Americká výnosová křivky se napřímila. Dolar zpevnil pod 1,0900 za euro. Koruna se obchoduje pod 25,25 za euro a pod 23,20 za dolar.

čnBlog: Pohonné hmoty v Evropě. Co říkají data o jejich spotřebě

Zdroj: Depositphotos

Růst cen fosilních paliv na komoditních trzích pociťují spotřebitelé na celém světě nejen zdražením služeb souvisejících s bydlením, ale také na čerpacích stanicích v cenách pohonných hmot. Z dostupných dat vyplývá, že spotřebitelé jsou ve spotřebě pohonných hmot velmi málo citliví na cenu, přičemž na tuto položku vynakládají v průměru malou část svých příjmů. Na jaře reagovaly vlády svými opatřeními ve snaze cenový růst zastavit a drahé pohonné hmoty zlevnit. S ohledem na vývoj na trhu automobilů a dosavadní trend lze odhadovat, že spotřeba pohonných hmot, a tedy i poptávka po primárních surovinách zůstane v následujících letech na současných úrovních.

Cena pohonných hmot

Současný vývoj inflace je těsně spojen především s vysokým růstem cen energií. Válka na Ukrajině pak rovněž zdražila pohonné hmoty na rekordní úroveň. Benzín a nafta jsou ropné produkty, proto je jejich cena odvozena od ceny této základní suroviny. Cenový vývoj je podobný, nicméně cena ropy je mnohem volatilnější, jak ukazuje Graf 1. Cena ropy je sice určena na mezinárodním trhu, nabídka suroviny je ale ovlivněna především dohodami zemí OPEC+. Tento mezinárodní kartel tak pomocí snížení nebo zvýšení těžby výrazně zasahuje do ceny ropy. Nižší volatilita cen pohonných hmot je dána také skladbou jejich cen, v nichž mají velký podíl daně. Ačkoli od zpracování ropy nějakou dobu trvá, než se výsledná surovina dostane na čerpací stanice, cenový vývoj mezi ropou a pohonnými hmotami není časově posunut. Cena pohonných hmot tak ne nutně odráží skutečné náklady výrobců. Rychlou reakci cen pohonných hmot na situaci na trhu jsme mohli celosvětově pozorovat i po zahájení válečného konfliktu na Ukrajině v únoru 2022, kdy ceny pohonných hmot velmi rychle vystoupaly vzhůru a cena nafty je nyní vyšší, nežli cena benzínu, ačkoli z historického pohledu tomu tak zatím nikdy nebylo a nafta byla vždy levnější nežli benzín.

Graf 1 – Vývoj cen ropy a pohonných hmot v EU
(maloobchodní cena pohonných hmot v EUR/L, cena ropy v USD)

Zdroj: ČNB
Zdroj: ČNB

Současné vysoké ceny benzínu a nafty jsou sice rekordní, s ohledem na vývoj cenové hladiny ale situace není kritická. Historická data ukazují, že současné hodnoty cen benzínu (v březnu 2022 cena v průměru v EU přesáhla 2 € za litr benzínu i nafty) překračují dosavadní maxima z druhé poloviny roku 2012, kdy cena benzínu atakovala 1,7 € na litr a cena nafty přesáhla 1,5 € na litr. Vysoká cena ropy, a tedy i pohonných hmot, v letech 2011 až 2014 byla způsobena konflikty v zemích těžících ropu – války v Libyi v roce 2011, nebo sankce proti Íránu v roce 2012. V těchto letech se cena ropy pohybovala v průměru kolem 110 USD za barel. Z tohoto pohledu je zajímavé, že ačkoli se nyní ropa obchoduje levněji než v těchto letech, cena pohonných hmot je o zhruba čtvrtinu vyšší.

Cena pohonných hmot u čerpacích stanic je v naprosté většině evropských zemí určena především daněmi. Pohonné hmoty jsou zatíženy nejen daní z přidané hodnoty, ale také spotřební daní. Pokud se porovnají ceny bez daně a s daněmi zjistíme, že zejména u benzínu je podíl suroviny na konečné ceně pro spotřebitele zhruba třetinový, u nafty pak daně tvoří lehce přes polovinu konečné ceny (Graf 2). V situaci vysoké inflace pak některé evropské země přistoupily po růstu cen v březnu 2022 ke snížení daní uvalených na pohonné hmoty ve snaze jejich cenu snížit. Podíl daní na ceně tak klesl na historické minimum a současně došlo k drobné korekci cen. Je důležité zdůraznit, že ačkoli jsou ceny pohonných hmot v nominální výši na historických maximech, pokud bychom vzali v potaz inflaci, růst mezd či kupní síly, pak nejsou ve všech zemích pohonné hmoty nejdražší v historii. Pokud bychom se podívali na celoevropský průměr, pak cena nafty je i po započítání inflace skutečně nejdražší v novodobé historii a cena benzínu je na tom stejně v roce 2012. Kritici snížení daní se odvolávají na fakt, že by v současné době, kdy se evropské země snaží zbavit závislosti na ruské ropě, mělo dojít rovněž ke snahám o snížení spotřeby pohonných hmot. Snížení ceny jde ale přesně opačným směrem.

