Na devizových trzích je patrní rizikově averzní nálada projevující se v silnějším dolaru. Ten proti euru testuje hranici 1,1700 EURUSD. Risk-off sentiment oslabuje měny regionu. Koruna se posunula k úrovni 25,40 za euro.

Draghi vs. deflace, terorismus a 500 €

Jednou z charakteristik dnešního světa je neustálý boj s terorismem, daňovými úniky a deflací. V rámci toho se angažují mnohé veřejné instituce, včetně světových centrálních bank. Konkrétně může být řeč například o Evropské centrální bance. Ta si v rámci zápolení se zmiňovanou trestnou činností a špatnými výsledky ohledně vývoje inflace vzala na paškál eurovou bankovku o hodnotě 500 €, jejíž existence se tak pravděpodobně chýlí ke konci.

S tím, jak evropská měnová autorita zvažuje další prohloubení depozitních sazeb více do záporu, se do hry dostává i opatření, které jde ruku v ruce s bojem s daňovými úniky a financováním terorismu. Jak sám prezident ECB Mario Draghi prohlásil, zrušení nejhodnotnější evropské bankovky by přispělo nejen k omezení financování nežádoucích činností, ale rovněž by pomohlo odstranit hlavní bariéru dalšího snižování sazeb, a potažmo jejich cílených výsledků.

Záporné sazby a výnosy. Proč tahle politika nefunguje?

Záporné úrokové sazby nutí bankovní domy přesouvat své zdroje z rezervních účtů u centrálních bank do hotovosti. Faktem je, že držení cashe je rovněž ale spjato s určitými náklady, a to především co se týče jeho skladování. Pokud však máte bankovku vysoké hodnoty, jste schopni držet velké hotovostní objemy s relativně nízkými náklady, což potvrzuje i dlouhodobě rostoucí trend používání pětiseteurové bankovky (viz graf č.1). Dle agentury Bloomberg totiž zabere hotovost v hodnotě jedné miliardy dolarů složená právě v této bankovce pouhé tři metry krychlové.

 „Zrušení bankovek s vysokou hodnotou povede k dalšímu snížení nominálních úrokových sazeb, jelikož poznatelně zdraží skladování hotovosti,“ řekl pro Bloomberg Charles Goodhart, bývalý člen rady Bank of England a profesor na London School of Economics. „Tímto krokem bychom se tak dostali do situace, kdy by byl zaveden horní limit hodnoty bankovek emitovaných tou kterou zemí.“

Pravdou je, že trend záporných úrokových sazeb se šíří postupně celým světem (viz graf č.2). Vše začalo ve Švýcarsku a Dánsku, pokračovalo ECB a Švédskem. Jako poslední se do skupiny „záporářů“ přihlásila japonská centrální banka. S myšlenkou si dokonce již zahrává i Fed a ČNB.

Představa tohoto nového „mainstreamu“ je taková, že díky negativní sazbám banky rozjedou motory poskytování úvěrů, čímž podpoří nejen ekonomický růst, ale rovněž i skomírající tempo růstu cenové hladiny. Faktem ale je, že banky prozatím úvěrování nikterak intenzivněji nerozjely, a to proto, že je pro ně stále jednoduší držet své rezervy s poplatkem u centrálních bank nebo ve zmiňované hotovosti.

Přesně to je důvod, proč Evropská centrální banka pravděpodobně ještě více prohloubí své depozitní sazby. Americká banka JP Morgan předpovídá, že z aktuálních -0,3 % bychom se mohli dostat až na -0,5 %, a to v březnu letošního roku, kdy se bude konat další zasedání rady ECB. V rámci dalšího vývoje by se sazby dle Morganů mohly snížit až na -0,7 %.

Pokud se však ukáže tento krok opět jako bezvýsledný, pravděpodobně by se mohly objevit mnohem intenzivnější návrhy, a to především ve spojitosti s terorismem a daňovými úniky, o omezení používání hotovosti a jejího hromadění.

Newsletter