Co čekat od centrálních bank v roce 2023?

Centrální banky byly téma číslo jedna letošního roku. V tom příštím jejich akčnost může polevit. Záležet bude především na tom, zda se dočkáme tolik očekávané recese, a pokud ano, zda bude mělká, nebo hluboká. Do hry může rovněž vstoupit otázka fungování trhů. Co tedy čekat od centrálních bank v roce 2023?

Od České národní banky očekáváme stabilitu sazeb po většinu roku. Trh sice vidí možnost jejich poklesu už na horizontu tří měsíců, podle nás však jde o mylnou predikci. Potvrdit by to měla čísla o inflaci ze začátku příštího roku, která by se měla meziročně blížit k hranici 20 %. Od jara by však mělo tempo růstu cen klesat, stále se však budeme nacházet vysoko nad inflačním cílem. Otázka snížení sazeb proto bude aktuální až ke konci roku 2023.

Při pohledu na kurz koruny vidíme, že ČNB v posledních měsících prakticky neintervenuje. Nejsilnější hodnoty koruny od února jsou pro centrální banku zárukou toho, že zásoba devizových rezerv zůstává značná. To podle nás prodlužuje intervenční režim jako pojistku proti tržním sázkám na slabší kurz. I přesto spatřujeme fundamentální rizika na straně slabší koruny, což zahrnuje například deficit běžného účtu a snižující se úrokový diferenciál s ohledem na vyšší evropské sazby. V základním scénáři nečekáme významné pohyby. Pro rok 2023 jsme si vytyčili hranici 25,00 za euro, za níž by se kurz neměl dostat, i díky přítomnosti ČNB. Rizikem je zhoršení globálního tržního sentimentu a na to navazující výprodej rizikových aktiv, stejně tak i nad očekávání hlubší evropská/česká recese.

Americký Fed má podle nás před sebou dvě až tři kola zvýšení sazeb v první polovině roku. Vrchol úroků v cyklu by měl dosáhnout hodnot nad 5 %. Trh sází na to, že úroky klesnou už ve druhé polovině roku 2023. Podle nás bude záležet na hloubce ekonomického zpomalení americké ekonomiky, s důrazem na trh práce. Spotřebitelský sektor zatím dále čerpá nadúspory vybudované během pandemie v odhadovaném objemu 1,2 až 1,8 bilionu dolarů. Vyčerpány by mohly být již ve druhé polovině roku. Silně bude rovněž záležet na tom, zda se k potenciální ekonomické recesi přidá i recese zisků. Pokud ano, ekonomický pokles by to patrně umocnilo, a s tím i šanci akce ze strany Fedu. I to by však mohlo představovat sazby nad odhadovanou neutrální úrovní na 2,5 %.

Kvantitativní utahování se projevuje zejména u amerických bank, jejichž rezervy od vrcholu nad čtyřmi biliony klesly na biliony tři. Některé z nich, především ty menší, jsou již dokonce nuceny využívat diskontní okno, což letošní objemy dostalo z nuly na šest miliard dolarů. Pokud bychom měli uvažovat o tom, kvůli čemu bude QT ukončeno, jedním z aspektů bude, když banky „řeknou“ Fedu, že jim rezervy klesly už moc. Je otázkou, zda to bude někde na předpandemické úrovni kolem 1,5 bilionu dolaru, nebo dokonce výše.

Evropská centrální banka bude na začátku příštího roku největším jestřábem. Sazby dosáhly odhadované horní hranice neutrálu, tj. 2 %, avšak s ohledem na inflační tlaky, které zřejmě ještě nedosáhly vrcholu, bude potřeba úroky posunout do více restriktivních úrovní. Novým normálem budou úpravy o půl procentního bodu, které by měly sazby posunout nad tři procenta. ECB do toho rozjede program kvantitativního utahování, který doplní snižování její bilance spolu se splátkami TLTRO úvěrů. Rizikem je nad očekávání silnější evropská recese. I tak bychom ale čekali, že se úroky udrží nad úrovní horní hranice odhadované neutrální sazby.

Celkově od roku 2023 očekáváme, že se hlavní téma postupně přesune z inflace k recesi, k její hloubce a délce. Centrální banky zůstanou samozřejmě ve hře, jejich styl by se však nemusel nést v duchu snížit sazby ihned při zpomalení, nýbrž držet vyšší úroky po delší dobu. Přispět by k tomu měl fakt, že i když recese pomůže snížit inflaci, ta se bude stále nacházet nad cílem, a to u všech zmiňovaných ekonomik. Oproti globálnímu trendu centrálního bankovnictví z letošního roku, kdy v podstatě všichni zvyšovali sazby, se dočkáme návratu mnohem detailnějšího ladění měnové politiky na základě vývoje jednotlivých ekonomik a trhů.

VÝHLED PRO DNEŠNÍ DEN

Dolar se vůči euru v online směnárně RoklenFx aktuálně obchoduje za středový kurz 1,0648 EURUSD, dolarový index se pak nachází na hodnotě 104,15 bodu. Během dne by se kurz EURUSD měl pohybovat v rozmezí od 1,0556 do 1,0690EURUSD.**

Koruna se aktuálně vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 24,23 EURCZK, vůči dolaru za středový kurz 22,76 USDCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 24,20 až 24,29 EURCZK, ve dvojici s dolarem od 22,67 do 22,95 USDCZK.**

**Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.