Káva patří k denním rituálům mnohých z nás. Podle průzkumu Instant Research agentury Ipsos pro značku L’OR si život bez tohoto nápoje nedokáže představit šest z deseti Čechů, přičemž 88 procent z nás pije alespoň jedno kafe denně. Spotřeba kávy u nás od roku 2015 trvale roste.
Tento fenomén se však nepojí jen s pitím nápoje. Kávová ekonomika je neodmyslitelnou součástí světového hospodářství. Pěstování a další zpracování kávy s sebou přinášejí otázky týkající se ochrany životního prostředí a spravedlivého finančního ohodnocení farmářů. Děje se tak i díky tlaku některých spotřebitelů. Těm v jejich výběru pomáhají certifikace dokladující šetrný postup při výrobě nebo splnění sociálních standardů (více v článku).
Rostou i naše požadavky na kvalitu kávy. „Nejsilnějšími kategoriemi kávy v České republice zůstává mletá a instantní káva, v posledních letech ale nejrychlejším tempem rostou kategorie zrnkové kávy a kávy v kapslích. Reakce spotřebitelů ukazují, že si čím dál více potrpí na šálek vysoce kvalitní kávy,“ říká Lumír Františák, ředitel profesionální divize Jacobs Douwe Egberts.
Možná vás překvapí, která země patří ke kávovým velmocem, co se spotřeby na hlavu týče. Kolik kávy se spotřebuje na hlavu v Česku? Přečtěte si rozhovor s Lumírem Františákem, kde se to dozvíte.
Proč bychom měli pít kávu?
Důvodů a příležitostí, proč a kdy si dáváme kávu, je celá řada. Káva bývá součástí snídaňového rituálu a zdrojem energie po probuzení. Velká část lidí si neumí představit svůj den v práci bez kávy. Káva se v zaměstnání stává prostředkem pro načerpání sil, ale i záminkou pro osobní pauzu nebo pro setkání kolegů. V kanceláři, stejně jako v jiných společenských oblastech, bývá věta „dáme si kávu“ synonymem pro „popovídáme si“. Během takové kávové přestávky mohou kolegové sdílet profesní názory a často vyřešit efektivně věci, které by na tradičních schůzkách zdlouhavě dávali dohromady.
A samozřejmě je pauza na kávu i prostorem pro běžné mimopracovní záležitosti, které poskytnou chvíli rozptýlení od povinností. Káva se může stát jakýmsi tmelícím prvkem kolektivu. V rovině osobního života funguje také jako pojítko pro setkání dvou nebo více lidí. V neposlední řadě nesmíme mezi důvody zapomenout zařadit také její chuť, která nám přináší požitek.
Odlišujeme se my Češi nějak přístupem ke kávě oproti jiným národům?
Dalo by se říct, že Češi jsou velkými milovníky kávy. Z jednoho z průzkumů vyplynulo, že bez kávy by si svůj den nedokázalo představit 6 z 10 Čechů. Obecně se dá také říct, že se začínáme přiklánět ke kvalitě. Ale když se náhodně zeptáte několika lidí, jakou kávu mají nejradši, dostanete různorodé odpovědi. Kávové preference jsou jednoduše dost individuální.
Každá země má určitě svoje speciální kávové zvyky, které mohou překvapit například turisty, kteří na ně náhodou narazí. U Italů by to byl rychlý šálek espressa, které si vychutnávají u pultů kaváren. S mléčnou variantou jako je cappuccino nebo latte byste Itala viděli jen ráno a během dopoledne.
Ve Spojených státech nedají zase dopustit na všemožně ochucené varianty. Navíc tam obvykle vyznávají daleko větší objemy kávových nápojů. Podobný stereotyp bychom ale mohli zmínit i u nás, a to je naše klasická zalévaná káva neboli „turek“. Turisté jsou z něj většinou v rozpacích, Čechy překvapit nemůže. Někdo ho považuje za nejlepší variantu, pro jiného je nepřípustná. Vždy záleží na osobních preferencích.
Jak je to aktuálně se spotřebou kávy v Česku? Pijeme ji více nebo méně než dřív?
Spotřeba kávy u nás od roku 2015 roste. Podle aktuálních dat ČSÚ je její roční spotřeba na obyvatele 2,4 kg. Stále největší spotřebu má u nás káva instantní, následuje mletá, zrnková a kapslová. Konzumace zrnkové kávy přitom roste v posledních letech velice dynamicky. Už jsem zmínil, že obecně pozorujeme, že si Češi rádi dopřávají více kvalitní kávu, na svém šálku si chtějí pochutnat a užít si ho tak, jako by byl z jejich oblíbené kavárny.
Liší se u nás postoj ke kávě napříč generacemi? Konzumují například mladí lidé do třiceti let kávu stejně jako jejich starší spoluobčané?
Pokud bychom to měli zobecnit, mladší lidé jsou daleko otevřenější zkoušet nové věci. Mám na mysli hlavně alternativní způsoby přípravy kávy, neobvyklé kombinace. Zejména mladšími jsou vyhledávané i různé ochucené varianty kávy. Kávové trendy, které se na světě pravidelně objevují, se k nám často dostávají prostřednictvím sociálních sítí. A to je samozřejmě parketa především mladších lidí.
Jaké nešvary pozorujete v českých kavárnách?
