Euro reaguje na komenty z ECB o možném snížení tempa nákupů aktiv v rámci pandemického programu už v červnu. Nehledě na komentář z ECB, ve zbytku dne vidíme rizika směrem k silnějšímu dolaru. Důvodem data za amerického trhu práce, u nichž trh čeká vytvoření cca 900 tis. pracovních míst. Překonání konsensu je rizikem vyšších US výnosů a silnějšího dolaru.

Bulharská bankovní krize se prohlubuje

V Bulharsku se dějí věci. Méně než před měsícem Mezinárodní měnový fond vydal prohlášení, že bulharský bankovní systém je v dobrém stavu, stabilní a likvidní, s nesplacenými úvěry zálohovanými významným objemem kapitálu. Včera však byl bulharský prezident nucen vydat uklidňující prohlášení, že peníze střadatelů jsou v bezpečí. Navíc Evropská unie nyní poskytuje Bulharsku mimořádnou úvěrovou linku pro podporu jeho bankovního systému.

Co se tedy stalo? Vše to začalo zprávou, že velký vkladatel Delyan Peevski náhle začal přesouvat finanční prostředky směrem ven z bulharské Korporátní Komerční banky AD (CCB). To mělo za následek oslabení bankovní likvidity a také to, že místní dceřiná společnost (ACA), jež byla nedávno převzata od Crédit Agricole SA, byla postavena mimo provoz. Centrální banka Bulharska (BNP) převzala kontrolu nad oběma bankami dne 20. června a o dva dny později oznámila plány na jejich rekapitalizaci s pomocí použití finančních prostředků z bulharské státní banky pro rozvoj.

Bulharské banky po nájezdech vkladatelů získají podporu vlády, povolila EK

Je zřejmé, že banky, jež podléhají tzv. runu, potřebují podporu likvidity centrální banky: frakční rezervní banky ponechávají pouze malou část svých vkladů v likvidních aktivech, přičemž zbytek je přeměněn do nelikvidních aktiv v procesu poskytování úvěrů. Když dojde k runu na banku, frakčním rezervním bankám doslova dojdou peníze. To je to, co se stalo CCB a ACA. Je však možná méně zřejmé, z jakého důvodu tyto banky potřebují rekapitalizaci. Run na banku zničí kapitál, jelikož banky jsou nuceny prodávat aktiva pod cenou za účelem udržení likvidity. CCB a AVA jsou nyní nejen nelikvidní, ale možná se ocitají i v platební neschopnosti. To je ideální příklad toho, jak run může být způsobený neověřenými zprávami (fámami) a svým způsobem může vést k bankrotu bank.

Odpověď BNP se jeví jako neadekvátní a nedostatečná. Pokud centrální banka dělá správně svou práci, run na banku by neměl nutit komerční banku, aby zničila svůj kapitál. BNP měla uplatnit Bagehotovo pravidlo a sice: „volně půjčovat solventním bankám, v penálové sazbě a proti dobrému kolaterálu. Zdá se, že BNP něco takového nepraktikovala: dovolila existenci velkým dírám v bilancích bank a následně se jich zmocnila. To se však nezdá jako učebnicové řešení bankovní krize. 

BNP mismanagement může mít co do činění s tím, co se dělo dál. Anebo možná také ne. 27. června proběhl druhý run na banku, First Investment Bank AD, což vedlo k tomu, že prezident Bulharska byl nucen vydat prohlášení uklidňující vkladatele, že jejich finanční prostředky jsou v bezpečí, a následoval příslib poskytnutí úvěrové linky Evropskou unií. Mimo to však měl tento run na banku další efekt, a sice pád bulharské vlády. Předseda vlády oznámil, že 6. srpna bude rozpuštěn kabinet, přičemž 5. října jsou plánovány nové volby.

