Trhy na maximech, otázka předražených akcií a spekulace o tom, kdy rally skončí. Témata, která se nyní řeší denně. Jak moc investorů ale na pokles trhů opravdu sází?
Podle Financial Times investoři sázky na konec rally pomalu vzdávají. Jak vyplývá z dat společnosti Markit, procento akcií, které byly půjčeny za účelem prodeje na krátko, se snížil na nejnižší úrovně od dob pádu Lehman Brothers – a to jak ve Spojených státech, Velké Británii i zbytku Evropy. Procento akcií využitých na short-selling se v rámci indexu S&P 500 snížil na 2 %, což je blízko nejnižší úrovně od roku 2006. Ke konci března ještě Markit hlásil 3,11 %. V roce 2007 se rovnal tento podíl 5,5 procentům.
V rámci evropského indexu STOXX Europe 600 se podíl akcií prodaných na krátko pohybuje také lehce nad 2 %, přitom v rámci Velké Británie je to dokonce méně než 1 %. Zrovna pro Británii to znamená výrazný propad tohoto způsobu obchodování, ke konci března činil podíl akcií využívaných pro prodej na krátko 3 %.
Při prodejích na krátko – tzv. shortsellingu – se investoři snaží profitovat z poklesu akcie tím, že ji po zapůjčení prodají a doufají, že v termínu, kdy ji mají dodat zpět, ji koupí za nižší cenu. Před finanční krizí byly možné i nekryté prodeje na krátko – bez fyzického vlastnictví nebo zapůjčení daného aktiva. Tyto praktiky však byly označeny jako jedna z příčin finanční krize a od té doby jsou výrazněji regulovány. Evropští regulátoři si od roku 2012 dokonce ponechávají právo zakázat v případech „nouze“ tento způsob obchodování zcela. Nepomohly ani protesty Velké Británie, která se bála o vliv vyšší regulace na finančních trzích na své londýnské centrum, požadovanou výjimku Evropský soudní dvůr na začátku letošního roku zamítl.
I to zřejmě přispívá k tomu, proč se aktivita v rámci shortsellingu snížila, ačkoli podle serveru Financial Times je to hlavně proto, že se již mnoho investorů stihlo na rostoucích trzích spálit. Hedgovým fondům se za poslední půlrok příliš nedaří a jejich chuť riskovat klesá. Od té doby, co centrální banky zahájily své podpůrné programy, snížily sazby a zásobují trhy „levnými“ penězi, trhy rostou – a po úspěšné rally v roce 2013 si růstový trend drží i letos.
V rámci tohoto prostředí začínají někteří manažeři hedgových fondů, zabývajících se prodejem na krátko, upozorňovat na nestandardní jevy na trhu. Podle Davida Einhorna z Greenlight Capital se například na technologickém sektoru opět vytvořila bublina a ocenění společností absolutně neodpovídá tradičnímu ocenění. Například akcie sociálních sítí Twitter, Facebook nebo LinkedIn začínají být doporučovány k prodeji na krátko – podle Einhorna je to ale zatím v rámci tohoto sektoru nerozumné. Důvodem je především neutichající „haló“, které se kolem technologických akcií stále točí. Nákup akcií, které se odtrhly od tradičních ocenění, tak označuje za nebezpečné.
S nárůstem hlavních akciových trhů rostou však i ceny dalších aktiv – a to v rámci široké škály začínající u soch a obrazů přes nemovitosti v Londýně až po rizikové dluhopisy. Volatilita na trzích přitom klesá, měřeno indexem VIX, na sedmileté minimum. Kam tohle může vést? A kdy přijde bod zlomu? Jak moc mohou hlavní akciové indexy ještě posílit, je otázkou (býčí vytrvalci odhadují růstový potenciál v řádech jednotek procent), na raketový propad to zatím nevypadá. Nová data o spekulantech na pokles ukazují, že někteří už to prostě vzdali. Tedy aspoň co se aktivních sázek na pokles týče. S posouvajícími se maximy ale čím dál tím více investorů začíná očekávat následný propad. Tak se tedy čeká…Co když se ale růst trhů bude prostě jen zpomalovat a při klesající volatilitě skončíme na mrtvém bodě? Čekáme na Godota?
