Koruna se pohybuje do strany, drží se v rozmezí 24,31 až 24,36 EURCZK. Index S&P 500 včera zavřel pod hranicí 4000 USD.

Britové odcházejí z EU. Jak to dopadá na českou ekonomiku?

Česká ekonomika by v případě odchodu Velké Británie z Evropské unie poklesla až o jeden procentní bod. Koruna by oslabila na 27,20 až 27,30 CZKEUR a posunulo by se ukončení režimu devizových intervencí. Pokud by došlo k brexitu, česká ekonomika by byla negativně ovlivněna především v letošním a příštím roce a od roku 2018 by se situace již začala zlepšovat. Vyplývá to z analýzy, kterou vypracovali analytici České spořitelny David Navrátil a Jiří Polanský.

Celkový negativní dopad brexitu na růst českého hrubého domácího produktu (HDP) by byl v horizontu 12 měsíců zhruba 0,6 až jeden procentní bod. Na pokles růstu vývozů a investic by totiž postupně zareagovala také spotřeba domácností, které by kvůli vyšším rizikům omezily některé další výdaje

Brexit by se také negativně promítl do cenového růstu a snížil míru inflace. A to jednak kvůli zhoršení ekonomické situace v zahraničí, odkud si již nyní Česko dováží protiinflační tlaky, a jednak nepřímo přes nižší růst mezd v české ekonomice. Tento druhý faktor by byl mnohem významnější. Firmy by byly kvůli vyšším rizikům a nižším exportům výrazně méně ochotné zvyšovat mzdy. Navíc by se dal očekávat pokles cen ropy, který by inflaci opět posunul dolů. Celkově by se v příštím roce inflace pohybovala jen mírně nad jedním procentem a nedošlo by k jejímu návratu k cíli ČNB, vliv brexitu by byl 0,5 až 0,6 procentního bodu.

Český průmysl chce Británii v Evropské unii

Díky poklesu objemu exportů a možnému mírnému růstu rizikové prémie by podle analytiků ČS došlo k mírnému oslabení kurzu koruny na zhruba 27,20 až 27,30 CZKEUR. To by trvalo zhruba do druhého čtvrtletí 2017, kdy by se s postupným odezníváním šoku začala koruna vracet na úroveň závazku.

Analytici ČS očekávají, že v případě brexitu by se posunulo opuštění kurzového závazku zhruba o rok až do závěru roku 2018. ČNB by nebyla ochotná kvůli výrazně nižší inflaci a vyšším rizikům k rychlému exitu a čekala by, až dojde k odeznění šoku a situace se více stabilizuje. Šok by byl pravděpodobně tlumen fiskální politikou vlády. Ta by mohla podpořit ekonomiku vyšším deficitem. Motivaci pro podporu by zvyšovaly blížící se volby.

Co nastane v případě brexitu?

Rozvod Evropské unie a Velké Británie by byl dražší a delší, než si Britové představují. První dny by nastala panika na finančních trzích, investoři jsou ochotni platit za ochranu před 20procentním oslabením libry. Dále by propukla politická krize ve Velké Británii, která povede k poklesu důvěry, investic a spotřeby. Chuť unie pro výstrahu potrestat Británii povede k dalším škodám, které postihnou i ekonomiky EU.

Bezprostředně po exitu dojde ke krizi vlády. David Cameron skončí a Konzervativci budou hledat nového předsedu a budou sestavovat novou vládu. To bude trvat zhruba tři měsíce.

Minimálně první měsíce se tak ponesou ve znamení nejistoty a poklesu důvěry. Pokles důvěry povede ke snížení investic a spotřeby. A tím i ekonomiky. Bezprostřední reakce finančního trhu může být ještě prudší. Z opcí implikovaná jednoměsíční volatilita je na 20 procentech. To znamená, že trh očekává, že by bezprostředně po oznámení výsledků referenda mohla libra vůči dolaru posílit nebo oslabit o 20 procent. V případě brexitu pak oslabit.

Téměř 1300 šéfů firem podepsalo dopis pro setrvání Británie v EU

Výsledek referenda není pro britskou vládu závazný Premiér David Cameron ale slíbil, že pokud v referendu zvítězí zastánci odchodu s EU, tak aktivuje článek 50, který je součástí základních smluv EU a stanovuje základní mechanismus vystoupení země z EU.

Velká Británie oznámí Evropské radě, že chce vystoupit. Začne se odpočítávat čas dvou let. Mezitím Británie začne vyjednávat o dohodě o podmínkách vystoupení. Tedy o dohodě, která upraví vztahy mezi unií a Velkou Británií. Bezprostředně poté, co Británie oznámí unii svůj záměr, tak budou platit stávající pravidla, Británie bude mít nadále zastoupení v parlamentu, komisi… Jen v Radě se Britové nebudou moci účastnit jednání.

Smlouvy mezi Británií a unií přestanou platit dnem uzavření dohody. Nicméně pokud by dohoda nebyla uzavřena do dvou let od aktivace článku 50, potom by Británie skončila mimo EU bez uzavřené dohody. Lhůtu dvou let jde prodloužit jednomyslným souhlasem Evropské rady. Diplomaté se shodují, že dva roky na nalezení dohody nebudou stačit. Reálně to může trvat až sedm let.

Newsletter