Tlaky na slabší dolar přetrvávají. Euro profitovalo z rostoucích výnosů, které podpořila zpráva o dodatečné dodávce vakcíny Pfizer, vliv měly i výhledy bank Goldman Sachs a City sázející na vyšší evropské tržní sazby. Koruna dnes zpevnila díky nad konsensus trhu rychlejšímu růstu cen výrobců, stále se ale drží kolem 25,90 za euro.

Čeká nás další propad ropy?

V kontextu současného dění na trzích, kdy je hlavním tématem především řecká situace, se jako by zapomnělo na „černé“ zlato. Po silném výplachu se cena ropy drží už od dubna letošního roku nad hranicí 60 dolarů za barel. Tato hranice, jak se zdá, zůstane v blízkých dnech pravděpodobně nedotčena, avšak během dalších měsíců se na obzoru rýsuje událost, jež by cenu černého zlata mohla poslat opět směrem dolů.

Možným spouštěčem propadu by mohla být íránská dohoda o jaderném programu. V březnu byly učiněny první kroky k tomu, aby Írán společně se šesti západními mocnostmi – Spojeným královstvím, Čínou, Francií, Německem, Ruskem a Spojenými státy – dosáhly dohody a zredukování jaderných kapacit výměnou za stažení uvalených sankcí. Pokud by se tak opravdu stalo, ekonomové a analytici očekávají, že Teherán zaplaví světový trh další ropnou vlnou, čímž dojde na další pokles cen této komodity. Jsou však tyto obavy opravdu na místě?

Írán podepíše jadernou dohodu až po stažení všech sankcí

Ozývají se první hlasy, že opak je pravdou. Scénář propadu, který razí například banky JP Morgan či autoři pravidelné zprávy z oblasti energeticky The Schork Report, pravděpodobně nevyjde. O tom je přesvědčena Azlin Ahmadová, editorka zaměřující se na problematiku ropy v rámci energetického serveru Argus Media. Dle jejího názoru se dá čekat příliv většího množství íránské ropy až během poloviny roku 2016.

„Po letech nedostatečných investic a stárnoucích ropných polí by íránská produkce dosahovala sotva 200 tisíc barelů za den. Do konce roku 2016 by se však toto číslo mohlo zvýšit až na 500 tisíc, bude to však vyžadovat čas a investice,“ řekla pro server CNBC Ahmadová.

V březnu byl nejzazší termín závěrečného paktu mezi mocnostmi nastaven na 30. června, avšak v průběhu dalších jednání byl posunut na 7. července. I přesto, že by dohody bylo dosaženo teď v nejbližší době, zrušení uvalených sankcí bude trvat měsíce, míní Ahmadová.

V březnu íránský ropný ministr Bijan Zanganeh řekl, že se zrušením sankcí bude moci jeho země zaplavit světový trh miliony ropných barelů, a to během několika málo měsíců. Tomu však nevěří Marina Petroleková, vedoucí oddělení energetiky a infrastruktury ve společnosti BMI Research, která tvrdí, že objem o velikosti milionů barelů je naprosto nereálný.

„Před Íránem stojí stále příliš mnoho vyjednávání. Některá mohou být uskutečněna rychle, avšak ta ohledně ropy mezi ně dle mého názoru nepatří. Očekáváme, že dohody bude dosaženo, ale sankce uvalené na ropný trh budou až to poslední, co bude odvoláno. Z toho důvodu se první větší objem íránských ropných galonů dostane na trh až v roce 2016,“ tvrdí Petroleková. „K produkci milionu barelů bude potřeba hodně velká kapitálová injekce, která by opět zprovoznila zchátralé těžařské věže. Z toho důvodu by se denní produkce, řekněme v lednu příštího roku, měla prozatím pohybovat asi na 500 a 600 tisících.“

Írán má spoustu snadno přístupných těžišť, avšak po letech stárnutí a zanedbávání vyžaduje obnovení těžby příliv investic a především pak i nové technologie. Dle Ahmadové není zcela jasné, kolik zahraničního kapitálu bude potřeba. Vše bude tak záležet na tom, co Teherán nabídne mezinárodním ropným společnostem.

Írán. Nový drahokam rozvojových trhů

Dubaj vyhlíží zrušení íránských sankcí

 

 

Newsletter