Graf 2 – Podíl daní na maloobchodní ceně pohonných hmot

Zdroj: ČNB
Zdroj: ČNB

Spotřeba obvyklých statků je z pohledu ekonomické teorie dána jejich cenou a ekonomové toto měří pomocí elasticity. Citlivost spotřebitelů na cenu vyjadřuje cenová elasticita, která udává, jak se změní spotřeba při změně ceny. Z pohledu elasticity se obecně má za to, že poptávka po benzínu a naftě je spíše neelastická, tedy cenové změny nevedou k velkým změnám ve spotřebě. Jinými slovy, že spotřebitelé neberou cenu jako bernou minci v okamžiku, kdy tankují, nebo při úvaze, jakým způsobem jezdí. Z akademického prostředí můžeme uvést, že např. Brions a kol. (2008) potvrzují, že poptávka není citlivá na cenu. Na základě analýzy 43 primárních studií, které počítaly jak krátkodobou, tak dlouhodobou cenovou elasticitu, došli k závěru, že krátkodobá cenová elasticita benzínu dosahuje hodnoty -0,34 a dlouhodobá -0,84. Havránek a kol. (2011) ve své studii (která rovněž empiricky shrnuje předchozí publikované studie) pak po odstranění efektu publikační selektivity uvádí, že krátkodobá cenová elasticita dosahuje v průměru hodnoty pouze -0,09 a dlouhodobá cenová elasticita hodnoty -0,31. Tedy že růst ceny o procento vede ke snížení spotřeby v krátkém období o 0,1 %. Pokud tedy nyní ceny narostly o cca 25 %, znamenalo by to, že spotřeba benzínu klesne o 2,3 %, což je skutečně nepatrně. Nízká cenová elasticita, a tedy nízká reakce spotřebitelů na cenu může být dána buď nemožností pohonné hmoty nahradit či jejich neochotou měnit zvyky, což může být právě důsledkem klesající reálné ceny, kdy doprava osobním autem je stále levná a lidé nemají motivaci pro vyšší využívání hromadné dopravy.

Spotřeba pohonných hmot neodráží jejich cenový vývoj. Nízká cenová elasticita je zřejmá i z téměř neměnné spotřeby zachycené v Grafu 3, která nijak neodráží cenový vývoj zachycený v Grafu 1. Jak u spotřeby benzínu, tak u spotřeby nafty existuje pouze pravidelná sezónnost, kdy nejnižší spotřeba je zaznamenána v lednu a únoru, nejvyšší pak v červenci. U nafty dochází k mírnému dlouhodobému růstu spotřeby především s ohledem na rozvoj mezinárodní dopravy, u benzínu za posledních 10 let spotřeba mírně poklesla, což je trochu pozoruhodný vývoj s ohledem na růst osobní automobilové dopravy v Evropě. Jedním z možných vysvětlení je vliv emisních norem a orientace spotřebitelů na průměrnou spotřebu – tedy jak efektivně dokáží automobily využívat pohonné hmoty. Dle IEA (2021) došlo ke snížení průměrné spotřeby osobních automobilů mezi roky 2005 a 2019 ze 7 na 6 litrů na 100 km.

Graf 3 – Vývoj spotřeby benzínu a nafty v zemích EU
(mil. tun)

Zdroj: ČNB
Zdroj: ČNB

Ke snížení spotřeby pohonných hmot došlo dočasně během koronavirové pandemie. K historicky největšímu propadu spotřeby benzínu a nafty došlo na jaře 2020, kdy byly v Evropě uzavřeny ekonomiky a zavedena přísná karanténní opatření omezující pohyb osob. K největšímu propadu došlo v dubnu 2020, byl ale jen dočasný a spotřeba se velmi rychle zotavila. Spotřeba benzínu se pak dále dostala pod dlouhodobý průměr na začátku roku 2021, kdy v Evropě udeřila další vlna pandemie s mutací omikron a opět byla zavedena přísná karanténní opatření. Z ročních dat Evropské komise o spotřebě, která jsou dostupná od roku 2002, vyplývá, že globální finanční krize neměla žádný rozeznatelný dopad na spotřebu benzínu a vedla jen  k mírnému snížení ve spotřebě nafty.

Počet nově registrovaných vozů je důležitým ekonomickým indikátorem pro rozvinuté ekonomiky, většina aut ale stále potřebuje ke svému pohonu benzín nebo naftu. Podíl vyrobených a registrovaných automobilů s alternativním pohonem sice pomalu roste, stále však naprostá většina aut ke svému provozu potřebuje konvenční palivo. Dle dat ACEA (Asociace evropských výrobců automobilů) zachycených v Grafu 4 byl podíl nově registrovaných automobilů s elektrickým pohonem (vč. hybridů) v roce 2014 okolo 2 %. V prvním čtvrtletí roku 2022 pak byl podíl elektromobilů vč. hybridů třetinový. Každé desáté nově registrované auto je navíc plně elektrické.

