„Investování je nesnesitelně nudné a náročné pro každého člověka, komu zcela chybí instinkt hazardního hráče. Naopak ti, kteří ho mají, za něj musí platit odpovídající daň.“ Tak kdysi popsal investování známý britský ekonom John Maynard Keynes. Ten se do dějin ekonomického myšlení zapsal především díky svým makroekonomickým teoriím. Nebyl však pouze teoretikem, nýbrž i úspěšným investorem.
Výkonnost Keynesova portfolia byla zveřejněna na twitterovém účtu Bena Carlsona, který provozuje server A wealth of common sense. Během období od roku 1928 do 1945 se mu podařilo zhodnotit své investice v průměru o 13,2 %, přičemž výkon britského trhu za stejné období byl v průměru -0,5 % (viz. galerie). Vzhledem k politické a ekonomické pestrosti daného období, které zahrnuje jak Velkou hospodářskou krizi, tak i druhou světovou válku, je takový výnos velmi dobrý. Nejlepšího zhodnocení dosáhl Keynes v roce 1936, a to na úrovni 56 %, zatímco nejhorší výsledek, – 40,1 %, spadá pod rok 1938. Podle komentářů však byla výnosnost Keynesova portfolia natolik volatilní, že by dnes jako portfolio manažer zřejmě neobstál.
Investiční strategie britského ekonoma byla založena na třech hlavních bodech:
- Pečlivý výběr několika investičních příležitostí. Vždy vzhledem k tomu, zda jsou levné vůči pravděpodobné aktuální a potenciální vnitřní hodnotě budoucích období. Pokaždé je pak srovnávat s možnými alternativami.
- Takto vybrané instrumenty je vždy potřeba držet po dobu několika let, dokud se nenaplní veškerá očekávání nebo se neukáže, že jejich koupě byla chybou.
- Nutná je diverzifikace portfolia. Rizika by měla být protichůdná a rozložená mezi větší počet menších pozic.
Na základě těchto tří bodů je jasné, že Keynes byl fundamentálně zaměřený investor prosazující strategii „kup a drž“. Tímto přístupem se velice podobá celosvětově známému věštci z Omahy, Warrenu Buffetovi. Zajímavé je, že i přes malý počet pozic se snažil neustále diverzifikovat riziko.
Z hlediska současného pohledu na věc nelze jinak než souhlasit s tím, že by Keynes jako portfolio manažer pravděpodobně neuspěl. Trend v oblasti aktivního managementu se dnes nese v duchu krátkodobých vysokých výnosů, namísto toho, aby se soustředil na stabilní ale hlavně dlouhodobě dobré výsledky. Mnozí investoři se snaží porazit trh, avšak místo toho poráží pouze sami sebe.
Carlson v souvislosti s tímto tématem cituje slova Davida Swensena, investičního ředitele Yaleské univerzity. Ten je přesvědčen, že aktivní správa portfolia paradoxně vyžaduje od institucí neinstitucionální chování. Nekonvenční investiční profil je založen na originální struktuře portfolia, která však z hlediska současného trendu nepůsobí zcela vhodně. Ty nejlepší investiční příležitosti dnes sice přinášejí vysoké výnosy, avšak nejsou nikterak stabilní.
