ČNB zlepšila odhad růstu HDP pro letošek, pro rok 2017 je horší

AKTUALIZOVÁNO – Česká národní banka v nové prognóze zlepšila odhad vývoje tuzemské ekonomiky v letošním roce na 2,4 procenta. V předchozí květnové prognóze počítala se zvýšením o 2,3 procenta. ČNB naopak zhoršila výhled růstu hrubého domácího produktu v příštím roce na tři procenta, když v předchozí prognóze uváděla 3,4 procenta. Na tiskové konferenci po jednání bankovní rady to dnes uvedl guvernér Jiří Rusnok, který také potvrdil pravděpodobný konec intervencí kolem poloviny roku 2017.

Rozhodnutí se opírá o novou makroekonomickou prognózu. Ta předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do poloviny roku 2017. Inflace se stále nachází výrazně pod dvouprocentním cílem ČNB. Podle nové prognózy se inflace v nejbližším období začne zvyšovat, a to pod vlivem rostoucí domácí ekonomické aktivity i mezd.

ČNB rovněž ponechala odhad vývoje inflace ve 3. čtvrtletí rok 2017 na 2,2 procenta. Pro 4. čtvrtletí roku 2017 ale očekává vyšší inflaci na 2,4 procenta, když v květnové prognóze odhadovala 2,3 procenta.

Rada také rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek ČNB v případě potřeby intervenovat na devizovém trhu na oslabení kurzu koruny tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 CZKEUR.

Domácí cenový vývoj je dle ČNB stále pod vlivem protiinflačních nákladových vlivů ze zahraničí, zejména komodit. Od jejich primárních dopadů měnová politika odhlíží a soustředí se na případné nepříznivé druhotné efekty. ČNB je v této souvislosti i nadále připravena posunout hladinu kurzového závazku na slabší úroveň, pokud by mělo dojít k systematickému poklesu inflačních očekávání, který by se projevoval ve vývoji nominálních veličin, zejména mezd. Rusnok dnes uvedl, že očekává mírný pokles nezaměstnanosti.

Bankovní rada vyhodnotila rizika prognózy na horizontu měnové politiky jako vyrovnaná. K hlavním nejistotám patří dopady výsledků referenda ve Spojeném království na zahraniční poptávku, vliv domácího volebního cyklu na zvyšování veřejných výdajů a hloubka propadu vládních investic v letošním roce. Poněkud se přitom zmírnila nejistota ohledně vlivu dlouhodobě nízké inflace na ukotvenost inflačních očekávání.

„Vzhledem k tomu, že se domníváme, že dopady brexitu budou mít protiinflační efekt, a že existuje riziko, že ceny potravin nebudou růst, tak jak se očekává, předpokládáme, že k ukončení kurzového závazku dojde až na konci příštího roku. Do té doby by se kurz měl pohybovat velmi blízko kurzového závazku, kde ho budou drže reálné toky plynoucí z velmi dobrého vnějšího postavení české ekonomiky,“ uvedl Viktor Zeisel z Komerční banky.

Centrální bankéři dnes jednomyslně rozhodli ponechat úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba zůstává na 0,05 %, diskontní sazba na 0,05 % a lombardní sazba na 0,25 %.

Dnešního zasedání bankovní rady se zúčastnilo všech sedm členů bankovní rady. Bylo prvním zasedáním, kterého se ve funkci guvernéra účastnili Jiří Rusnok. Nově také členové rady Vojtěch Benda a Tomáš Nidetzký, kteří jsou ve funkci od 1. července.

Newsletter