Graf 4 – Registrace nových vozidel v EU podle typu paliva

Zdroj: ČNB
Zdroj: ČNB

Dle údajů Eurostatu navíc dochází v evropských zemích k neustálému růstu počtu vozů v přepočtu na obyvatele, jak ukazuje Graf 5. Tento trend by tak značil rostoucí poptávku po pohonných hmotách. Průměrně došlo v Evropských zemích k růstu počtu automobilů za posledních 10 let o 13 %. Nejrychleji roste počet vozů na obyvatele v Rumunsku (67 %), Estonsku (44 %), Polsku (42%) a Slovensku (41 %), téměř beze změny pak zůstává Francie. Na druhou stranu dochází v Evropě k pravidelnému zavádění přísnějších emisních norem, které tvoří tlak na úsporu spotřeby paliva a stejným směrem jde často i přání zákazníků. Oba faktory jdou proti sobě a dle celkové spotřeby se zdá, že se navzájem kompenzují. S ohledem na růst elektromobilů pak v čase celková spotřeba benzínu v Evropě postupně klesá.

Graf 5 – Vývoj vozového parku v EU
(počet vozidel na 1000 obyvatel)

Zdroj: ČNB
Zdroj: ČNB

Pohonné hmoty ve spotřebním koši

Význam pohonných hmot pro spotřebitele lze posoudit z jejich váhy ve spotřebním koši. Váha pohonných hmot ve spotřebním koši se v zemích EU pohybuje v rozmezí 3 až 10 % a průměrně mají 5% váhu (Graf 6). To znamená, že domácnosti utratí zhruba 5 % svých příjmů za pohonné hmoty. Nejmenší váhu ve spotřebním koši mají pohonné hmoty na Slovensku, nejvyšší pak v Lucembursku. Mnohem více se na spotřebitelské inflaci projevují např. ceny plynu a elektřiny v nákladech na bydlení, které tvoří v průměru zhruba 15 % výdajů domácností. I přes relativně malou váhu pohonných hmot ve spotřebě domácností došlo v březnu k reakci vlád za účelem snížení zvýšené ceny. Nejčastěji šlo o snížení spotřební daně. Důvodem těchto kroků tak nejsou ani tak náklady pro domácnosti, jako snaha o omezení negativních nálad, která vzbuzují čísla u čerpacích stanic a  zvýšené náklady pro dopravce a firmy, kde cena pohonných hmot dále zvyšuje ceny v ekonomice. Zvyšování nákladů výrobního sektoru je možné sledovat prostřednictvím rychlého růstu indexu průmyslových výrobců (PPI), který nejen v Evropě roste mnohem rychleji nežli index spotřebitelských cen. Blíže o rozdílu mezi těmito dvěma indexy z historického pohledu uvádí např. Novotný a Polák (2020).

Graf 6 – Váha pohonných hmot ve spotřebním koši v zemích EU

Zdroj: ČNB
Zdroj: ČNB

Závěr

V roce 2022 došlo vlivem krize energetických surovin k velmi překotnému vývoji nejen u cen ropy a plynu, ale také odvozených cen benzínu a nafty. Historicky byla motorová nafta levnější nežli benzín, v roce 2022 však došlo k situaci, kdy je nafta dražší nežli benzín. Důvodem je vývoj marží rafinérií, které jsou pro motorovou naftu vyšší nežli u benzínu (i z historického pohledu), ale především se nevrátily na předválečnou úroveň. Naftu lze používat také jako topný olej a je vhodným substitutem plynu při výrobě tepla. S rostoucí cenou plynu roste poptávka po naftě.

Země Evropské unie se dohodly na embargu na dovoz ruské nafty od února 2023. EU je velkým dovozcem nejen ropy, ale i ropných produktů. Naftu pak dováží především z Ruska. Je tedy otázkou, jak se ceny budou v dalším roce vyvíjet. Z představených dat o spotřebě je zjevné, že i přes rostoucí počet nově vyrobených a registrovaných elektromobilů spotřeba benzínu ani motorové nafty výrazně neklesá, naopak v posledních letech dochází k nárůstu. EU se snaží vymanit ze závislosti na energetických surovinách z Ruska, což může vést k dalšímu růstu cen. V letošním roce se zatím ani výrazně vyšší ceny nijak výrazně nepropsaly do spotřeby, což potvrzuje nízkou cenovou elasticitu, tedy vyšší ochotu spotřebitelů vyšší ceny akceptovat.


Zdroje

Brons, M., Nijkamp, P., Pels, E., & Rietveld, P. (2008). A meta-analysis of the price elasticity of gasoline demand. A SUR approach. Energy economics30(5), 2105-2122.

Havranek, T., Irsova, Z., & Janda, K. (2012). Demand for gasoline is more price-inelastic than commonly thought. Energy Economics34(1), 201-207.

IEA (2021). Fuel economy in the European Union, https://www.iea.org/articles/fuel-economy-in-the-european-union, dostupné 1. 12. 2022

Novotný, F., & Polák, P. (2020). Vývoj spotřebitelských a průmyslových cen v koronavirovém roce 2020, Globální ekonomický výhled 12/2020

Klíčová slova

pohonné hmoty, cenová elasticita, cena ropy

JEL Klasifikace

O13, Q43, D12

Newsletter