Koruna oslabuje jako jediná z regionu. Obchoduje se těsně pod 24,70 za euro. Dolar proti euru postupně smazává dnešní ztráty. Kurz testuje hranici 0,9600 EURUSD.

Co čeká ČNB v nejbližší době

Zdroj: ČNB

Samozřejmě v současnosti poutá nejvíce pozornosti boj ČNB proti inflaci. Slovo boj je v tuto chvíli zcela namístě. Hraje se o hodně: o důvěru v měnovou politiku a v její schopnost naplňovat mandát, který jí určil zákon, tedy držet cenovou stabilitu. Hraje se o důvěru v budoucnost, kde firmy investují a kde domácnosti nepadají do chudoby a drží svou spotřebu. Hraje se o důvěru v českou korunu. Alarmismus není namístě, ovšem namístě je, aby táhli za jeden provaz všichni, kdo mohou další vývoj inflace ovlivnit. Tlaky na ČNB, třeba aby její měnová politika byla více k inflaci benevolentní, již z některých směrů prosákly a nejspíše budou pokračovat. Dialog mezi ČNB, vládou a sociálními partnery bude hrát velkou roli. ČNB si však musí hlídat svou nezávislost, institucionální i personální – tak jako se jí to doposud vždy dařilo a jak to bylo respektováno.

Inflace začala být problémem už od poloviny minulého roku, ale letos se stala již problémem opravdu velkým a bude tu s námi ještě docela dlouhou dobu, nejspíše ještě po celý rok příští. Teď jde ale o to, aby toto období do konce příštího roku už také začalo být obdobím, kdy bude inflace viditelně klesat. Realitou se stala noční můra inflačních očekávání, která se samy stávají činitelem živícím zpětně inflaci. 

Pokud se naplní nejnovější prognóza inflace, zveřejněná před několika dny, tak si centrální banka už největší část svého úkolu odpracovala, byť by nějaký další růst sazeb byl v logice toho, co je třeba proti inflaci udělat. Otázkou je, zda čerstvě zveřejněné údaje o inflaci za duben nevedou k obavě, že se růst cen začíná posouvat spíše k horní hraně intervalu spolehlivosti inflační prognózy. Moudřejší budeme poté, co bude znám vývoj cen za měsíc květen.

Podíváme-li se trochu dále do budoucnosti, tj. někam k přelomu letošního a příštího roku, kdy snad výhledově inflace konečně zamíří postupně dolů, do centra nelehké debaty se dostane téma postupného návratu úrokových sazeb na nižší úrovně a jejich ukotvení na neutrální úrovni. 

ČNB ale není zdaleka jen o měnové politice, funkcí má o hodně více, třeba finanční stabilitu, dohled nad finančním trhem i další. Inflační epizoda, kterou momentálně procházíme, jistě rezonuje a rezonovat bude i v těchto dalších oblastech. Jedno dílčí, ale významné téma je však třeba zde zvlášť zmínit. Už je to docela dlouhá řada let, kdy do sektoru finančních služeb pronikl fenomén fintechu. Pandemie pak urychlila prorůstání digitalizace do tohoto sektoru a podobně zapůsobí i inflační epizoda. Vidíme třeba vyšší poptávku po širším portfoliu investičních možností zejména v segmentu drobných investorů (střadatelů), obecně roste poptávka pro produktech zajišťujících hodnotu investice. A to je příležitost, podporující růst ryze fintechových společností fungujících na bázi digitálních vychytávek. To vede již dnes a dále povede k velkému náporu na licenční a dohledovou činnost centrální banky v té míře, v jaké tito noví hráči budou chtít operovat na bázi udělené licence.

Byť se jim to momentálně moc nezamlouvá, banky centrální i banky komerční budou muset stále více přemýšlet i o svém postoji k tzv. kryptoměnám. Pouhé odmítání, či dokonce zákazy nejsou řešením, možná se tím rozvoj tohoto světa usměrní, ale rozhodně se nezastaví. Přijde doba, kdy rozmach kybernetického světa prosazujícího se na úkor „fiat“ peněz přestane být pro centrální banky už jen otázkou regulace a dohledu, ale povede stále více k otázce účinného doručení vůle (transmise) měnové politiky. Než se tak stane, může to ještě chvíli trvat, ale přemýšlet o tom je u nás třeba již dnes, stejně jako o tom přemýšlejí centrální bankéři jinde.

Newsletter