Devizová sázka pro otrlé, jejíž čas možná ještě nenastal

Volatilita devizových trhů roste. Navazuje tak nejen na říjnový růst volatility akciových trhů, ale rovněž i těch dluhopisových. Mezi důvody, proč se tak děje, můžeme u jednotlivých měn zařadit lokální faktory, na jejichž pozadí sehrávají roli klíčové globální, jako například blížící se americké prezidentské volby a sílící nervozita ohledně dopadů druhé vlny koronaviru. Naši pozornost v posledních dnech upoutala měna, kterou již nějakou dobu sledujeme a upozorňujeme na možná rizika jejího dalšího oslabení. Tato měna během včerejšího dne dosáhla nových historicky nejslabších hodnot, přičemž další vývoj tímto směrem vyloučit rozhodně nelze. Na druhou stranu, objevily se i první náznaky, které by v příštích měsících mohly tento posun minimálně stabilizovat. V jistém případě dokonce i zvrátit.

Řeč je o turecké liře. Ta se během včerejšího dne krátce posunula nad hranici 8,30 liry za dolar, což je její historicky vůbec nejslabší hodnota. Podobně tomu bylo i na ostatních lirových párech s měnami skupiny G10. Za intenzivním oslabováním turecké měny stojí hned několik faktorů. Klíčovým z nich je deficit tureckého běžného účtu (v srpnu navýšen na 4,6 miliardy dolarů), který vznikl v lokálním prostředí silné úvěrové expanze a globálním prostředí ekonomických omezení kvůli koronaviru.

Mezikvartální propad turecké ekonomiky o jedenáct procent během druhého čtvrtletí nebyl mezi rozvojovými trhy tím nejhorším, i tak se vláda rozhodla rozjet masivní vlnu úvěrování podniků a především domácností. Výsledkem toho byla silná poptávka, která umocňovala především import do země, zatímco export byl oslaben globálně z velké části zmrazeným mezinárodním obchodem, včetně turismu. K tomu, aby byl deficit běžného účtu snížen, případně zcela vymazán, by byl potřeba příliv zahraničního kapitálu, což se však neděje. Naopak, v posledních dnech měl kapitál tendenci z Turecka spíše odplouvat, což bylo spjato s propadem tamních finančních aktiv – podle agentury Bloomberg zahraniční investoři letos prodali turecké akcie a dluhopisy za 13,3 miliardy dolarů, což je vůbec nejvyšší číslo do roku 2005. Výsledkem toho je potřeba sáhnout do tureckých devizových rezerv, které se však v posledních měsících nebezpečně krátí. Země tak opět stojí na prahu měnové krize, podobně jako tomu bylo v roce 2018, přičemž výsledkem je silně oslabující kurz liry.

Tím ale vše nekončí. Tenčící se devizové rezervy jsou jeden faktor pohrávající si s psychikou investorů. I přesto, že turecká centrální banka udělala mnohé, aby tlaky na slabou liru omezila, její snahy se nakonec pokaždé ukázaly jako marné, ať už jde o krátkodobé intervence na swapových sazbách či o regulatorní omezení možnosti liru shortovat.  A nepomohly ani otevřené swapové linky s vybranými zeměmi. Jedním z dalších opatření, prostřednictvím kterých se turecká centrální banka snaží kurz liry minimálně stabilizovat, jsou sazby. Na předposledním zasedání došlo na zvýšení týdenní repo sazby o dvě stě bazických bodů. I to se ale ukázalo, že situaci nezachrání. Turecké reálné sazby jsou stále v záporu, navíc včerejší revize výhledu inflace směrem nahoru je v podstatě ještě snížila.

Pomyslný hřebíček do lirové rakve pak v posledních dnech vrazily geopolitické tlaky, vedle nich pak globálně posilující americký dolar srážející měny tzv. emerging markets napříč celým světem. Turecká centrální banka sice místy intervenuje, podle agentury Bloomberg jen v tomto týdnu za více než jednu miliardu dolarů, její tenčící se devizové rezervy však prostor pro zásahy významně omezují. Jejich hodnota v září dosahovala bez započítání zlata 36 miliard dolarů, z toho 16 miliard dolarů je v katarském rijálu. Zbývá tedy 20 miliard likvidních rezerv, což s každou další intervencí zvyšuje podstupované riziko.

