Několik předních světových médií začalo 3. dubna zveřejňovat dokumenty panamské právní firmy Mossack Fonseca, ze kterých vyplynulo, že firma pomáhala svým klientům co nejefektivněji se vyhnout placení daní či legalizovat zisky z nelegální činnosti. Co o kauze víme dnes, po měsíci?
Zpracování informací o fungování firem v daňových rájích trvalo novinářům rok. Jako první se k dokumentům dostali na jaře 2015 díky anonymnímu zdroji reportéři německého listu Süddeutsche Zeitung, kteří se ale rozhodli spolupracovat s kolegy, protože zpracování 2,6 terabytu dat neboli více než 11,5 milionu jednotlivých listin bylo nad jejich síly.
Jedná se o největší únik dokumentů, s nímž kdy měli novináři co do činění. Únik diplomatických depeší zveřejněných serverem Wikileaks v roce 2010 měl pro srovnání objem 1,7 gigabytu, nedávná aféra kolem daňových dohod firem s Lucemburskem zvaná Luxleaks se zakládala na čtyřech gigabytech dat.
Novináři ze Süddeutsche Zeitung za pomoci 400 kolegů z více než stovky mediálních organizací z asi 80 zemí světa a Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů (ICIJ) pak postupně zjišťovali, jak byznys se schránkovými offshoreovými firmami funguje a kdo všechno se do něj zapojil.
Panama se kaje? Přislíbila větší spolupráci
Uniklé informace pocházejí z období více než tří desítek let: ty nejstarší jsou ze 70. let minulého století, ty nejčerstvější ze začátku letošního roku. Jedná se zejména o dokumenty ve formátu PDF, e-maily a obsah firemních databází. Složka každé konkrétní schránkové firmy obsahuje všechny související materiály.
Dokumenty se týkají 214.000 subjektů z 200 zemí světa. Z vyhledávání se zjistilo, že schránkové společnosti zakládaly nebo využívaly stovky známých osobností světového byznysu, politiků, sportovců či celebrit. Mezi jmény se nachází pět hlav států a dále blízcí příbuzní nejvyšších představitelů dalších 40 zemí.
Kvůli kauze rezignoval islandský premiér Sigmundur Davíd Gunnlaugsson. Služeb panamské kanceláře využívali například lidé z blízkosti ruského prezidenta Vladimira Putina, ukrajinského prezidenta Petra Porošenka nebo argentinské hlavy státu Mauricia Macriho. Britský premiér David Cameron čelil kritice kvůli offshoreovému investičnímu fondu svého otce. V kauze figurují například i fotbalista Barcelony Lionel Messi či španělský režisér Pedro Almodóvar.
Sobotka: Panama Leaks musíme využít k likvidaci daňových rájů
Podle Českého centra pro investigativní žurnalistiku ukázaly uniklé dokumenty firmy Mossack Fonseca také na 283 Čechů.
Prosté vlastnictví offshoreové firmy automaticky neznamená porušení zákona. Tím může být třeba její konkrétní využití k praní špinavých peněz či daňovým únikům. Společnost Mossack Fonseca se hájí tím, že za 40 let nikdy nebyla obviněna z kriminální činnosti.
Mossack Fonseca je právnická firma se sídlem v Panamě, založená v roce 1977. Specializuje se na obchodní právo a investiční poradenství. Podle britského listu The Guardian je čtvrtým největším poskytovatelem offshoreových služeb na světě. Spravuje za roční poplatek offshoreové společnosti, z nichž většina sídlí v daňových rájích. Nabízí i správu majetku.
Mossack Fonseca funguje jako registrovaný zprostředkovatel pro firmy, jimž anonymně spravuje majetek či bankovní účty. Údaje o majitelích nejsou veřejně přístupné. Offshoreové společnosti jsou registrované v daňových rájích, více než třetina z nich na Britských Panenských ostrovech.
Společnost založil v roce 1977 Jürgen Mossack, který se narodil německým rodičům v bavorském Fürthu a od 60. let žije v Panamě. K němu se v roce 1986 připojil Ramón Fonseca, který se narodil v Panamě.