Chyb nebo nedostatků, kterých se lze dopustit při přípravě kávy a, co je důležité, které mají negativní vliv na výsledný nápoj, je hodně. Je třeba, aby baristé měli znalosti o různých typech kávy, kávových zrnech a metodách přípravy kávy. Musí věnovat pozornost i správnému skladování kávy a samozřejmě i čistotě místa, kde kávu připravují. Základem je i čistota kávovaru. Ze segmentu kaváren si s naší kávou L’OR Professional vždy vybíráme partnery, pro které jsou tyto znalosti a dodržování zásad samozřejmostí. To je zárukou toho, že zákazník vždy dostane perfektní šálek kávy.
Jaké nápoje obvykle bývají hlavními konkurenty kávy?
Vezměte si například hotelové snídaně. Dáte si kávu nebo čaj. Někdo zůstane u ovocného džusu. Dále si představte, že potřebujete dobít energii. Většinou zvolíte šálek kávy, ale jsou i lidé, kteří sáhnou po energetických nápojích. Na obchodní schůzce nabídnete svým hostům kávu nebo čaj. A takhle bychom mohli pokračovat s každou situací. Každý z těchto nápojů má své vlastní specifické vlastnosti a přednosti a volba závisí na osobních preferencích a potřebách každého jednotlivce.
Které země patří z hlediska spotřeby kávy na hlavu mezi světové velmoci? Můžeme se od nich nějak inspirovat?
Mnohé překvapí fakt, že třetina celosvětové produkce kávy se zkonzumuje v Evropě. Na prvních příčkách žebříčku spotřeby kávy na hlavu jsou severské státy. V čele pak stojí Finsko. Káva je v této zemi tak oblíbená, že pro finské zaměstnance jsou zákonem stanoveny dvě desetiminutové přestávky na kávu. Třeba takové pauzy by pro nás mohly být inspirací.
Na co by si měl spotřebitel dát při výběru kávy pozor?
To je velice široká otázka. Každý si na své kávě chce především pochutnat, a proto hledá tu, která mu bude nejvíc vyhovovat. Vlastnosti a chuťový profil kávy ovlivňuje spousta faktorů. V první řadě mezi ně patří druh kávovníku a lokalita, ve které se pěstuje.
Chutě kávy se liší kontinent od kontinentu. Brazilská káva bývá jemná a mírně nasládlá. Káva z Hondurasu se vyznačuje pikantní kyselostí. To jsou jen dva příklady z mnoha.
Každá část výrobního procesu samozřejmě zanechává na výsledku svou stopu. Vedle zmíněných jednodruhových káv existuje rozsáhlejší skupina kávových blendů neboli kombinací zrn s různými vlastnostmi. Taková směs může vést k velice zajímavým chutím. Je třeba také brát v úvahu budoucí použití kávy. Pro espresso je vhodná jiná směs než například pro filtrovanou kávu. Vlastnosti kávy ovlivňuje dále stupeň pražení zrn. V cílové rovince, na jejímž konci je lahodný šálek kávy, je ještě její správné namletí a samotná příprava. Pro další šálky musíme také vyřešit správné skladování kávy.
Jak by měl ke kávě přistupovat spotřebitel, kterému leží na srdci udržitelnost?
S produkcí kávy se pojí několik hrozeb. Jde o soubor faktorů zahrnující dopady klimatických změn, ekologická rizika nebo například sociální a ekonomické nerovnosti. Těmito faktory se zabývá řada organizací, které se proti nim nebo jejich dopadům snaží podnikat opatření. Prodejci kávy se k těmto iniciativám mohou hlásit a podporovat je. Takovou podporu pak značí certifikáty na obalech.
Příkladem je certifikace Rainforest Alliance, poskytující záruku, že káva pochází z udržitelných zdrojů a že byla produkována s ohledem na životní prostředí a bezpečné a sociálně spravedlivé pracovní podmínky pro pěstitele kávy.
Dalším certifikátem, který sleduje cíl zlepšit udržitelnost a sociální odpovědnost v kávovém průmyslu, je UTZ.
Certifikace BIO potvrzuje ekologické pěstování kávy s co nejmenším dopadem na životní prostředí. Udržitelnost kávy jako taková je i velice významnou součástí kávového řešení firem.
Na udržitelnost je ale třeba nahlížet i z dalších úhlů pohledu. Aktuálním tématem je zařízení a vybavení kávového koutku, tedy místa, kam si zaměstnanci chodí pro svůj šálek kávy. Naše společnost letos představila koncept udržitelného kávového koutku Green Select, který se zaměřuje na udržitelnost ve všech rovinách. Vedle certifikované kávy a čajů jsou důležité i další aspekty. Soustředíme se na udržitelnost našich kávovarů i nábytku, který koutek zahrnuje. Každý z našich plně automatických kávovarů na zrnkovou kávu je z části vyroben z dílů z předchozích kávovarů. Přísná pravidla udržitelného konceptu splňuje i náš nábytek. Je vyroben z masivního certifikovaného dřeva z 95 % recyklovaných materiálů. Samozřejmostí jsou plně recyklovatelné, popřípadě znovupoužitelné kelímky.
Jakou kávu si dopřáváte nejraději?
Ačkoli rád zkouším nové věci a užívám si objevování nových spojení, číslem jedna pro mě zůstává skvěle připravené klasické espresso, které podle mě nikdy nevyjde z módy.
Lumír Františák je ředitel Jacobs Douwe Egberts, divize L’OR Professional. Vede obchodní tým, na starosti má i budování vztahů s klienty. L’OR Professional zajišťuje kompletní kávovou službu různým typům zákazníků – kancelářím, hotelům a kavárnám. Posláním L’OR Professional je zvyšovat kvalitu kávy a obecně kávové kultury.
