Pokud zkrachují jednání mezi Řeckem a jeho věřiteli, povede to k platební neschopnosti Řecka, odchodu země z eurozóny a nakonec možná i z Evropské unie. Dohoda s našimi partnery je v kontextu historie a budoucnosti a povinností a rozkazem. Těmito slovy varovala v čerstvé zprávě o stabilitě řecká centrální banka a její guvernér Yannis Stournaras. Centrální banka nejlépe ví, v čích rukou je vloženo, že Řecko ještě dnes funguje, vyplácí mzdy či důchody a zatím hradí své závazky. V těch Evropské centrální banky.
Vkladatelé z řeckých bank za poslední půlrok vybrali přes 30 miliard eur depozit. Poslední týdny přinášejí zesílení tohoto útěku peněz z bank. Vrcholem je zatím zhruba 400 milionů eur denně. Bankovní sektor poslední čtyři měsíce žije na dluh Evropské centrální banky, která jej drží při životě nouzovou likviditou v objemu přesahujícím 80 miliard eur. Prezident ECB Mario Draghi nadto zdůraznil, že celkové zdroje, které mají řecké banky od centrální, se blíží 120 miliardám dolarů a od konce roku 2014 se zdvojnásobily. Pokud linka, známa jako ELA, bude uzavřena, řecká centrální banka vyzve komerční banky v zemi ke splacení půjčky. Bez nové hotovosti odněkud by to vedlo k uzavření řady bank a ztrátě části depozit. Bezpochyby také otřesu a obnovené recesi řecké ekonomiky.
Je to Evropská centrální banka, kdo má dnes vůči Řecku v rukou nejsilnější páku. Zprávy o tom, že ECB drží svými kroky v šachu řeckou vládu, vyplouvají na povrch již dlouho. Podobně v roce 2011 varovala ECB irskou vládu před rozpadem bankovního systému v případě nedohody s věřiteli. Irsko na jejich podmínky později kývlo. Nouzová likvidita v rámci ELA se tehdy přiblížila 190 miliardám eur. V roce 2013 skrze stejný nástroj ECB dodávala nezbytnou likviditu bankám na Kypru. Rovněž poté, co ukončila podporu standardní, proti přijímání kyperských dluhopisů jako kolaterálu. I na Kypru se vedly debaty, které byly v politické rovině patové, o přijetí podmínek pomoci mezinárodních věřitelů. ECB pohrozila ukončením ELA a Kypr záchranný program přijal a nadto zavedl kontroly toku kapitálu.
Řecku zbývá čas do konce června. Rétorika mezi řeckou vládou a věřiteli se stupňuje do „ponížení Řeků“, „zločinného přístupu MMF“, „bláznivých požadavků“. Pozornost se posouvá k setkání lídrů EU 25. a 26. června. Právě tam se nejspíš bude rozhodovat. Řecký premiér Tsipras hlásá „ochotu ke kompromisu“, ale výměnou za odpis části dluhu. To je něco, na věřitelé neslyší.
