Doménou českých startupů je software

Většina českých startupů nabízí inovativní softwarová řešení. Jen málokdy vyvíjí produkty v klíčových technologiích, na nichž by v budoucnu mohl být postaven rozvoj české ekonomiky. Možná i proto za hlavní výzvu označují startupisté vstup na zahraniční trhy, kde jejich produkty naráží na konkurenci stovek obdobných produktů. Ukázala to studie Aspen Institute Prague, kterou má Roklen24 k dispozici.

„Chtěli jsme konečně zjistit, jaké české startupy ve skutečnosti jsou, co vlastně dělají a co od nich můžeme čekat. Výsledkem dotazníku, který vyplnilo 141 startupů z oslovených 550, jsou první čísla ukazující alespoň základní charakteristiku nadějných českých firem,“ uvedla spoluautorka studie a zástupkyně ředitele pražského Aspen Institute.

„Startupy zakládají především muži vysokoškoláci s diplomem z humanitních i technických škol. Jejich podnikatelské záměry ale spojuje jedno: mnohem častěji než inovativní řešení z oblasti klíčových technologií (jako nanotechnologií, pokročilých materiálů či výrobních technologií) nabízí nové softwarové produkty,” dodala Staszkiewicz.

Místo tří milionů rovnou pět. Fundlift potvrdil zájem o carsharing

Tři nejpopulárnější odvětví mezi začínajícími firmami s potenciálem rychlého růstu jsou: SaaS – Software as a Service (28 %), webové (21 %) a mobilní softwarové služby (17 %). Překvapením bylo, že hodně z nich nabízí vzdělávací služby nebo působí v rámci sociálního podnikání.

Více než polovina zakladatelů a CEOs jsou třicátníci, hodně z nich má zkušenosti z korporátního prostředí nebo z dřívějších podnikatelských aktivit. Zhruba 80 procent zkoumaných startupů se nachází v raných vývojových fázích, během kterých své podnikání financuje vlastním kapitálem. Závislost na něm chtějí v nejbližším půlroce zmírnit především spojením se strategickým byznysovým investorem nebo angel investorem.

 

 

“Veřejnou podporu využilo jen devět procent začínajících podnikatelů. Kvůli přílišné administrativě, rigidním podmínkám jejího použití a nečekaným zvratům v prvních vývojových fázích, které nelze zohlednit při psaní žádosti o podporu, není většina českých startupů nakloněna se o veřejné peníze ucházet,” podotkla Staszkiewicz.

Přístup k veřejné finanční podpoře možná zjednoduší vznik tzv. Národního investičního fondu, který by měl ke konci roku 2017 začít nabízet investice rizikového kapitálu a poté také podporu komercializace výzkumu a vývoje. „Domácí nápady bohužel často brzdí zbytečné komplikace v podobě administrativních bariér, překážek ve vstupu na zahraniční trhy, nedostatků v elektronizaci veřejné správy či poradenských služeb. To potvrzují i výsledky studie,“ konstatoval statní koordinátor digitální agendy v ČR Tomáš Prouza.

Investoři na Fundlift.cz upsali 7 milionů pro 3DOID za 2,5 dne

Česká republika je primárním trhem pro více než třetinu startupů a globální expanzi označilo jako problematickou více než 40 procent respondentů. Jednu z prvních možností, jak získat zkušenosti na zahraničních trzích, nabízí od roku 2011 agentura CzechInvest. „Do Spojených států, Izraele, Singapuru či Švýcarska vycestovalo díky projektu CzechAccelerator 39 startupů, jejichž tržby díky tomu narostly o 260 procent. Naše služby dále rozšiřujeme. Vedle pobytů v zahraničních inkubátorech připravujeme poradenství, mentoring a organizujeme setkání s možnými investory a partnery,“ uvedl generální ředitel CzechInvestu Karel Kučera.

Právě mentoring je mezi startupisty nejoblíbenějším druhem nefinanční podpory, kterou využila třetina dotázaných. Jedním z důvodu jeho popularity je důležitost sestavení dobře fungujícího týmu, což spolu s celkovou problematikou lidských zdrojů označily startupy za největší překážku ve svém interním vývoji.

 

Newsletter