Nad očekávání lepší výsledek indexu ISM obrátil dolar proti euru do zisku. Americké výnosy rostou, akcie klesají. Z měn regionu je v zisku jediná koruna Kurz se posunul pod 24,35 za euro.

Další den, další intervence

Klíčové body

  • Výčet intervenujících centrálních bank narůstá.
  • Na devizovém trhu včera zasahovaly čínské státní banky.
  • Intervenční prostředí jen tak nezmizí.
Zdroj: Depositphotos

Nastal čas intervencí. Dluhopisových i devizových. Děje se tak ve vysoce proinflačním prostředí, na které je navázán jeden z historicky nejagresivnějších procesů zvyšování sazeb. A stejně v situaci zhoršující se likvidity dluhopisových trhů. Intervenuje nejen Bank of England, Bank of Japan či Česká národní banka. Tento týden se do hry vložila i čínská měnová autorita.

Rychlá rekapitulace intervencí na vyspělých trzích. Minulý týden se k zásahu na devizovém trhu odhodlala japonská centrální banka a miniserstvo financí. Podle odhadu agentury Reuters bylo k posílení kurzu použito 3,6 bilionu jenu. Dolarová likvidita byla přitom pravděpodobně získána z mezinárodního repo poolu, konkrétně z reverzního repa otevřeného u Fedu. Podle dat agentury Bloomberg tento pool během týdne končícího 28. září klesl o 24 miliard dolarů.

Bank of Japan vedle toho stále intervenuje na dluhopisovém trhu, kde brání horní hranici tolerančního pásma desetiletého výnosu na 0,25 %. Letos došlo opakovaně k navýšení plánovaných i neplánovaných bondových nákupů. Banka se soustředí primárně na střední až delší splatnosti v rozmezí pět až deset let. Nákupy provádí i na nejdelším konci křivky, avšak v mnohem menších objemech. Spekuluje se, že nadále zhoršující se likvidita japonského bondového trhu ji nakonec donutí navýšit nákupy i nejdelších tenorů. Právě ty jsou totiž předmětem výprodejů ze strany zahraničních investorů.

Zdroj: Bloomberg
Zdroj: Bloomberg

Další intervence jsme se tento týden dočkali od Bank of England. Nešlo přitom o devizový zásah, o kterém se spekulovalo poté, co libra proti dolaru oslabila na nejslabší hodnoty vůbec, nýbrž o dluhopisový. Týkal se nejdelších splatností křivky, tj. 20 let a více. Nestalo se tak s cílem uvolnit podmínky financování, avšak s cílem udržet stabilitu trhu a zabránit případným dalším výprodejům, dost možná nejen na dluhopisovém trhu.

Na pozadí bondové intervence stály problémy britských penzijních fondů využívajících strategii liability-driven investment (LDI). Ta spočívá ve snaze o vyrovnání dlouhodobých závazků fondu s aktivy prostřednictvím derivátů, jako jsou úrokové swapy. Fond ví, že v dlouhodobém měřítku je zavázán průběžně vyplácet penze, proto se chce vůči těmto tokům zajistit, alespoň částečně. Za využití páky vstupuje do swapu, kde pravidelně vyplácí plovoucí sazbu a získává fixní. Vstup přes páku s minimálním počátečním vkladem, např. s bondy jako kolaterálem, mu umožňuje ostatní prostředky využit jinde, klidně při investici do rizikových aktiv, aby si zároveň udržel výnosnost.

Tato strategie je ideální v prostředí nízkých úrokových sazeb. Jakmile však dochází k jejich růstu, fond je vyzván, aby dodal dodatečnou likviditu, tzv. variation margin neboli doplnění počátečního vkladu. Jen za poslední měsíc vzrostl třicetiletý librový swap z hodnot pod 3 % až nad 4,5 %. To následně vyvolalo potřebu doplnění počátečního vkladu, kterou fondy řešily například prodejem britských dluhopisů, jelikož byly v rámci srovnání s ostatními aktivy nadále relativně snadno prodejné i přes zhoršenou likviditu trhu. Výsledkem byl nárůst výnosu třicetiletých bondů o více než sto bodů během dvou dní.

