Slib prezidenta Evropské centrální banky, Maria Draghiho, že levná bankovní hotovost povede k ekonomickému oživení v eurozóně, ztrácí své kouzlo. Ekonomové dotázaní agenturou Bloomberg snižují své odhady na objem poptávky po finančních prostředcích v rámci programu zaměřeného na podporu bankovních úvěrů. Snížení signalizuje obavy, že výhled pro ekonomiky eurozóny je příliš slabý na to, aby dokázal táhnout poptávku po úvěrech, což podkopává politiku prezidenta ECB, která má být klíčem k obnovení ekonomického růstu v regionu.
Stále se prohlubující krize na Ukrajině hrozí zhoršením ekonomických prospektů eurozóny, u které je již patrná stagnace ekonomického růstu a růst inflace nejslabším tempem za téměř pět posledních let. To zvyšuje tlak na ECB k využití radikálnějších nástrojů, jako je kvantitativní uvolňování, k odvrácení rizika deflace a obnovené recese.
„Dalším krokem je zjištění, jak velká je poptávka likvidity,“ řekl Peter Dixon, analytik Commerzbank v Londýně. „Pokud výrazně zaostává za očekáváním, pak je to bod, ve kterém ECB bude muset znovu přemýšlet o využití programu kvantitativního uvolňování.“
Analytici odhadují, že si banky půjčí 650 miliard eur v cílových dlouhodobějších rafinačních operacích nebo TLTROs. To je pokles z konsensu 710 miliard eur uváděných v průzkumu z minulého měsíce.
Riskantnější výhled
Co se týče ekonomického výhledu pro eurozónu, ekonomové jsou méně optimističtí, než byli před měsícem. Více než čtvrtina respondentů předpokládá zhoršení podmínek v příštích čtyřech týdnech, ve srovnání s 10 procenty v červenci. Téměř polovina identifikovala nedostatečné strukturální reformy jako největší rizika. Na druhém místě se s 39 procenty umístila krize na Ukrajině.
Údaje minulý týden ukázaly na nečekané zastavení ekonomického oživení ve druhém čtvrtletí, což bylo způsobeno z velké části stagnací tří největších evropských ekonomik. Německý hrubý domácí produkt klesl více, než se předpokládalo, a Francie stagnovala druhé čtvrtletí po sobě. Itálie sklouzla do třetí recese od roku 2008.
„Jsem přesvědčen, že lze udělat více a jsem také přesvědčen, že ECB se chystá udělat více,“ řekl italský ministr financí Pier Carlo Padoan v rozhovoru pro BBC. „Kvantitativní uvolňování fungovalo dobře ve Spojených státech, ale samozřejmě je potřeba vzít v potaz, že základní ekonomická struktura americké ekonomiky se do značné míry liší od stále fragmentované eurozóny.“
Strukturální reformy
Draghi vyzval země k zavádění strukturálních reforem a řekl, že národy, které tak učinily, se zotavují rychleji. Španělská ekonomika rostla v minulém čtvrtletí svým nejrychlejším tempem od roku 2007 a řecké HDP klesalo nejpomaleji za téměř šest let.
Přesto však prezident ECB uvedl, že zvýšená geopolitická rizika mohou potenciálně negativně ovlivnit ekonomické podmínky v eurozóně. EU společně s USA uvalili sankce na Rusko v konečné výši až 2 bilionů dolarů, kvůli údajné Putinově podpoře separatistů na Ukrajině. Ruskou odezvou byl zákaz dovozu potravin z těchto oblastí.
Recese, deflace
Obavy, že patová situace se promění v obchodní válku, zasáhly důvěru investorů. Ukazatel ekonomického očekávání v eurozóně zveřejněný tento měsíc klesl nejvíce za poslední tři roky. Stoxx Europe 600 index zažil pokles o 5 procent od začátku června. Výnosy německých a francouzských 10letých dluhopisů poklesly na rekordní minima v očekávání dalšího stimulu ECB.
„V krátkodobém horizontu může být eskalace konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou největší hrozbou, jež by mohla přivést eurozónu zpět do recese a být případným katalyzátorem spuštění deflace,“ řekl Kristian Toedtmann, ekonom DekaBank ve Frankfurtu nad Mohanem. „V delším časovém horizontu hrají nejdůležitější roli pro další zdravé fungování evropské ekonomiky strukturální reformy. Nedostatek reforem by měl za následek vysokou strukturální nezaměstnanost, a nedostatečnou schopnost přizpůsobit se měnícímu se prostředí pro periferní ekonomiky.“
