Doba koronavirové pandemie není z pohledu makroekonomického vývoje a měnověpolitického rozhodování nikterak jednoduchá a přináší spoustu podnětů k přemýšlení. Jak si v ní zatím vede současný predikční model ČNB g3+? Ten totiž tak trochu ve stínu dramatických událostí s bezprecedentním dopadem na ekonomiku oslavil během letního makroekonomického „cvičení“ své první narozeniny.
Nasazení do ostrého provozu
Model g3+ převzal štafetový kolík po svém předchůdci g3 během prognostického procesu v létě 2019. Modelu g3+ byl přitom neprodleně po jeho zavedení do prognostické praxe věnován Box ve Zprávě o inflaci III/2019[1], resp. blogový příspěvek[2] a vlog[3]. Cílem bylo sdílet základní informace o struktuře a vlastnostech rozšířeného modelu od samotného počátku jeho používání, a to s co nejširším okruhem domácí i zahraniční veřejnosti. Laskavému čtenáři si dovolujeme připomenout, že „+“ v názvu modelu znamená, že náš model zaznamenal řadu vylepšení a rozšíření.
Jedním z nich byla bohatší struktura zahraničního bloku. Ta potvrdila svoji důležitost, neboť překotný vývoj v eurozóně v posledním roce se propisoval do domácí ekonomiky výrazněji než kdy předtím. Model g3+ v této souvislosti poskytl komfortní prostor pro tvorbu hned několika scénářů lišících se v předpokládaném vývoji ekonomiky eurozóny. Další důležitou změnou bylo i explicitní modelové zohlednění té části domácností, které v daném období utratí veškerý svůj příjem. To umožnilo věrněji popsat skutečný příběh české ekonomiky, která byla ještě donedávna charakterizována silně přehřátým trhem práce, rychlým růstem mezd a všeobecným spotřebitelským optimismem. V neposlední řadě se jako velmi prozíravé v procesu prognózování ukázalo přepnutí na nový způsob práce s očekáváními, a to zejména v posledním období nevídané nejistoty a silně zamlžené budoucnosti. Model g3+ totiž na rozdíl od svých předchůdců dokáže zohlednit fakt, že předpovědi vzdálenější budoucnosti jsou méně spolehlivé.
Již při první prognóze v létě 2019 se v rámci modelu g3+ prokázala užitečnost komplexnější struktury zahraničí a její provázanosti s domácí ekonomikou, a to hned několika způsoby. Šlo především o zohlednění dalšího uvolňování měnové politiky ECB pomocí nekonvenčních nástrojů, což se odrazilo v posunu stínové zahraniční úrokové sazby v modelu g3+ výrazněji do záporu. Vedle toho se model g3+ osvědčil i při přípravě citlivostního scénáře, který pracoval s možným déletrvajícím a výraznějším zpomalením růstu zahraniční poptávky. Domácí část příběhu okořenily po delší době významnější příspěvky primárních a sekundárních daňových dopadů. Model také opakovaně upozorňoval na silné poptávkověinflační tlaky pramenící z přehřátého domácího trhu práce.
Prognózování během pandemie
Zatímco rozjezd modelu g3+ v několika počátečních prognózách byl poměrně hladký a přímočarý, první – zato velmi ostrá – zatáčka přišla s nástupem koronavirové pandemie. Nutno však podotknout, že i tuto zatáčku zatím model „vybírá“ zdařile. Zpracování makroekonomických výhledů v posledním půlroce, kdy je funkčnost „autopilota“ omezena, úspěšně zvládáme pomocí vyšší míry expertních zásahů do prognózy.
Bezprecedentní velikost, charakter a kombinace šoků po propuknutí koronavirové nákazy si totiž nutně vyžádaly použití významných expertních zásahů a těsnější integraci krátkodobé prognózy domácí ekonomiky do jádrového predikčního modelu. Stejně tak se ČNB v nastalé koronavirové krizi – podobně jako mnohá jiná prognostická pracoviště – zaměřila vedle základního scénáře též na tvorbu dalších scénářů možného budoucího vývoje.
Model g3+ tak v jarní a letní prognóze 2020 sloužil ve větší míře jako nástroj kontroly konzistence celého makroekonomického výhledu. Ten přinášel příběh o hlubokém propadu domácí ekonomické aktivity v souvislosti s uzavřením (nejen) české ekonomiky a jejím postupném restartu za přispění silného stabilizačního (expanzivního) fiskálního impulzu. To má vliv na trh práce, cenový a kurzový vývoj a nastavení měnové politiky, což jsou bloky, u nichž jádrový predikční model ČNB tradičně nabízí konzistentní a podrobně vyargumentovaný příběh.
Věříme, že štěstí přeje připraveným. Proto byl v podmínkách mimořádné situace základní scénář jarní, resp. letní prognózy doplněn scénářem druhé vlny pandemie, resp. scénářem nižší globální produktivity. Oba scénáře se ukázaly být nesmírně užitečné pro debatu uvnitř ČNB i pro komunikaci navenek. Poslední data z českého hospodářství naznačují, že se ekonomický vývoj – aniž bychom to pochopitelně chtěli zakřiknout – zatím odvíjí spíše podle základního scénáře představeného v posledních dvou Zprávách o inflaci. Uvidíme, co přinese další vývoj současné epidemiologické situace.
Výzkumná publikace o g3+
K prvnímu výročí úspěšného zavedení predikčního modelu g3+ mu dlužíme ještě jeden dárek. Tím je výzkumná publikace věnovaná modelu, která je již téměř hotova a bude během krátké doby publikována na webu ČNB.
Detailněji v ní představíme rozšířený zahraniční blok včetně posílení významu cen energií, upravený blok spotřeby domácností a investiční aktivity firem, nový způsob práce s očekáváními za podmínek omezené informace, rekalibraci dlouhodobých rovnovážných parametrů modelu a analýzu jeho vlastností.
Jsme přesvědčeni, že zveřejnění uvedené publikace nejen završí celý proces „přepnutí“ ČNB na jádrový predikční model g3+, ale že i potvrdí světovou úroveň a současně vysokou transparentnost a kredibilitu prognostického aparátu ČNB.
[1] https://www.cnb.cz/cs/menova-politika/zpravy-o-inflaci/tematicke-prilohy-a-boxy/Predstaveni-rozsireneho-predikcniho-modelu-g3/
[2] https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/cnblog/Predikcni-model-CNB-dostava-nove-plus/
[3] https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/vlog-cnb/Letni-prognoza-CNB-poprve-na-novem-predikcnim-modelu/
Text vyšel původně na stránkách ČNB. Autoři jsou ředitel sekce měnové Petr Král a ředitel makroekonomických prognóz ČNB Karel Musil.
