončí. Nakazili se institucionální investoři

I když začátkem dubna proběhla takřka všemi světovými ekonomickými médii zpráva o bance Barclays, jejíž analytici vytvořili na příkladu bitcoinu teoretický model spekulační bubliny a přirovnali jej k epidemii chřipky, která pomalu končí, zdá se, že na této „bublině“ je oproti ostatním bublinám něco divného. A když se podíváme na rostoucí cenu bitcoinu v posledních týdnech, ona „epidemie“ jako by znovu nabírala na síle.

I když přirovnání obrovského nárůstu popularity bitcoinu a ostatních kryptoměn, který byl příznačný zejména pro rok 2017, k šíření virové epidemie mnohé pobavilo (ale řadu fanoušků kryptoměn také rozčílilo), analytici Barclays jako by se minimálně v jednom ze svých tvrzení krutě zmýlili. Podle nich bitcoin dosáhl své nejvyšší ceny, a sice 20 tisíc dolarů, těsně před Vánoci, a to proto, že tehdy bylo „nakaženo“ maximální množství potenciální „hostitelské“ populace. S tím, jak se stále větší část této populace stává imunní, by také měla klesat pravděpodobnost nového rozšíření epidemie, a tím pádem nárůstu ceny bitcoinu na své někdejší rekordy.

Nicméně zdá se, že analytici Barclays zapomněli na jednu významnou skupinu investorů, kteří obvykle jako tzv. smart money vycítí ziskovou příležitost a začínají nakupovat aktivum s růstovým potenciálem jako první. A v době, kdy již bublina pomalu praská a tzv. dumb money, laické investiční publikum, které se nechalo nalákat vidinou „bezpracných“ zisků, ztrácí, jsou smart money dávno pryč a mnou si ruce.

Bitcoin jako mainstream? Začíná se chovat jako index S&P 500

Co se ovšem týče domnělé bubliny v kryptoměnách, v porovnání s těmi historickými se zdá být v něčem jiná –  institucionální investoři, o kterých se obvykle mluví jako o zmiňovaných smart money, jako by její začátek prospali. Zde naopak na počátku stála úzká skupina vizionářů, pro které ovšem kryptoměny symbolizovaly spíše než šanci na obrovské zisky projev nesouhlasu s tradičními fiat měnami a finančním systémem, se kterým mohou zvnitřku manipulovat centrální banky.

Právě o institucionálních investorech (jde o různé fondy, banky a další finanční instituce), kteří do onoho pověstného vlaku nyní nasedají až jako poslední, se v poslední době hovoří jako o dalším růstovém potenciálu bitcoinu, který by měl být hnán právě jejich poptávkou. Jak uvádí server CNN na základě průzkumu Fundstrat, 82 % institucionálních investorů věří, že cena bitcoinu dosáhla v posledních týdnech svého dna a nyní bude opět růst.

Podle průzkumu Triad Securities, o kterém informoval server Bitcoin, se potenciální koupí kryptoměn zabývají již takřka všichni. Celkem 31 % institucionálních investorů už bitcoin či jinou kryptoměnu nakoupilo, přičemž polovina z nich to ovšem udělala až v posledním půlroce. A dále 36 % nákup kryptoměn zvažuje, 31 % jej pak úplně nevyloučilo. Do světa kryptoměn nedávno vstoupila také obávaná investorská ikona George Soros, jako i rodina Rotschildů.

 

I když jsou kryptoměny dosud vnímány spíše jako extrémně riziková alternativa k zavedeným instrumentům, tuto představu by mohlo změnit jejich integrování do institucionálních struktur současného finančního systému. A jak naznačují výsledky průzkumu agentury Thomson Reuters, to by se v následujících letech mohlo začít dít. Ze 400 oslovených finančních společností celkem 20 %, tedy každá pátá instituce, uvažuje o rozšíření nabídky svých služeb o obchodování s kryptoměnami, a to v následujících 12 měsících, přičemž 70 % z nich plánuje tyto služby zavést v následujících 3 až 6 měsících.

A jak to vidí „retailoví“ investoři? Podle dat, které přinesl server Business Insider, 44 % lidí nechce nakupovat kryptoměny, protože nevěří kryptoměnovým burzám či samotným kryptoměnám, 39 % pak proto, že se jim zdají moc rizikové. Zhruba 36 % lidí nechce do světa kryptoměn vstoupit z toho důvodu, že k tomu podle svého názoru nemají dostatečné know-how, a 19 % se to zdá příliš složité. 

Pokud ovšem obchodování s kryptoměnami budou ve velké míře nabízet i zavedené finanční instituce, mohly by se v očích investičního publika stát méně rizikovými, jakož i více dostupnými pro ty, kteří se domnívají, že na to nemají dostatečné znalosti či že je to příliš složité. Kryptoměny by se tak o něco přiblížily světu klasického investování, což by mohl být důležitý faktor pro budoucí poptávku po nich.

Spojené státy jako národ feťáků? Nakupují na dark webu za bitcoiny

Newsletter