Run na CCB, zdá se, vznikl sporem mezi Peevksim a jedním z hlavních akcionářů CCB. To samo o sobě ukazuje na zvláštní fungování bulharského bankovního systému. V očích Západu není až tak normální, aby banky čelily možnosti bankrotu kvůli neshodám mezi oligarchy. V Rusku a zemích bývalého Sovětského svazu se to však klidně může stát. Po pádu železné opony některé z bývalých komunistických zemí upadly do chaosu, ze kterého vyšli vítězně právě oligarchové. Přestože se země může prezentovat jako moderní tržní hospodářství a parlamentní demokracie, skutečná moc je v zákulisí ovládaném klientelismem a korupcí. Od vstupu do EU, právě Bulharsko bylo opakovaně vyzýváno ke snížení míry korupce. Politická nestabilita, spolu s odkazem zkorumpovaných a nefunkčních soudních institucí z dob, kdy bylo Bulharsko pod železnou oponou, mají za následek, že je něco takového ale velmi obtížné.

Útok na First Investment Bank však nebyl způsoben zákulisními boji oligarchů. Jak vláda a centrální banka tvrdí, že útok na First Investment Bank byl záměrně organizován s cílem destabilizovat bankovní systém a vytvořit politickou nestabilitu. Existují zprávy, že vkladatelům byly zaslány anonymní emaily, textové zprávy a zprávy na sociálních mediích, varující před vybráním peněz z důvodu chystaného bankrotu banky. Vláda také tvrdí, že runy na CCB a ACA byly řízené ze stejných důvodů.

BNB volá po 10letých trestech odnětí svobody a vysokých pokutách pro ty, kteří budou shledáni vinnými z šíření zavádějící nebo nepravdivé informace o bankách a finančních institucích s cílem způsobení paniky. Zatím státní agentura pro národní bezpečnost, která vyšetřuje run na banku, zatkla sedm lidí, z nichž 2 obvinila.

Je těžké se nedopracovat k závěru, že ti, kteří se snažili o svržení technokratické bulharské vlády – z nichž mnoho je z GERB opoziční strany – viděli destabilizující účinek bankovních runů na CCA a ACA a mysleli si, že by tohoto šlo využít i v případě First Investment Bank. Avšak zda to tak opravdu bylo nebo ne, se pravděpodobně nikdy nedozvíme, bulharské soudnictví není zrovna známé pro svoji nestrannost.

Skutečnou otázkou však je, proč Bulharsko je tak nestabilní. Proč lidé reagují na anonymní hlášení ohledně First Investment Bank? Proč se svrhuje vláda? Jednoduchá odpověď je, že lidé v Bulharsku jsou silně nedůvěřiví vůči tamním politikům. Naměřené hodnoty Eurobarometru pro důvěru ve vládu jsou děsivě nízké.  

V systému měny s nuceným oběhem, v případě, že se důvěra ve vládu ocitá na nízkých číslech, hrozí poměrně vysoké riziko hyperinflace. Mimo to však hrozí i právě zmiňované runy na banky, výnosy z dluhopisů rostou exponenciálně a hrozí kompletní zhroucení celého finančního systému. Bulharsko zažilo tuto katastrofu v roce 1996 a pravděpodobně nikdo nechce její opakování.

To zanechává centrální banku v zajímavé pozici. Nezávislost bulharské centrální banky je stejně iluzorní jako soudní nestrannost: centrální banka je jednoduše rameno vlády. Současná vláda je ale ztracený případ, jenž se nyní stává historií, takže nestabilní Bulharsko bude operovat bez oficiální vlády až do konce října.

Musíme jen doufat, že BNP momentální situaci ukočíruje. Velký počet bulharských bank se nachází v zahraničním vlastnictví, což znamená, že prohloubení bankovní krize v Bulharsku by mohlo mít dopady i jinde, zejména v Rakousku, Maďarsku, Řecku a Itálii. Bulharská měna je zavěšena na euro, což jí brání v hyperinflaci, ale vyžaduje, aby Bulharsko udržovalo euro-rezervy. Investoři stále skupují bulharské dluhopisy a to i přes velmi nízkou výnosnost. S podporou ze strany EU, očekávání od BNP jsou opravdu vysoká a bude velmi zajímavé sledovat, jak to všechno nakonec dopadne.

Newsletter