Rychlý nárůst amerických výnosů podporuje dolar, který sílí proti euru i v dolarovém indexu. Roli hraje i zhoršení tržní nálady projevující se ve výprodeji rizikových aktiv. Risk-off nálada se podepsala i na měnách regionu. Koruna oslabila nad 26,20 za euro. Aktuálně spolu se zlotým i forintem včerejší ztráty umazává.

Čína zahýbe trhem s uhlím. Zavede dovozní cla

Čína, která je celosvětově největším spotřebitelem i producentem uhlí, oznámila znovuzavedení cla na dovoz uhlí jako opatření, které má pomoci domácím těžařům. Tamní ministerstvo financí stanovilo 6% clo na uhlí, 3% na antracit a koks a 5% na brikety a paliva s uhelným základem. Jedná se o druhý případ obdobného opatření v rámci čínského uhelného obchodu, ten první byl zrušen v roce 2007.

Přes dvě třetiny domácích těžařů ztrátových

Podle Čínské asociace uhelného průmyslu je víc jak 70 % čínských těžařů uhlí dlouhodobě ve ztrátě a polovina z nich je nucena krátit mzdy nebo pozastavovat jejich vyplácení. To vše především díky poklesu ceny uhlí, která v tomto roce dosáhla sedmiletých minim. Samotné obnově cla předcházel absolutní zákaz dovozu nejméně kvalitního uhlí společně s apelem čínské vlády na největší těžařské společnosti, aby letos omezily vlastní produkci o desetinu.

Úder Austrálii

Clo nejvíce ovlivní největšího dovozce uhlí do Číny, kterým je Austrálie. Podle agentury Bloomberg bylo za prvních devět měsíců letošního roku dovozeno z Austrálie 61 mil. tun uhlí, 21,4 mil. tun antracitu a 40 mil. tun koksu.  Jedinou celní výjimku získal druhý největší dovozce uhlí Indonésie a to jen díky smlouvě Číny se Sdružením zemí jihovýchodní Asie o volném obchodu.

Znovuzavedení cla se projevilo v ceně uhelných futures kontraktů, která vzrostla o 1,9 % na 829,2 juanu (86,33 USD), stejně tak rostly i ceny akcií největších čínských uhelných společnosti jako je např. Shenhua Energy či China Coal Energy.

Newsletter