Statistická revoluce. I tak by se dal nazvat dlouhodobý trend pronikání čísel do všech oblastí společnosti. Jakmile není jakékoliv tvrzení či pozorování podložené čísly, některým lidem se může zdát podezřelé, či přímo z principu nesprávné.
V mnoha ohledech na tom není nic špatného. Jenže jak potom vysvětlil tvrzení či rozhodnutí, která byla vytvořena pouze na základě instinktů získaných mnohaletými zkušenostmi? Ty nelze nijak jasně kvantifikovat. Musí tedy být ihned z principu špatná? Samozřejmě, že ne. Naopak se může ukázat, že byla mnohem lepší než ta, která byla dokazována složitými matematickými vzorci a postupy.
Obzvláště se tak děje ve světě financí. Z toho důvodu se Michael Santoli rozhodl položit otázku třem zkušeným investorům ohledně toho, co oni sami vědí o investování, ale nejsou schopni to nijak statisticky dokázat.
Josh Brown, Ritholz Wealth Management
Jedna věc, o které stoprocentně vím, že nejde statisticky dokázat, je to, že někteří lidé se rodí jako dobří investoři a jiní jako špatní. 90 % veškeré populace je někde mezi a ani si to neuvědomuje, nebo uvědomit nechce. Pokud se pak snaží mermomocí dostat do řad těch dobrých investorů, jsou naprosto bez šance. Spousta makléřské práce je založena na představě, že právě tento posun je opravdu možný. Američané prostě neakceptují fakt, že lidé jsou, jací jsou, a že takoví už i zůstanou.
Ben Carlson, A Wealth of Common Sence
Téměř všechno, v co ve světě investování věřím, nelze matematicky prokázat. Zde je několik příkladů:
- Použijeme-li v analýze sebelepší statistickou metodu jakožto protiklad hodnotové či fundamentální investice, úroveň volatility může vyjít tak bláznivě, že s 95% pravděpodobností nedokážete naprosto nic.
- Jakmile je zveřejněn nějaký nový nápad, stane se okamžitě natolik sledovaným, že téměř ihned vyprchá jeho veškerá budoucí síla a potenciál. Díky tomu bude i rychle zapomenut, avšak pouze do doby, než ho někdo opět „probudí“ a dodá mu novou sílu.
- Spousta nápadů má v sobě potenciál stát se unikátním makroekonomickým či finančním hitem. Jakmile jsou však zapomenuty, už tak ve většině případů i zůstanou.
- Data některých ukazatelů jsou sledována pouze v 5, 10, 20, 40 atd. jednotkách let. U studií, které s nimi pracují, se pak vytrácí schopnost identifikovat přesná data s konkrétní událostí, režimem či opatřením.
- Jakýkoliv nápad, opatření či technika automaticky vytváří i základ svého protikladu. Regulátoři vždy bojují až v té poslední bitvě, kvůli tomu tak v podstatě otvírají prostor pro něco, na co není nikdo ještě připraven.
Na základě toho mám jednoduchou odpověď. V investování věřím všemu, co nelze dokázat statisticky. A to říkám jako kvantitativní investor, který pracuje s všemožnými matematickými i statistickými metodami.
Stejně tak jako věřím, že je Warren Buffett a někteří další hodnotoví investoři geniální, tak neexistuje dostatek dat na to, abychom dokázali, že v jejich případě nehraje hlavní roli pouze štěstí. Já osobně kvantitativní metody využívám proto, že si jednoduše myslím, že to inteligentní investoři dělat mají.
Peter Kenny, Clearpoll Group
Trhy, obecně vzato, sdružují takové množství inteligence, která má tu schopnost předčit i ty nejchytřejší, nejsofistikovanější a nejpřipravenější investory. Dokazuje to i počet „chytrých“ institucí a fondů, které každoročně ukončí svou činnost kvůli své nedostatečné výkonnosti, která nedosahuje ani úrovně některých indexů.
I přes vysokou úmrtnost se ale stále zakládají další společnosti. Což je jedině dobře, svědčí to totiž o zdraví a dynamičnosti celého systému, ve kterém investoři chtějí, a taky i odměňují, dobré výkony. Z toho důvodu bude poptávka po disciplíně a výzkumu existovat i nadále. Podle svých zkušeností ale soudím, že na světě je jen velmi málo fondů, kteří si mohou dovolit soupeřit s chytrostí a znalostmi davu, reprezentujícího široký trh.
Pro mne je klíčová rovnováha společně se strategickou pokorou. Základem je být součástí širokého trhu a získat si část oné „chytrosti“ ve svůj prospěch, zároveň je ale nutné být připraven na všechna potenciální rizika.
