Dolar oslabuje jak ve vyjádření dolarového indexu, tak proti euru. Silnější evropská měna podporuje zisky měn regionu střední a východní Evropy. Koruna díky pozitivnímu sentimentu sílí pod 27,20 za euro. Rizika příštích dní vidíme směrem k oslabení. K tomu by mohlo přispět např. rozhodnutí o vyhlášení nouzového stavu.

Čínský drak leniví. Ekonomika loni rostla nejpomaleji za 24 let

Druhá největší ekonomika světa rostla v loňském roce tempem 7,4 procenta, sice mírně vyšším proti očekávání, přesto nejslabším za posledních 24 let. Předpokládá se navíc, že růst čínského hrubého domácího produktu bude zpomalovat i letos, což je spojeno s očekáváním, že Peking bude muset přijít s dalšími opatřeními na podporu ekonomiky.

Hospodářský růst byl loni nejpomalejší od roku 1990 a poprvé za 15 let zaostal za vládním cílem, podle kterého měl dosáhnout 7,5 procenta. Mírně však překonal očekávání analytiků na úrovni 7,3 procenta. V roce 2013 se čínský HDP zvýšil o 7,7 procenta.     

V samotném čtvrtém čtvrtletí čínská ekonomika meziročně stoupla o 7,3 procenta, nad očekávání 7,2procentního růstu a stejným tempem jako v předchozím kvartálu. To představuje nejslabší výsledek od prvního čtvrtletí 2009. Ačkoli slábnoucí, růst čínské ekonomiky stále patří k nejrychlejším na světě.     

Peking dnes zveřejnil také údaje o maloobchodu a průmysl za prosinec. Růst maloobchodních tržeb v posledním měsíci roku zrychlil na 11,9 % nad očekávání 11,7 %, za celý loňský rok pak udržel 12% tempo. Průmyslová výroba v prosinci meziročně rostla o 7,9 % nad oček. 7,4 %, v celoročním vyjádření pak rostla tempem 8,3 %. 

Mezinárodní měnový fond navíc upozornil, že zpomalování růstu odráží vítané rozhodnutí čínské vlády zreformovat domácí hospodářství. Peking se nyní snaží omezit závislost ekonomiky na investicích a zahraničním obchodu a podporovat hospodářský růst založený na domácí spotřebě. MMF dnes předpověděl, že v letošním roce čínská ekonomika stoupne pouze o 6,8 procenta. V příštím roce by pak měl hospodářský růst podle prognózy MMF zpomalit až na 6,3 procenta.     

Čínský prezident Si Ťin-pching již loni prohlásil, že Čína si musí zvyknout na pomalejší tempo růstu domácí ekonomiky. Peking nicméně během loňského roku představil řadu stimulačních opatření zahrnujících investice do infrastruktury či snížení úrokových sazeb. Signalizoval tak obavy z politicky nebezpečného úbytku pracovních míst.     

Čína je v posledních letech hlavním motorem růstu světového hospodářství a stala se významným dovozcem komodit i spotřebního zboží. Slabší růst v Číně by tak mohl mít negativní dopady na další ekonomiky, a to jak v Asii, tak ve zbytku světa. 

Newsletter