Dolar před daty z amerického trhu práce v mírném zisku pod 1,1030 za euro. Evropské i americké výnosy rostou. Měny regionu ve ztrátě. Koruna oslabila nad 25,35 za euro a nad 23,00 za dolar.

Dějiny finančních krizí

Klíčové body

  • Text je recenzí knihy Charlese P. Kindlebergera Dějiny finančních krizí.
Zdroj: Depositphotos

Připouštím, že nemohu být objektivním recenzentem knihy Charlese P. Kindlebergera, neboť jsem během svého profesního života došel k závěru, že spoustu věcí vidím velmi podobně. Na počátku 90. let jsem oceňoval jasné záměry monetarismu, pak jsem nějakou dobu považoval za velmi cenné modely nové keynesiánské makroekonomie. Nicméně postupně jsem se stále více věnoval mezinárodním financím, úvěrování a zadluženosti a na dlouhá léta pak profesně finanční stabilitě. A osvojil jsem si filozofii i eklektický přístup, jaký aplikoval Kindleberger.

Kindlebergerovy Dějiny finančních krizí nejsou o současnosti. Jde o knihu ekonomického historika, která končí ve 20. století, zhruba v době, kdy se převážná část makroekonomické profese o finanční krize a jejich zdroje přestala zajímat, protože podlehla iluzi Great Moderation a rámci centrálních bank, který byl označován za „vědu měnové politiky“. V akademické obci převládly přístupy, jež Kindleberger kritizoval – naivní víra v racionalitu trhů, sklon ekonomů k intelektuální chybě (fallacy of composition), soustředění se na uzavřenou ekonomiku, snaha přistupovat k ekonomii spíše jako k přírodní vědě než vědě společenské a opomíjení významu finančních trhů a institucí. Jenže právě tyto aspekty Kindlebergerova přístupu činí dnes tuto knihu velmi atraktivní. Pro dosavadní průběh 21. století je charakteristická vysoká ekonomická a geopolitická nestabilita, která se odráží ve finančních krizích. A pro pochopení tohoto neuspořádaného světa je Kindlebergerova kniha skvělým vodítkem. Text knihy pomůže rozšířit obzor těm, kteří se vyjadřují k měnové politice, neboť upozorňuje na řadu podstatných souvislostí, od nichž moderní měnová teorie abstrahuje.

Zdroj: Charles P. Kindleberger, Dějiny finančních krizí
Zdroj: Charles P. Kindleberger, Dějiny finančních krizí

Kindlebergerův přístup nepovažuji za nějaké historické „retro“. Na jeho zaměření se na úlohu mezinárodních finančních trhů jako zásadní makroekonomický faktor navázali v 90. letech především ekonomové Banky pro mezinárodní platby v Basileji, zatímco mainstreamová makroekonomie se věnovala primárně národní ekonomice a jejímu hospodářskému cyklu. I z tohoto důvodu byl nástup globální finanční krize v roce 2007 pro řadu ekonomů překvapivý, neboť nechápali, jak velké finanční nerovnováhy byl pružný globální finanční systém schopen vytvořit. Kindlebergerův důraz na roli úvěrování v domácí i světové ekonomice sdílela v posledních dekádách pouze část postkeynesiánských ekonomů, jejichž význam byl uznán až po globální finanční krizi a později, kdy začaly být chápány zásadní dopady prudkého nárůstu zadluženosti soukromého i veřejného sektoru v tomto století.

Podstatnou součástí tohoto vydání Kindlebergerovy knihy je výborná úvodní esej Jiřího Zatloukala. Z ní si i nepozorný čtenář musí odnést to, že vedle rigorózní práce často úzce orientovaných špičkových akademických ekonomů jsou nesmírně cenná i pozorování eklektických ekonomů, kteří dlouhodobě působili v široké škále hospodářských politik. Pozorování takových ekonomů, což platí i pro Kindlebergera, mohou být někdy mylně vnímána jako soubor víceméně nesouvisejících a nezobecnitelných zjištění. Ve skutečnosti jsou ale odrazem toho, že snaha o hledání jedné všeobjímající teorie, která by mohla vysvětlovat různé situace v různých dobách, je iluzorní. Kindleberger se svá dílčí pozorování snaží zobecnit, jak jen to jde. To, že přitom naráží na hranice, je přirozené. Není to slabinou takového přístupu, ale jeho obecnou vlastností. Úzké makroekonomické modely nejsou alternativou tohoto přístupu, ale jeho komplementem. Ekonom by dnes měl vycházet z obou těchto přístupů, pokud se nechce opakovaně „přesně mýlit“ (jak říká Claudio Borio, hlavní ekonom Banky pro mezinárodní platby).

Úvodní esej je cenná také v tom, jakým způsobem dává do souvislostí historický vývoj eko­ nomického myšlení s konkrétními hospodářskými událostmi. Ukazuje, že schopnost či neschopnost ekonomů poučit se z toho, co se stalo, je pro hospodářský vývoj velmi důležitá.

Kniha je skvěle přeložena, nejen z hlediska terminologie, ale i z hlediska „uživatelské přívětivosti“.

Zdroj: Charles P. Kindleberger, Dějiny finančních krizí
Zdroj: Charles P. Kindleberger, Dějiny finančních krizí

Newsletter