Býk vs. medvěd z historického pohledu

Při dlouhodobém pohledu na vývoj akciových trhů, soustřeďme se především na ty americké, pozorujeme za posledních 15 let poměrně slabý výkon. Pokud bychom vzali v potaz to, že historie může být naším průvodcem, máme před sebou pravděpodobně dalších deset let mizerných výsledků.

Tato předpověď vychází z dlouhodobé analýzy valuací amerických akcií, konkr. souhrnného indexu S&P 500. Ta nasvědčuje, že se stále nacházíme v době vzpamatování se z historicky nejvyšších úrovní valuací za lidskou historii, tedy z roku 2000. Proces obnovy by tak mohl trvat dalších pět až deset let.

Z čeho vycházet?

Poslední století se neslo ve znamení střídání růstu trhů, tzv. býků, a poklesů, tzv. medvědů. Každý fáze trvala přibližně 10 až 25 let. Jejich kompletní výčet je následující:

Doba Býk/medvěd přibližný počet let
1900-1929 Býk 29
1930-1950 Medvěd 20
1951-1966 Býk 15
1967-1982 Medvěd  15
1982-2000 Býk 18
2000 – ? Medvěd ?

Někteří investoři si myslí, že poslední „medvědí“ fáze skončila rokem 2009 a dnes se opět nacházíme někde uprostřed té růstové, tedy „býčí.“ Avšak vzhledem k valuacím, které vycházejí z porovnání tržních cen akcií s příslušnými fundamenty jednotlivých společností, se stále pohybujeme ve fázi dlouhodobého poklesu.

K pochopení dobře poslouží graf mapující vývoj indexu S&P 500, který vytvořil sloupkař agentury Bloomberg a zakladatel investiční společnosti Riholtz Wealth Managament, Barry Riholtz (viz graf č.1). Na něm je patrné, jak se postupně střídaly „býčí“ a „medvědí“ fáze, přesně jak jsou popsány v tabulce výše.

Pohled „býka“

Pozitivní „býci“ věřící v další růst pravděpodobně poukážou na pohyb trhu směrem do strany za posledních deset let. Dle nich jde o dostatečně dlouhý časový rámec, po kterém musí nutně přijít odskok směrem vzhůru. Začne tak nová fáze růstu, jež vydrží po dobu několika dalších let (viz graf č.2).

Pohled „medvěda“

„Medvědi“ naopak vidí uměle nastartovaný pohyb, který má na svědomí především bezprecedentní opatření Federálního rezervního systému reprezentované nejen programem kvantitativního uvolňování, ale taktéž udržováním úrokových sazeb na technické nule.

Jejich výhled má jasný směr. Trh si projde korekcí, která ve výsledku vyústí v několikaletý propad, než bude dosaženo nového dna (viz graf č.3).

Kdo má pravdu?

Na otázku, který pohled se ukáže jako správný, není snadné odpovědět. Pomoci si však můžeme pohledem na historické valuace akcií sledovaného indexu.

Pokud vyjdeme z reportovaných zisků amerických firem, tedy použijeme ukazatel P/E (poměr ceny za akcii vůči zisku na akcii), získáváme rozmezí od 5násobku zisku z „medvědí“ fáze až do 44násosbku zisku z té „býčí“. Průměrná hodnota P/E za sledovanou dobu dosahuje zhruba 15násobku zisku na akcii.

Pokud zakomponujeme hodnotu ukazatele přímo do grafu (viz graf č.4), zjišťujeme, že „medvědí“ fáze začínaly na úrovni kolem 25násobku zisku, zatímco ty „býčí“ poměrně nízko, a to na cca 5násobku až 9násobku zisku na akcii. Jinými slovy, růstový trend začínal v době, kdy byly valuace nízké a investoři akcie držet nechtěli, naopak ten klesající se rozjel při vysokých úrovních, kdy byl investorský optimismus těžce přehnaný.

Jak jsme na tom dnes?

Aktuální fáze započala v roce 2000, kdy se valuace nacházela na historickém maximu o velikosti 44násobku zisku na akcii. Tehdy bylo akciové šílenství na denním pořádku, což však ve výsledku nebylo ničím jiným než postupným nafukování spekulativní bubliny. 

Po krachu z let 2000 a 2002 následovala marná fáze rádoby obnovy v letech 2003 až 2007, která však skončila krachem roku 2009. Tehdy téměř žádný investor nechtěl akcie už ani vidět a většina analytiků tedy sázela na ještě mnohem strmější pád. V oné době dosahoval ukazatel P/E zhruba 13násobku zisku, což bylo sice pod dlouhodobým průměrem, avšak stále nešlo o zmiňovanou hranici překlenutí „medvědího“ trhu na ten „býčí.“ I přesto však trhy nastartovaly rally, která je vyhnala až na téměř trojnásobek úrovně z roku 2009. Strach investorů tak postupně zmizel a jejich láska k akciím opět rozkvetla.

Zvrat přišel teprve nedávno. Zhruba před půl rokem, kdy se trhy opět sápaly na svá historická maxima, dosahovaly valuace 26násobku zisku na akcii. Dnes, vinou dění v Číně a nejistotou ohledně avizovaného navýšení amerických úrokových sazeb, si trhy prošly poměrně razantním výplachem, který vytvořil obrovský otazník dalšího vývoje.

Jak se trhy přizpůsobují?

K tomu, abychom nastínili možný vývoj další dnů, nám poslouží analýza Johna Hussmana, portfolio manažera a zakladatele společnosti Hussman Funds. Ten přišel na to, že trhům trvá asi 12 let, než se oklepou z příliš vysokých i nízkých úrovní valuací zpět do relativního „normálu“.

Jakmile se ve zmiňovaném „normálu“ nacházíme, valuace se opět postupem let začnou přibližovat do nového, proti tomu poslednímu opačného, extrému. Zabere jim to v průměru přibližně celou dekádu. Ve výsledku tak trhu trvá asi 20 let, než se přesune z jednoho extrému do druhého, což je přesně ten „vzorec“, který  je možné momentálně pozorovat.

Suma sumárum?

Faktem je, že neomylná predikce není možná. Z historie je možné pouze se poučit, avšak nikde není psáno, že se bude nutně opakovat.

Můžeme však poukázat na několik aspektů současné doby, které by další trend mohly částečně naznačit. Henry Blodget, ředitel a šéfredaktor serveru Business Insider, vypichuje především to, že i přes pokles nedávné doby jsou akcie stále poměrně drahé, především v kontextu historického srovnání, ze kterého je však nutné vypustit rok 2000 a 1929. Pokud mají pravdu akcioví „býci“, ukazatel P/E pravděpodobně ještě více poroste, což však nakonec, jak z historie víme, neskončí jinak než dalším propadem.

Aktuální „býčí“ trend by taktéž znamenal, že „medvědí“ období po vrcholu z roku 2000 bylo z historického pozorování absolutně nejkratší a že start růstu by začínal na historicky nejvyšší hodnotě valuací amerických akcií.

Sám Blodget se však přiklání spíše ke druhé možnosti. I přesto, že klesající trend o sobě nedal výrazněji nic najevo, je vysoce pravděpodobné, že se neházíme v jeho „přípravné“ fázi. Po historicky největší úrovní valuace by tak, sice ne hned, mohl logicky přijít i historicky nejtvrdší pád, který by svou silou mohl předčit všechny ostatní.

 

Newsletter