Bank of England na to reagovala zmiňovanou intervencí. Během prvního dne nakoupila instrumenty za zhruba miliardu liber, během druhého pak za necelou miliardu a půl. Centrální banka přitom uvedla, že intervence budou dočasné. Po jejich ukončení údajně přistoupí k pozvolnému odprodeji nakoupených instrumentů, bude-li mít jistotu, že výše zmiňovaná rizika – zejména destabilizace trhu – pominula. Tehdy se patrně vrátí i k původnímu plánu odprodeje bondů nakoupených v rámci kvantitativního uvolňování.

Rizikem je, že nové nákupy potrvají delší dobu než dle plánu do poloviny října. Středeční oznámení intervence britským bondům pomohlo k zisku. Již včera se však vrátily výprodeje, přičemž nejvýraznější byly u středních splatností.

K uklidnění došlo na devizovém trhu, kde se kurz libry proti dolaru vrátil zpět na úrovně z minulého pátku. Ke korekci došlo i u tržního výhledu sazeb. Na začátku týden dosahoval výhled navýšení sazeb do listopadu 200 bodů, což v sobě obsahovalo i sázky na hike z možného záchranného zasedání Bank of England. Aktuálně se očekávání pohybují na úrovni 150 bodů. Výhled vrcholu britských sazeb ale dále rostl, a to dokonce až nad hranici 6 %. Dle Deutsche Bank se tak stal hlavní „motorem“ pohybu britské výnosové křivky.

Zdroj: Deutsche Bank
Zdroj: Deutsche Bank

O poslední intervenci, kterou chceme zmínit, se postarala čínská centrální banka. Čínská měna proti dolaru oslabila o více než deset procent, zejména z titulu měnověpolitické divergence. Centrální banka podnikla opatření, která měla oslabování minimálně zbrzdit, avšak bez úspěchu. Šlo nejen o nastavování fixingu onshorového jüanu na silnějších hodnotách, ale i o navýšení rezervních FX požadavků finančních institucí, aby tak zdražila sázky na oslabení čínské měny.

Zmiňovaná opatření oslabování nezastavila, proto dala čínská centrální banka povel státním bankám, aby se připravily na prodej dolarů a nákup offshorového jüanu, jak včera uvedla agentura Reuters. Ještě předtím došlo na slovní intervenci v čínských státních médiích, kde bylo uvedeno, že prudké oslabování kurzu již pravděpodobně nebude pokračovat. Státní banky nakonec během včerejšího dne přistoupily k intervenci, díky které se kurz posunul z hodnot nad 7,20 USDCNH směrem k 7,00 USDCNH.

Výčet intervenujících centrální bank by mohl pokračovat přes další země v Asii, ale i v našem regionu, s důrazem na ČNB. Aktuální výrazně proinflační prostředí následovné agresivním zpřísňování měnové politiky vytváří na mnoha trzích podmínky zhoršené likvidity, která jsou následovány zvýšenou volatilitu. Jelikož proces zvyšování sazeb zejména ve vyspělých ekonomikách ještě neskončil, nezmizí ani takto popsané tržní prostředí. Zásahy centrálních bank proto nebudou ničím ojedinělým. Další den, další intervence…

VÝHLED PRO DNEŠNÍ DEN

Dolar se vůči euru v online směnárně RoklenFx aktuálně obchoduje za středový kurz 0,9803 EURUSD, dolarový index se pak nachází na hodnotě 112,11 bodu. Během dne by se kurz EURUSD měl pohybovat v rozmezí od 0,9632 do 0,9892 EURUSD.**

Koruna se aktuálně vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 24,54 EURCZK, vůči dolaru za středový kurz 25,03 USDCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 24,46 až 24,68 EURCZK, ve dvojici s dolarem od 24,81 do 25,29 USDCZK.**

**Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.

Zdroj: RoklenFx, Bloomberg, Reuters, ECB, Fed, ČNB, TradingView, CME

Newsletter