Čtyři věci, kterými si při práci s daty koledujete o velký průšvih

Jak ukázal průzkum KPMG Global z letošního roku, 59 % z oslovených generálních ředitelů největších světových firem plánuje využít koronavirovou krizi k zrychlení digitalizace a 77  % bude dál rozšiřovat digitální způsob práce. Digitalizace a digitální transformace, to jsou s oblibou skloňované termíny především dnešní doby. Ale je to opravdu tak samozřejmé a srozumitelné všem? Co přesně by mělo být cílem digitalizace? A jaké jsou čtyři věci, kterými můžete při práci s daty způsobit ty největší průšvihy? Nejen to vysvětlovali během konference KPMG Data Festival 2020 Ota Novotný, ředitel XPort a vedoucí Katedry informačních technologií na VŠE, a David Slánský, partner KPMG.

Představte si staré natahovací hodinky s ručičkami, klasického zástupce analogového světa, a vedle nich jednoduché digitální hodinky ukazující čas číslem na displeji. Jak moc přínosná je v tomto případě stejná informace převedená do digitální formy? Na tomto ilustrativním příkladu vysvětloval David Slánský, že bez dat a analytiky bude digitalizace jen opakování stávajícího stavu a nikam vás neposune. Cílem organizací by tedy nemělo být jen převést své procesy nebo vstupy do digitální formy, ale podpořit a rozvíjet takzvanou chytrou digitalizaci, která následně umožní získat informace a vhledy, na základě kterých můžeme sebe nebo organizaci dál zlepšovat. V příkladu s hodinkami by za úspěšný produkt digitalizace byly považovány chytré hodinky, které nás umí například informovat o kvalitě našeho spánku a dávat navazující doporučení.

Další závěr celosvětového průzkum KPMG odhalil, že koronavirová krize rozdělila nové technologie na ty, které jsou hezké, ale nedůležité, a na technologie, které jsou naopak esenciální pro budoucí přežití firem. “Mezi esenciální technologie patří procesní automatizace, umělá inteligence a chytrá analytika,” citoval z průzkumu David Slánský.

“Do umělé inteligence a big dat přitom již nějakým způsobem investuje 98,8 % firem, přičemž necelých 70 % považuje AI za novou technologii s největším dopadem, přes 70 % již dosáhlo měřitelných efektů při použití AI a více než 80 % investuje do big dat a umělé inteligence kvůli transformaci a inovaci,” představil výsledky dalšího zajímavého průzkumu od NewVantage Partners David Slánský. Kompletní velikost trhu otevřených dat v Evropské unii za období 2016 – 2020 přitom činí 1,3 miliardy eur.

Za smutná čísla ovšem řečníci považují statistiky ohledně přístupu některých společností k vlastním datům a k tzv. data-driven kultuře. Pouze polovina dotázaných firem se chová k datům jako k business aktivům a vnímá tedy jejich hodnotu, přes 90 % firem považuje lidi, business a kulturu jako hlavní překážku k zavedení datové kultury a pouze necelých 27 % datovou kulturu již opravdu zavedlo.

Jelikož na negativních příkladech se lépe ukazuje, jak lze něco pokazit, řečníci David Slánský a Ota Novotný vzhledem ke svým dosavadním zkušenostem zformulovali čtyři věci, které vás spolehlivě proslaví a přivedou vaši instituci do průšvihu. Které to jsou?

1/ Vykašlete se na data a vůbec je nezpracovávejte.

2/ Pokud už data zpracováváte, tak jim stejně nevěřte a řiďte se intuicí.

3/ Když už jim věříte, tak předpokládejte, že všichni ostatní ve firmě jim rozumí stejně jako vy.

4/ Když máte správná data, všichni chápou, co z dat vyplývá a hrozí průser, tak to začněte okázale ignorovat – zvláště pokud to celé řídíte.

Příklad posledního ze zmiňovaných průšvihů lze deklarovat na grafu vývoje koronavirové epidemie v České republice. “Pokud mám data, tak si je neschovávám. Pokud to není státní tajemství, tak bychom je měli vidět. Pokud by data byla ve správné formě v otevřených sadách a všichni by na ně viděli, pak by se nestalo, že ti, co měli přijít, nepřišli,” komentoval aktuální situaci Ota Novotný.

Jako další průšvih při práci s daty uvedli řečníci příklad jedné nejmenované vládní organizace v jedné nejmenované zemi v Evropské unii, která přišla o část dat o pozitivně testovaných pacientech na COVID-19. Důvodem bylo uchovávání dat v Excelu, a to ještě ve staré verzi, která má limit 64 000 řádků, přičemž při předávání dat mezi laboratořemi a centrální organizací byl tento limit překročen. Než se přišlo na to, že část dat chybí, uplynulo 8 dní, což ve výsledku znamenalo zkomplikování léčby pro necelých 16 000 pacientů s koronavirem.

Data jsou tedy velmi důležitá a hodnotná komodita, ačkoli oproti například vozovému parku firmy nebo souboru nemovitostí může být odhad hodnoty vlastněných dat oříšek.

Závěrečná doporučení od řečníků Oty Novotného a Davida Slánského tedy zní:

  1. Postarejte se o to, aby vaši uživatelé rozuměli datům a analytice a uměli data používat – podporujte datovou gramotnost ve vaší organizaci.
  2. Pokud už máte datovou gramotnost, ujistěte se, že všichni rozumí daným analýzám a používaným grafům ve vaší organizaci – zajistěte kvalitní komunikaci.
  3. Pečujte o vaše data a o jejich hodnotu.
  4. Starejte se o to, aby vaše datová analytika byla použitelná více než jednou.

Právě osvětě v oblasti dat a všemu, co s nimi souvisí, se věnovala konference KPMG Data Festival, která proběhla v pátek 23. října. Konferenci spolupořádali xPort Business Accelerator VŠE, FIS VŠE a expertní platforma pro datovou analytiku a její rozvoj Data&Business.Vše za mediální podpory serveru Roklen24.

Newsletter