Jaké jsou tedy možnosti dalších zásahů? Trhy budou chtít v dohledné době nepochybně vidět další zvýšení sazeb. To by mělo nejenže přispět ke zvýšení úrokového diferenciálu, zároveň by tento krok mohl pomoci zmírnit trend tenčících se devizových rezerv. Otázkou samozřejmě je, jak moc, jelikož psychika zahraničního kapitálu je v takových extrémních situacích neúprosná. Klíčovým řešením by bylo zpomalení úvěrové expanze, které by mohlo postupně snížit deficit běžného účtu, když to vinou druhé koronavirové pandemie nebude možné skrze stránku exportu. Tento způsob je, navíc v kombinaci s potenciálním nárůstem sazeb, samozřejmě nepříjemný, jelikož je spojený s ekonomickým zpomalením, případně propadem, jako tomu bylo během turecké recese v roce 2018. Jestliže se ale úvěrový trend nezmění, ostatní možné kroky jen málo pravděpodobně povedou k trvalejšímu kurzovému uklidnění.

Objevily se ale i první pozitivní signály. Podle dat Institutu mezinárodních financí došlo během třetího čtvrtletí na zpomalení turecké vlny úvěrování, ba dokonce, úvěrový impuls se v září propadl do záporu. Pokud by tento trend vytrval, poslední kvartál letošního roku by se celý mohl nést v duchu úvěrového impulsu pod nulou, což by pro liru představovalo minimálně stabilizační prvek, ovšem na úkor ekonomického růstu.

Tím se dostáváme k otázce – nastal ten správný čas vsadit na potenciálně silnější tureckou liru? Za sebe říkám, pravděpodobně ještě ne. K tomu bude nejprve potřeba dalšího potvrzení poklesu úvěrového impulsu projevujícího se ve snižujícícm se deficitu běžného účtu. Vedle toho je potřeba uklidnění geopolitických sporů a v nejlepším případě i celkové uklidnění výprodeje rizikových aktiv napříč celým světem. Tento poslední bod vztahujeme především k americkým prezidentským volbám, kde pomyslnou naději představuje výhra demokratického kandidáta Bidena a jeho případný vliv na globálně slabší dolar.

Ale ani v takovém scénáři nebude mít lira vyhráno. Měla by, pokud by se vyplnila ta nejoptimističtější věštba zahrnující efektivní koronavirovou vakcínu a na ni navzaujcí světovou ekonomickou obnovu spojenou s otvíráním ekonomik a ochotou lidí opět cestovat, která by posléze ovlivnila snižování tureckého deficitu běžného účtu, případně jeho přelití do přebytku. A nad tím vším by v ideálním případě stál globálně slabší dolar. Takového scénáře se ale patrně hned nedočkáme.

Klíčové proto do dalších týdnů bude sledovat zejména vývoj na straně tureckého běžného účtu ve spojení s úvěrováním, z globálního hlediska pak opětovné nastartování ekonomické obnovy spolu s otevíráním ekonomik. Jak to tak ale vypadá, obdobný scénář se začne rýsovat patrně nejdříve na začátku příštího roku, možná dokonce až na přelomu prvního a druhého kvartálu. Do té doby budeme rizika liry považovat stále za nakloněna k možnému oslabení dále nad 8,00 USDTRY, přičemž při dalším zhoršení faktorů působících na slabý kurz by hodnota 9,00 USDTRY nebyla zcela nemožná.

VÝHLED PRO DNEŠNÍ DEN

Dolar se vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 1,1755 EURUSD, dolarový index se pak nachází na hodnotě 93,34 bodu. Během dne by se kurz EURUSD měl pohybovat v rozmezí od 1,1670 do 1,1783 EURUSD.**

Koruna se aktuálně vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 27,46 EURCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 27,34 až 27,50 EURCZK, ve dvojici s dolarem zase od 23,24 až 23,52 USDCZK.**

**Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. odpovědnost.

Newsletter