Kolik peněz přiteče do státního rozpočtu od energetické společnosti ČEZ? Představenstvo bude navrhovat dividendu za loňský rok 33 korun na akcii. V posledních čtyřech letech vyplatila firma akcionářům pokaždé podíl na zisku ve výši 40 Kč za akcii. Podle analytiků, které server Roklen24 oslovil, bude hlavní roli hrát politika.
„Navržená dividenda ve výši 33 korun je ze strany představenstva ČEZ očekávaný krok. Z mého pohledu možná dokonce víc, než jsem ze strany představenstva čekal. Očekávám, že ministerstvo financí, které má ve státním rozpočtu zřejmě částku 40 korun na akcii, dokonce možná i mírně vyšší, bude požadovat to, co má v rozpočtu,“ uvedl energetický expert J&T Banky a minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr.
Podle analytika BH Securities Petra Vlčka bude rozhodnutí o dividendě politické. „Vzhledem k blížícím se volbám je možné, že politika vyhraje a bude na jeden rok prosazeno zachování dividendy na 40 korunách. To je můj osobní tip. Ekonomicky ´správná´ dividenda je 33 korun, nebo dokonce ještě méně, vzhledem k tomu, že firma možná bude brzy potřebovat 150 miliard na stavbu nového reaktoru,“ dodal analytik.
Také podle analytika Petra Hlinomaze bude v otázce, zda by mohlo dojít na dividendu 40 korun na akcii hrubého, hrát roli asi politika. „Může jít o volební motivaci, zvláště pokud by se například peníze z ČEZ mediálně spojily s pomocí OKD. To by mohlo být docela účinným argumentem pro zvýšení dividendy,“ míní Hlinomaz.
Šnobr upozornil na to, že v dalších letech je nepochybné, že ziskovost opravdu klesá. Cena elektřiny se v letos a v roce 2018 dostane na dno. To je z pohledu budoucnosti firmy nutné reflektovat. „Pokud bude letos vyplacena dividenda 40 korun na akcii, což očekávám, tak v dalších letech už takovou dividendu, vhledem k cenám elektřiny, očekávat nelze. To je prostě realita, se kterou se budou muset smířit všichni akcionáři,“ uvedl Šnobr.
Vlček poznamenal, že ČEZ je dividendový titul a úplné zrušení nebo ještě výraznější snížení dividendy by vedlo k odlivu dividendových investorů a v konečném důsledku by firmu mohlo spíše poškodit a zhoršit její schopnost získat na trhu nové peníze.
„Pokud bude schválena stavba nového reaktoru, tak očekávám další výrazný pokles dividendy v příštích letech, resp. rozdělení společnosti na ´starou´ dividendovou část, která si zachová současné investory a stabilní a vysokou dividendu, a ´novou´ část, která bude projektová a bude financovat nový jaderný reaktor. Ta by ekonomicky neměla až do dostavby a splacení části dluhu vyplácet žádnou dividendu a bude pravděpodobně volatilnější a riskantnější,“ míní Vlček. Pokud ale budou finance, které generuje současný ČEZ průběžně využívány na dostavbu nového reaktoru, tak hrozí i velmi výrazné další snižování dividendy a použití ušetřených prostředků na splácení úroků a jistiny úvěrů na případný nový reaktor, doplnil.
Srovnávat dividendu ČEZ například s německými energetickými firmami, které vyplácejí nižší dividendy, není podle Šnobra relevantní argument. „Pokud se uvádí srovnání s firmami E.ON a RWE, tak je to až trochu k smíchu, protože víme, že to co má hlavní vliv na jejich hospodaření, je vynucené uzavření jaderných elektráren,“ dodal.
Podle Hlinomaze je naprosto legitimní, stejně jako je přirozené u různých akciových titulů, srovnávat tržní kapitalizaci, tržby, ziskové marže apod. „Investor bude vždy vážit, jakou návratnost mu ta která investice může nabídnout a srovnání mu prostě může dodávat tuto informaci; v kontextu evropského energetického sektoru je na tom z pohledu dividendového výnosu ČEZ dobře,“ konstatoval analytik. Dodal, že z pozice investora nemusí být pak tolik podstatné, za jakých podmínek bylo dividendy (výsledků hospodaření) dosaženo a že odlišná výše dividendy (dividendového výnosu) je velkou měrou výsledkem odlišných poměrů a regulace v té které zemi.
ČEZ je největší česká energetická firma. Jeho majoritním akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.
