Dolar se drží v mírném zisku v dolarovém indexu i proti euru. Evropské i americké výnosy rostou. Měny regionu jsou ve ztrátě, jediná koruna dopoledne zpevnila. Kurz se krátce podíval pod support 25,90 za euro, poté ale zisky mírně zkorigoval.

Česká ekonomika rostla rychleji, než uváděl první odhad

AKTUALIZOVÁNO – Česká ekonomika rostla podle zpřesněného odhadu ve 2. čtvrtletní meziročně o 2,6 procenta, což je rychleji než uváděl první odhad. Proti prvnímu čtvrtletí se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 0,9 procenta. Hlavními faktory růstu české ekonomiky byly silná zahraniční poptávka a stabilní spotřeba domácností.

„Českou ekonomiku táhl ve druhém čtvrtletí automobilový sektor. Silná poptávka ze zahraničí se podepsala na vysokých exportech i produkci sektoru. Čisté exporty byly ve 2. čtvrtletí hlavním tahounem růstu. Ekonomice též pomohla spotřeba domácností jako výsledek zvyšující se zaměstnanosti i růstu mezd,“ uvedl Jan Vejmělek z Komerční banky.

Hlavní ekonom skupiny Roklen Lukáš Kovanda upozornil na to, že příznivá je i mezičtvrtletní dynamika růstu, 0,9 procenta. Dokonce i v mezinárodním srovnání. Data za druhé čtvrtletí jsou nyní dostupná za tři čtvrtiny zemí OECD, tedy za více než dvacítku zemí, a z nich rychlejší mezičtvrtletní dynamiku růstu než ČR vykazuje pouze jediná – Maďarsko. „Českou ekonomiku aktuálně táhne spotřeba. Jak spotřeba domácí, tuzemských domácností, tak spotřeba zahraniční. Především zahraniční spotřeba českých automobilů,“ dodal Kovanda.

Podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška potvrdila podrobná čísla o HDP dobrou kondici české ekonomiky ve druhém čtvrtletí. Také struktura růstu vyšla v souladu s intuitivní představou. Ze tří pilířů, které držely růst ekonomiky v loňském roce, zbyly jen dva – spotřeba a export. Růst spotřeby ovšem mírně zpomalil, takže nadále platí, že domácnosti utrácely méně, než by odpovídalo přírůstku jejich disponibilních příjmů.

V dalších čtvrtletích podle Vejmělka přebere roli tahouna od zahraniční poptávky ta domácí. „Růst bude stát na spotřebě domácností, postupně očekáváme oživení investiční aktivity. Letošní celoroční růst by se měl nacházet kolem 2,5 procenta,“ dodal.

Podle ředitele Saxo Bank pro ČR, Slovensko a Maďarsko Pavla Drahotského se česká ekonomika veze na pozitivní ekonomické vlně. S výjimkou nižších investic jsou zbývající faktory ve skvělé harmonii. Nízká nezaměstnanost, extrémně nízké úrokové sazby, trvající expanse domácího automobilového průmyslu a z toho vycházející velmi solidní HDP tvoří momentum, které je nutné prodloužit, jak jen to bude možné. Otázkou je, jak tuto ekonomickou idylku ovlivní předpokládané posílení české koruny po ukončení intervencí ze strany ČNB.

Hrubá přidaná hodnota (HPH) byla mezičtvrtletně vyšší o 0,9 procenta a meziročně o 2,7 procenta. Příznivý hospodářský vývoj pokračoval ve většině odvětví tuzemské ekonomiky, s výjimkou stavebnictví. Ve zpracovatelském průmyslu, který byl podpořen zejména rychle rostoucím automobilovým průmyslem, vzrostla HPH mezičtvrtletně o 1,3 procenta a meziročně o 4,8 procenta.

Naopak ve stavebnictví, zejména z důvodu meziročně nižších investičních dotací, klesla HPH o 5,5 procenta. Ostatní odvětví služeb i nadále rostla. Například v obchodu, dopravě a ubytování se HPH meziročně zvýšila o 2,5 procenta, v případě služeb v oblasti nemovitostí o 2,1 procenta a v profesních, vědeckých, technických a administrativních činnostech o 3,4 procenta.

Na straně poptávky byla klíčovým faktorem růstu HDP čtvrtletí zahraniční poptávka, podpořená stabilní spotřebou domácností.

Výdaje na konečnou spotřebu domácností se meziročně zvýšily o 2,2 procenta a mezičtvrtletně o 0,1 procenta. Stejně jako v předchozích čtvrtletích rostla spotřeba ve všech základních kategoriích výdajů domácností. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí byly meziročně vyšší o 2,5 procenta, mezičtvrtletně rostly o 0,8 procenta.

Newsletter