Šéf Fedu Powell na včerejším vystoupení potvrdil vhodné nastavení měnové politiky. Absence komentáře uklidňujícího dluhopisový trh vyvolala nárůst dlouhého konce americké výnosové křivky. Dolar výrazně zpevnil proti euru i v dolarovém indexu. Slabší euro proti dolaru se dnes projevuje ve ztrátách měn regionu.

Čínští podnikatelé: Konec Made in China, odteď budeme vyrábět v USA

Produkt čínské firmy vyrobený ve Spojených státech amerických? Před pár lety se tento fenomén zdál spíš jako science fiction, ale v současnosti se stává realitou. Která čínská odvětví chtějí vyrábět na území svého největšího obchodního partnera?

Čína už není tím levným místem na výrobu jako kdysi. Zvyšující se náklady postupně nutí čínské firmy obracet se jinam. Spojené státy možná nejsou tou zemí, která je ideální pro všechny obory, ovšem zástupci některých odvětví vidí výrobu právě v USA jako budoucnost.

„Důvodem, proč chceme investovat ve Spojených státech, není jen fakt, že to podporuje prezident Donald Trump. Spojené státy mají pro čínské investice přirozené výhody,“ uvedl pro CNBC zástupce ředitele Asia Pacific Exchange and Cooperation Xiao Wunan.

Nízké náklady

John Ling je prezidentem Rady amerických států v Číně a živí se hledáním vhodných investičních míst pro čínské společnosti. „V každém projektu, v němž pomáhám zapustit kořeny ve Spojených státech, musím firmě prokázat, že ušetří náklady. Pokud takový důkaz nemám, je šance na uzavřenou obchodní dohodu téměř nulová,“ uvedl Ling.

Zdá se až nemožné, že by produkce v Americe vycházela výhodněji než v Číně. Vždyť platy Američanů jsou na daleko vyšší úrovni. Výrobce oděvů Keer Group pro CNBC však uvedl, že američtí dělníci sice mají dvojnásobný plat, ale celková výroba vychází výrazně levněji.

„Ve Spojených státech jsou pozemky, elektřina i bavlna o mnoho levnější. Náš náklad na jednu tunu textilu je o 25 procent nižší,“ uvedl ředitel firmy Keer Zhu Shanqing. Zároveň dodal, že za posledních deset let se náklady na platy čínských dělníků zvyšovaly každý rok o rapidních 30 procent. Zhu se také nechal slyšet, že pokud Trumpův kabinet prosadí snížení korporátní daně alespoň o pět procent, většina firem, co opustila Ameriku před pár lety, přijde zpět.

Snížení ratingu čínského dluhu? Důvěra je ta tam

Stabilní prostředí a blízkost americkému spotřebiteli

Největší asijská ekonomika byla, na rozdíl od jiných rozvojových zemí, pro podnikatele symbolem stability. Na druhou stranu mají Spojené státy pár výhod, o kterých čínské firmy nerady mluví nahlas, ať už jde o lepší ovzduší, bezpečnější jídlo či o vládu, která nezasahuje do podnikání. Americké úřady sice z počátku dělají důkladné prověrky, ale je v jejich zájmu, aby nové firmy vytvořily pracovní místa. Jakmile je investice hotová, nechají podniky dělat svoji práci.

Čínský spotřebitel je budoucnost, ale americký je přítomnost, a to je to, co firmy zajímá. Při stále větší expanzi čínských firem se USA pro některé firmy stává doslova svatým grálem, míní LIng

Čína má problém. V zemi řádí zombie

„Nezáleží na tom, jestli je tamní ekonomika dobrá, nebo špatná. Spojené státy jsou stále číslem jedna pro jakoukoliv společnost na světě. Firmy přirozeně chtějí být co nejblíž svým hlavním zákazníkům,“ uvedl prezident Rady amerických států v Číně.

Kdo investuje a kdo ne?

Ne pro všechna odvětví je ale přesun do Spojených států výhodný. Velký zájem mají především společnosti, které jsou náročné na kapitál. Řeč je například o textilních, chemických a papírnických firmách a také o výrobcích automobilových součástek.

Menší zájem projevují odvětví náročná na lidskou práci. Výrobce sportovních oděvů KTC uvádí, že produkce příliš závisí na ceně práce a ostatní náklady, které jsou ve Spojených státech levnější, by celkové prostředky nesnížily dostatečně. Ředitel firmy Gerhard Flatz dále uvedl, že čínští dělníci mají navíc pro danou práci lepší kvalifikaci.

Čínská bublina prý nepraskne. Povede ale k většímu dluhu

Proč ale takto výhodný přesun mnoha firem neprobíhá rychleji? Flatz uvedl jako hlavní důvody problémy s vízy, nedostatek kvalifikované pracovní síly a složitou realokaci dodavatelského řetězce. Podle něj by k přilákání výrobců oděvů a podobných méně výhodných odvětví museli Američané zřídit ekonomické zóny, nabídnout lepší infrastrukturu a finanční pobídky. Jednoduše řečeno – „Start on-shoring.“

Newsletter