Americký prezident Obama uzavřel s Čínou průlomovou dohodu o snížení emisí skleníkových plynů. Chce tak jít příkladem celému světu. Spojené státy přislíbily do roku 2025 snížit emise až o 28 procent oproti roku 2005 a do roku 2020 by měla americká míra znečišťování ovzduší klesnout o 17 procent. Čína konkrétní čísla nezveřejnila, slíbila však, že emise dosáhnou vrcholu v roce 2030 a pak začnou klesat – i to je od Pekingu dosud nevídané gesto.
Analýzy Americké obchodní komory říkají, že dosavadní snahy Obamy směrem ke snížení emisí skleníkových plynů přijdou americkou ekonomiku na 40 až 52 miliard dolarů ročně. Studie mimo jiné předpokládá, že v USA zanikne v průměru o 224.000 pracovních míst za rok až do roku 2030 v důsledku oslabení ekonomiky.
„Naše ekonomika nemůže financovat prezidentovu ideologickou válku proti těžbě uhlí, která uškodí střední třídě a vezme práci horníkům,“ komentuje Obamovu iniciativu senátor Mitch McConnell, pocházející ze státu Kentucky, kde těžba uhlí tvoří podstatnou část hospodářství.
Zřejmě aby se zavděčil americkým občanům po volební porážce demokratů, staví se Obama do role bojovníka proti klimatu. Tento boj samozřejmě nelze prohrát (ale ani vyhrát), nicméně může přispět k lepší publicitě a důvěře v současného prezidenta.
A jeho dohoda s Pekingem má i své zastánce. Agentura pro ochranu životního prostředí odhaduje, že klimatické změny, nebudou-li řešeny, mohou přijít ekonomiku na 150 miliard dolarů ročně. Jako příklad uvádí hurikán Katrina (srpen 2005), který způsobil škody okolo 157 miliard dolarů. Zůstává samozřejmě otázkou, zdali by „boj proti skleníkovým plynům“ dokázal přírodní katastrofě zabránit. Organizace vidí řešení například v používání efektivnějších aut i spotřebičů, které by produkovaly méně skleníkových plynů.
