Dánská centrální banka je trochu jako John J. Rambo. V rukou třímá kulomet M60 a rozhodně nešetří svou municí. O co jí jde? Snaží se před spekulanty ochránit to, co je jí nejbližší – dánskou korunu. Boj je tak intenzivní, že banka ani pomalu nestíhá měnit pásy se střelivem. Jak z této situace ven? Posunout sazby ještě víc do záporu, zavést kapitálové kontroly nebo abdikovat a přijmout švýcarský scénář?
Začíná hon na dánskou korunu? Srovnání se Švýcary odmítáno
Dánsko na divoko: Třetí sražení sazeb za 10 dní
Podle údajů agentury Bloomberg je příliv zahraničního kapitálu do Dánska tak intenzivní, že jen za únor se zásoba zahraničních devizových rezerv zvýšila o 26 miliard dolarů (173 miliard dánských korun). To vše ve snaze udržet domácí měnu na úrovni 7,46 dánských korun za euro.
Silná poptávka nutí banku „tisknout“ víc a víc korun, čímž pak na oplátku získává čím dál tím větší množství zahraničních měn. Situace dospěla na takovou úroveň, že se hodnota jejího rezervního účtu vyšplhala až na 737 miliard korun. To, společně s letošními čtyřmi sníženími dánské depozitní sazby až na -0,75 %, má odradit spekulanty od myšlenky, že svou činností dokážou místní měnu posílit ještě víc.
Švýcarská centrální banka nečekaně uvolňuje frank a spouští jeho rally
Silná „útočná“ vlna přišla v lednu, kdy švýcarská centrální banka abdikovala a ukončila tak tři roky trvající bitevní pozici, kterou chránila svou domácí měnu před posílením pod hranici 1,2 franku za euro. K současné situaci napomohla i Evropská centrální banka tím, že vyhlásila „invazní“ plán kvantitativního uvolňování, čímž odradila investory od držení evropské společné měny. Dánsko i tak bojuje dál. Vláda sama hrdě prohlásila, že neustoupí a neohrozí tím svůj exportní průmysl.
Válka tedy pokračuje. Jasně tomu nasvědčuje i graf, který naleznete v galerii. Ten zobrazuje cílovou hodnotu na 7,46 EUR/DKK, spotový kurz (zelená barva) a 12měsíční forwardový kurz (červený). Jak je vidět, tak obchodníci spekulující na to, kde se kurz měnového páru bude nacházet přesně za rok, věří v převahu vlastní strany, tedy že dánská koruna ještě více posílí.
Současná „sázka“ odpovídá zhruba 0,8% rozdílu od cílové hodnoty. Stále se sice nacházíme ve fluktuačním pásmu ± 2,25 procentních bodů, ale už dávno jsme mimo 0,5% pásmo, ve kterém se kurz obyčejně držel.
Švýcarský vzor měnové politiky padl. ČNB chce být lepší
Situaci na „kolbišti“ komentoval i Jens Nordvig, vedoucí měnového oddělení newyorské pobočky investiční společnosti Nomura. Ten sice tvrdí, že síla a odhodlání dánské centrální banky je větší než v případě její švýcarské kolegyně, i tak ale není čas usnout na vavřínech.
„Bitva ještě není dobojována. Příliv kapitálu se může ještě obnovit, obzvláště tehdy, pokud euro ještě zintenzivní svůj oslabující trend. Ve snaze udržet se svého plánu tak může centrální banka přistoupit ještě k radikálnějším řešením (narážka na kapitálové kontroly, pozn.), a to alespoň jako k dočasným opatřením,“ řekl Nordvig.
Členství v Evropské unii zakazuje Dánsku uvalit omezení na pohyb kapitálu, což tedy staví mimo zákon jakákoliv opatření svazující kapitál v zemi. Co je však nutné si uvědomit je to, že evropské právo není nezměnitelné. S tím, jak je euro třetí nejslabší měnou vůči dolaru z celkem 16 nejobchodovanějších měn, bude Dánsko pravděpodobně potřebovat mnohem víc, než jsou záporné sazby či „tištění“ peněz.
Švýcarsko je prý připraveno učinit kroky k oslabení domácí měny
