Koruna se po ranním posílení pod hranici 27 korun za euro nadále drží na silných hodnotách. Silná zůstává koruna i vůči dolaru, když se dnes posunula pod 23 USDCZK.

Chce nás kapitalismus zabít? Nerovnost jako prediktor sebevražd

„Lidé si pořád myslí, že k sebevraždě má člověk důvod. Je ale docela dobře možné, že k ní má důvody dva,“ tvrdil kdysi filosof francouzského existencialismu Albert Camus. A skutečně, k sebevraždě mohou člověka přivést ryze osobní důvody, ale také špatné ekonomické podmínky. Avšak nemusí jít přitom jen o fázi hospodářského cyklu, která koneckonců ovlivňuje to, zda naše příjmy rostou či klesají, ale i to, jak si ve vztahu k sobě stojí jednotliví obyvatelé.

Zajímavá data o rozsahu sebevražd, a především pak porovnání vývoje ve Spojených státech a v Evropě, prezentuje server The Conversation. Mezi léty 1999 a 2015 vzrostla v USA míra sebevražd (počet sebevražd na 100 tisíc obyvatel) o 30,4 %. U věkové skupiny 45 až 54 let pak byl nárůst nejvýraznější, a to dokonce o 46 %.

Hospodářský cyklus a sebevrazi. Recese nás stojí životy

Na evropském kontinentu ovšem můžeme sledovat takřka opačný vývoj. Jak ukazuje graf, z 13 států, které tvoří jádro vyspělé Evropy, v období 2000 až 2012 počet sebevražd na 100 tisíc obyvatel klesl ve 12 z nich. Míra sebevražd se v rámci sledovaných států zvýšila pouze u Nizozemska, a sice o 3,8 %. V USA však za stejné období míra sebevražd vzrostla o 24,2 %.

Co ovšem stojí za tím, že zatímco v jedné části vyspělého světa míra sebevražd postupně klesá, v jiné lidé sahají k tomuto krajnímu řešení problémů čím dál častěji? The Conversation naznačuje jednoduchou odpověď – jádro odlišného vývoje tkví v nerovnosti. Vyspělé evropské země bývají často kritizovány za přebujelý sociální stát, který se stále rozšiřuje a způsobuje rigidity zejména na trhu práce, Spojené státy jsou naproti tomu považovány za místo s mnohem větší ekonomickou svobodou, ale také důrazem na to, aby byli lidé zodpovědní sami za sebe.

Zpět ke Kuznetsovi: Kapitalismus vs. nerovnost

Na první pohled se americký model se silnější rolí trhu zdá být přínosnější pro konkurenceschopnost ekonomiky. Nicméně zatímco široký sociální stát v Evropě přispívá k posilování rovnosti a zmírňování příjmových rozdílů, v USA se nůžky mezi chudými a bohatými rozevírají stále rychleji. A právě to může mít nezanedbatelný vliv na vývoj míry sebevražd, který je na těchto dvou kontinentech rovněž velmi odlišný.

Spojitostí mezi sebevraždami a nerovností se zabývalo i několik akademických studií. Například na datech z Brazílie, kde jsou sebevraždy poměrně velký problém, bylo dokázáno, že vyšší Gini koeficient (vyšší příjmová nerovnost) je spojen s vyšší mírou sebevražd. Tento pozitivní, avšak nesignifikantní vztah potvrdila i analýza dat 40 zemí, kde byly zahrnuty jak méně vyspělé, tak i vyspělé země (včetně České republiky).

Studie panelových dat 15 evropských zemí z Technické univerzity v Ostravě detekovala pozitivní vztah mezi příjmovou nerovností měřenou Gini koeficientem a mírou sebevražd pouze pro mužskou část populace, který byl ovšem nesignifikantní. Výzkum provedený na japonských datech pak uzavírá, že zde je vyšší míra sebevražd kointegrována nejen s vyšší příjmovou nerovností, ale také s vyšší nezaměstnaností.

Je libo zvyšovat sazby, centrální bankéři? Lidé se vám ale zblázní

Newsletter