Do konce loňského roku se takzvanému Islámskému státu podařilo rekrutovat zhruba 30 tisíc bojovníků. Jde o celkem pestrý mezinárodní mix, neboť pocházejí z nejméně 85 zemí. Převážnou většinu tvoří ti z Blízkého východu a arabského světa, avšak pod černou vlajkou rádi „maršují“ také občané západních zemí, většiny států Evropské unie, Spojených států, Kanady, Austrálie nebo Nového Zélandu. Tisíce bojovníků pocházejí z Ruska, stovky z Indonésie a Tádžikistánu. Nábor do řad ISIS je prostě globálním podnikem.
ISIS funguje nejen jako žoldácká armáda, ale i jako výcviková a networkingová platforma. Mladí muži z celého světa se v syrské poušti profesionalizují v teroristické taktice a potkávají potenciální komplice. Tak jako Abdelhamid Abaaoud, klíčový strůjce pařížských útoku z loňského listopadu. Rodák z bruselského předměstí Anderlecht, jeden ze šesti potomků marockého přistěhovalce z půle 70. let, se v Sýrii radikalizoval a zároveň poznal řádku podobně smýšlejících, se kterými hrůzné útoky zosnoval.
Co ale vlastně lidi ze Západu vede k tomu, že se k ISIS připojují? Po příčinách takového rozhodnutí se ve své nové studii, publikované pod hlavičkou amerického Národního úřadu pro ekonomický výzkum, pídí ekonomové Efraim Benmelech a Esteban F. Klor. Svoji analýzu stavějí na datech společnosti Soufan Group, která vládám a nadnárodním organizacím poskytuje data a informace týkající otázek bezpečnostní strategie.
9/11 aneb když Saúdové vyhrožují Americe krizí – Roklen24.cz https://t.co/AklEM803qL prostř. @roklen24 #9/11 #USA #SaudiArabia #bond #crisis
— Roklen24.cz (@roklen24) 20. dubna 2016
V absolutním počtu je hlavním zdrojem bojovníků Tunisko, odkud pochází zhruba šest tisíc rekrutů, následované Ruskem (2400) a Tureckem (2100). Ze zemí západní Evropy pak vévodí Francie (1700), Německo (760) a Velká Británie (760). Po přepočtu na milion obyvatel vedou Maledivy (500 rekrutů na milion obyvatel), Jordánsko (303) a Libanon (200), ze západoevropských zemí Belgie (42), Rakousko (35,3) a Švédsko (30,9). V poměru k velikosti vlastní muslimské populace je největším „dodavatelem“ bojovníků Finsko, následované Irskem a Belgií.
Bezprostředně po pařížských útocích se nad motivacemi teroristů zamýšlel v listu Le Monde francouzský ekonom Thomas Piketty. Snad i vzhledem k tomu, že se dlouhá léta zabývá výzkumem nerovnosti, akcentoval právě tento moment: více rovnostářský sociální model je podle něho vlastně jediným lékem na zášť a nenávist, které vytvářejí živnou půdu budoucím teroristům. Ve světle čísel, která Benmelech a Klor prezentují, jsou však Pikettyho slova pouhou „dojmologií“. Prokazují totiž, že vysoký počet zahraničních rekrutů ISIS pochází z poměrně rovnostářských a zároveň bohatých zemí, jako je Finsko, Belgie nebo Švédsko. Dokonce platí, že počet zahraničních rekrutů ISIS pozitivně koreluje s mírou ekonomické prosperity v zemi původu, přičemž zároveň vykazuje negativní korelaci s mírou ekonomické nerovnosti země původu. „V rozporu s tím, co Piketty hlásá, nenacházíme důkaz, že by nárůst příjmové nerovnosti souvisel s nárůstem pravděpodobnosti vstupu do armády ISIS,“ uvádějí oba autoři. „Relativně vyšší příjmová nerovnost je konzistentní s nižším – a nikoli vyšším – počtem zájemců o působení v žoldáckých řadách ISIS.“
#ISIS ztrácí značnou část příjmů. Nejen z ropy – Roklen24.cz https://t.co/1JM68fvpYb @roklen24 #oil #budget #IS pic.twitter.com/GEAJKLxh5s
— Roklen24.cz (@roklen24) 18. dubna 2016
Co tedy, když ne příjmová nerovnost a chudoba, motivuje lidi ze západní Evropy, aby se přidávali k ISIS? V prvé řadě je to homogenita zemí, z nichž do Sýrie přicházejí. Nejen příjmová homogenita, ale také a zejména homogenita etnická a jazyková. Do vysoce homogenních společenství typu Švédska se prostě lidé z civilizačně a kulturně odlišných okruhů začleňují obtížněji než do historicky heterogenních societ, jakou představují například Spojené státy. Neúspěšná asimilace do homogenních celků vede k frustraci, živoření na okraji společnosti, ke kriminalitě a nakonec třeba i k útěku do Sýrie, pod černou vlajku, mezi podobně frustrované a odhodlané se za své příkoří pomstít. Pochopitelně také platí, že čím větší přistěhovalecká populace v dané homogenní zemi je, tím větší počet bojovníků nakonec ISIS rekrutuje.
Je to tedy velikost přistěhovalecké diaspory a míra homogenity hostitelské země, které nejlépe vysvětlují počet zahraničních žoldáckých rekrutů v řadách ISIS.
