Japonská centrální banka ukončila režim záporných sazeb a cílení výnosové křivky. Kurz jenu oslabil k 150,00 USDJPY. Dolar se obchoduje v zisku pod 1,0870 za euro. Koruna oslabila nad 25,20 za euro.

Derivátový boom aneb další hrozba na obzoru?

Oblast derivátů si po poslední finanční krizi prošla intenzivní transformací, ve které hráli roli především regulátoři. V dnešní době se již situace relativně stabilizovala, dokonce i chuť investorů angažovat se v těchto vysoce rizikových investicích nabrala na obrátkách. Jako poslední tento trend dokázala například britská banka Citigroup, která se ve svém výzkumu zaměřila na segment podnikových dluhů.

V rámci této oblasti se do hledáčku obchodníků, majících zájem profitovat především na volatilitě, dere dopředu sektor úvěrových derivátů, které jsou navázány především na korporátní dluhopisy. Vyšší volatilita těchto instrumentů přilákala více investorů a zároveň napomohla i k expanzi obchodů se syntetickými úvěrovými deriváty, které jsou obchodovány obzvláště na dluh, neboli. tzv. přes páku. V tomto směru se jedná například o Markit CDX index, jehož podkladovým aktivem jsou swapy úvěrového selhání navázané na „prašivé“ korporátní dluhopisy,  futures napojené na tento index nebo tzv. total return swapy „podložené“ indexem Markit iBoxx Cash Bond.

Celá situace dospěla do té fáze, že objemy s vyjmenovanými úvěrovými deriváty dosáhly mnohem větších čísel, než tomu je u jejich podkladových aktiv. Analytici jsou v tomto případě dokonce přesvědčeni, že rostoucí objem například u obchodovaných opcí navázaných na zmiňovaný index CDX (z hlediska podstaty instrumenty jde o tzv. „swaptions“) začíná ovlivňovat i vývoj samotného podkladového benchmarku, což je něco, co trhy nespatřily za posledních několik let.

Návrat k derivátům. Bude se opakovat scénář z 2008?

Pro představu, v roce 2005 banka Citigroup uvedla, že během jednoho měsíce jsou zobchodovány opce úvěrových indexů o hodnotě 2 miliard dolarů, což za celý rok odpovídá zhruba 24 miliardám. Ke konci roku 2013 se to samé číslo zastavilo na 573 miliardách a v roce 2014 dokonce na 1,4 bilionech dolarů. Za poslední dekádu jde tedy o zvýšení objemu o více jak 5 tisíc procent.

I přes tento rapidní nárůst „zapákovaných“ instrumentů si dle šetření Citi většina oslovených nemyslí, že je to důvod k větším obavám (viz graf č.1). Tento názor zastává celkem 72,6 % respondentů, zatímco u 27,4 % stále figuruje strašák poslední finanční krize, kde to byly právě deriváty obchodované přes páku, které stály za masivními ztrátami velkých investorů.

Syntetické úvěrové deriváty se tak těší čím dál tím větší oblibě především u investorů obchodujících na základě systematických strategií. Tento způsob investic je založený na jasně dané strategii zahrnující pevně daná pravidla, cíle a risk management, což se týká jak „manuálního“ tradingu, tak i obchodování prostřednictvím obchodních systémů. Oblibu této strategie potvrzují i čísla. Pouze 2,8 % respondentů výzkumu Citigroup uvedlo, že v rámci systematického obchodování zaměřeného na úvěrové deriváty neexistuje žádná profitabilní strategie.

Evropský bič na trh s deriváty práská o sto šest

„Zvyšující se volatilita úvěrových produktů, jako jsou indexy, opce či swapy, přilákala pozornost investorů, kteří odhalili krásu systematických strategií,“ okomentoval pro agenturu Bloomberg výsledek šetření úvěrový analytik ze Citigroup  Anidya Basu. Více jak 60 % z dotázaných obchodníků již pomocí systematické strategie obchoduje, nebo to naopak v dohledné době plánuje. Nejoblíbenějším instrumentem jsou pak swapy úvěrového selhání navázané na úvěrové indexy (viz graf č.2.)

I přes veškerý dohled ze strany regulátorů stále platí, že dluhové deriváty, které jsou spojeny s vysokou pákou, patří mezi potenciální rozbušky další krize. V rámci aktuální situace, kdy je boj o co největší zhodnocení veden doslova na krev, nabízí tyto instrumenty poměrně zajímavou příležitost. Otázkou tak zůstává, zda jsou tržní podmínky již nastaveny adekvátně na to, aby se neopakoval scénář roku 2008, resp. dění před pádem Lehman Brothers.

Citigroup provedla v rámci obav týkajících se dluhových trhů šetření, které ukázalo, že 94,5 % respondentů se obává zvýšení případů platební neschopnosti podniků během příštích dvanácti měsíců (viz graf č.3). Pokud by tak derivátová expanze trvala i nadále, aniž by banky dostatečně zpracovaly riziko s ní spojené, případná vlna defaultů by se mohla přenést i na všechny zúčastněné, což by neznamenalo nic jiného než další možnou finanční krizi.

Návrat k (ne)osvědčeným instrumentům

Jak se jistit na trhu dluhopisů?

Newsletter