Jakmile někteří investoři hovoří o technologické či úvěrové bublině, setkáme se občas s určitými tendencemi celou situaci zveličovat. Nejprve popíší fázi vzestupu, kdy se trhy dostaly na svá maxima, až do bodu zvratu, kde poté došlo k prolomení důvěry, bublina splaskla a jak rychle trh vystoupal, tak se i propadl.
V podstatě mají pravdu, ale pokud se chceme dopídit preciznější analýzy, je potřeba se na celou situaci podívat mnohem detailněji. Vývoj cen jak před technologickou krizí v roce 2000, tak tou úvěrovou v roce 2008 nebyl nikterak přímočarý. Naopak se nesl ve znamení silné volatility, která hýbala trhem nahoru i dolů.
Julian Emanuel, výkonný ředitel akciového a derivátového oddělení v UBS, vytvořil graf (viz. galerie), který v obou případech jasně zobrazuje těkavost trhu těsně před prolomením investorské důvěry, které bylo následováno propadem cen. Reagoval tak na zvýšenou nervozitu investičního publika, která se promítá do momentální zvýšené volatility na trzích trvající v podstatě od doby ukončení posledního kola kvantitativního uvolňování v USA.
Podle Emanuela je vždy extrémně těžké identifikovat dvě základní věci. Za prvé, zda se na vybraném trhu vytváří nějaká spekulační bublina. Za druhé, identifikovat splasknutí bubliny přesně v době, kdy opravdu splaskává. Při současném stavu trhů nelze jinak než spekulovat, zda se nacházíme v jednom z výše zmiňovaných případů. Podle Emanuela však není prozatím žádný důvod k panice. „Současný stav se zdaleka nepodobá panické fázi prudkých poklesů následovaných ještě prudšími vzestupy, kterou jsme zažili v roce 2000 a 2007“, přepisuje Emanuelova slova server Business Insider. Zda je toto přesvědčení správné, ukáže, bohužel, až vývoj dalších měsíců.
