AKTUALIZOVÁNO – Čistý zisk Skupiny ČEZ loni vzrostl o 30 procent na 19 miliard korun, zejména díky úspěšnému prodeji akcií MOL a nárůstu výroby jaderných elektráren o čtyři terawatthodiny (TWh). Provozní zisk před odpisy (EBITDA) dosáhl výše 53,9 miliardy korun. Meziroční pokles o sedm procent v podstatě odpovídá poklesu realizačních cen vyrobené elektřiny. Pozitivní efekt vyšší výroby v jaderných elektrárnách a přínos nových OZE a ESCO akvizic byl eliminován vyššími náklady na emisní povolenky pro výrobu z tradičních zdrojů a narovnáním nevyfakturované elektřiny v roce 2016.
„Rok 2017 byl pro Skupinu ČEZ úspěšný jak z pohledu dosaženého zisku, tak z pohledu plnění strategických cílů. Cíle na úrovni provozního i čistého zisku jsme překonali o téměř dvě miliardy korun. Získali jsme povolení k dlouhodobému provozu pro zbývající tři ze čtyř bloků Jaderné elektrárny Dukovany. Celému procesu předcházely nejen tisíce analýz a kontrol, ale také roky průběžných modernizací. Zařazením nového nadkritického uhelného bloku Ledvice byl dokončen největší investiční projekt české energetiky posledního desetiletí ‒ komplexní obnova hlavních pánevních hnědouhelných elektráren Tušimice, Prunéřov, Ledvice a výstavba paroplynové elektrárny v Počeradech,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel Daniel Beneš.
Místopředseda představenstva a ředitel divize finance Martin Novák řekl, že Skupina ČEZ letos očekává provozní zisk před odpisy (EBITDA) na úrovni 51 až 53 miliard korun a očištěný čistý zisk 12 až 14 miliard. „S ohledem na významné jednorázové vlivy v roce 2017 se reálně jedná o mírný meziroční nárůst,“ uvedl Novák. K vysokému čistému zisku v roce 2017 podle něj přispěly zejména tyto faktory: ukončení vlastnictví akcií MOL, prodej nemovitostí v Praze, zisk z obchodování s komoditami nad rámec ročního cíle, ocenění zelených certifikátů pro rumunské větrné parky – přidělených v minulosti – v návaznosti na pozitivní změnu regulace, dohoda o narovnání se společností Sokolovská uhelná a mimosoudní dohoda s bulharskou státní společností NEK.
„Výsledky hospodaření byly mírně lepší oproti našim i tržním odhadům, a to zejména na úrovni provozní i čisté ziskovosti. Meziroční pokles odpovídá poklesu realizačních cen, nicméně pozitivním impulsem byla vyšší výroba v jaderných elektrárnách a přínos akvizic v oblasti obnovitelných zdrojů a ESCO služeb. Na druhou stranu negativně působily vyšší ceny za nákup emisních povolenek pro výrobu elektřiny z tradičních zdrojů,“ uvedl Jiří Kostka z Komerční banky.
„ČEZ ve výsledcích příjemně překvapil jak ve 4. kvartále, tak za celý loňský rok. Situace se tak postupně lepší a vytváří prostor pro návrh slibné dividendy před valnou hromadou. Poslední kvartály nabídly firmě lepší šanci zajistit si ceny elektřiny na další roky,” poznamenal hlavní makléř BH Securities Martin Vlček.
Šéf ČEZ doplnil, že firma zásadně posílila v oblasti nové energetiky. Nejvýznamnější akvizicí Skupiny ČEZ v loňském roce byla akvizice německé společnosti Elevion, která patří k největším poskytovatelům komplexních energetických služeb (ESCO služeb) v zemi a prostřednictvím které získala Skupina ČEZ více než 1800 odborníků, roční tržby zhruba osm miliard korun a zejména klíčovou základnu pro působení na dynamicky rostoucím ESCO trhu v Německu. V oblasti OZE vstoupila Skupina ČEZ na francouzský trh a dále posílila v Německu, kde instalovaná kapacita vzrostla na 133,5 MW.
Provozní výnosy meziročně klesly o procento na 201,9 miliardy korun. Výroba elektřiny z tradičních zdrojů meziročně stoupla o dvě procenta na 60,9 TWh. Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů (tj. z větrných, fotovoltaických a malých vodních elektráren) vzrostla meziročně o čtvrtinu. Prodej zemního plynu koncovým zákazníkům meziročně narostl o více než pětinu. Skupina ČEZ výrazně posiluje i v oblasti nové energetiky, provozní výnosy z ESCO aktivit vzrostly o 118 procent na 7,4 miliardy korun.
Provozní zisk před odpisy (EBITDA) se meziročně snížil o 4,2 miliardy korun. Důvodem je zejména pokles realizačních cen vyrobené elektřiny, narovnání nevyfakturované elektřiny v roce 2016 a distribučními korekčními faktory, růst nákladů na emisní povolenky a vyšší náklady na péči o výrobní zařízení. Pozitivně naopak působil růst výroby z tradičních zdrojů a nové akvizice v oblasti OZE a ESCO.
