Otázka dalšího růstu čínské ekonomiky trvale rozděluje investory do dvou oponujících si táborů. Zatímco oba mají jasno v tom, že poroste spotřeba na úkor rozvoje taženého investicemi, přou se v tom, jaký dopad změna bude mít na dosud obvyklá tempa růstu ekonomiky jako celku. Stratég Morgan Stanley pro rozvíjející se trhy Manoj Pradhan tvrdí: Buď robustní růst, nebo růst role spotřebitele. Ne ale obojí.
Čerstvá květnová data ukázala, že čínský zpracovatelský průmysl vykázal nejlepší výkon za čtyři měsíce díky silnějšímu přílivu nových zakázek ze zahraničí. Zpomalení růstu druhé největší ekonomiky světa se, zdá se, stabilizuje. Index aktivity (ten z oficiálních statistik Pekingu) v květnu stoupl nad padesátibodovou hranici, což značí její růst.
Čínský průmysl stále slábne, i když pomaleji
„Pokud Čína vsadí na spotřebitele, vsadí tím také na růst ekonomiky mnohem pomalejší, než u 6 procent,“ tvrdí Pradhan. Loni HDP rostl o 7,7 %, letošním cílem původně bylo 7,5 %. Realitou zřejmě akceptace tempa nižšího.
Důvody? „Investice znamenaly výbavu kapitálem, podpořily příjmy, tím spotřebu. Útlum části této stimulace bude znamenat nižší podporu. Spotřebou tažený růst také potřebuje rozvinutý finanční trh, který v Číně zatím nemáme. Do třetice, zde máme historický precedens procesů posunu od investic ke spotřebiteli u Japonska, Koreji,“ shrnuje Pradhan pro FT s tím, že v obou zemích padaly investice rychleji, než rostl spotřebitel, což matematicky znamenalo nárůst jeho podílu na HDP – a nižší růst ekonomiky jako celku.
Směr, kterým se Čína vydá, má mnoho co dělat s uzavřeným kapitálovým účtem a dopadem do úrokových sazeb. Čína již roky udržuje uzavřený kapitálový účet, který povoluje firmám a jednotlivcům přesouvat kapitál ze země a do země pouze v souladu s přísnými pravidly. Jelikož firmy platily nízké reálné úrokové sazby, investice musely být ‚dotovány‘ někým jiným. Toto ovšem odnášely domácnosti nízkým zhodnocením svých úspor. Pokud liberalizace povede k vyšším úrokovým sazbám (a podle posledních vyjádření čínská centrální banka právě to očekává), domácnosti budou více zhodnocovat skrze úroky a na druhé straně klesnou dotace do investic.
Předzvěstí toho byla druhá polovina roku 2013, kdy částečné uvolnění restrikcí u zápůjčních sazeb přineslo rozmach internetových půjček, které domácnostem přinesly vyšší úrokové sazby proti klasickým bankám. Konečným důsledkem ale bylo prudké zpomalení ekonomické aktivity z důvodu růstu zápůjčních úrokových sazeb celkově, který předčil tempo HDP.
Guvernér čínské centrální banky v březnu prohlásil, že liberalizace v oblasti úrokových sazeb by mohla proběhnout už během jednoho či dvou let. To by znamenalo klíčové kroky centrální banky již v nejbližších měsících a kvartálech. Co doopravdy nastane, je zatím pouhým dohadem. Fakta z předchozích 12 měsíců ale prohlášení PBoC podporují. Pokud uvolnění bude pokračovat, investoři hudou muset počítat se spotřebou taženým modelem ekonomiky, ale při mnohem nižším tempu růstu. „Čína zvolí jedno nebo druhé, ale investoři musejí přivyknout, že užívat si obojího je přání vysoko nad realitou,“ uzavírá stratég Morgan Stanley.
