Riziková aktiva měla v posledních týdnech žně. Americké akcie trhaly rekordy, rekordně nízko se pak dostaly výnosy nejrizikovějších korporátní dluhopisů s hodnocením junk. Ochotu riskovat živí prostředí nízkých sazeb, a nadto, zůstaneme-li na amerických trzích, vidina další masivní fiskální podpory. V příštích měsících sehraje roli i „rozpuštění“ části účtu amerického ministerstva financí, který mu spravuje Fed.
Dodávky likvidity neboli tzv. refunding je možné očekávat během prvního a druhého kvartálu. Vyplývá to z emisního plánu, který na začátku února zveřejnilo americké ministerstvo financí. To podle uvedených čísel citelně osekalo plánované výpůjčky, a to oproti listopadovému odhadu o 853 miliard dolarů na odhadovaných 274 miliard, přičemž výpůjční potřeba byla revidována „pouze“ o 64 miliard na necelých 1,2 bilionu. Ve druhém čtvrtletí si ministerstvo plánuje vypůjčit 95 miliard s odhadovanou potřebou na úrovni 393 miliard dolarů.
Za oba dva kvartály tak dosáhne výpůjční potřeba něco přes 1,5 bilionu dolarů, zatímco emisí se dle plánu vybere něco kolem 370 miliard. Rozdíl mezi těmito čísly, tj. více než 1,1 bilionu, ministerstvo doplatí z prostředků ležících na účtu u Fedu. Aktuálně je na něm uloženo cca 1,6 bilionu dolarů, po odečtení odhadovaných výdajů by se toto číslo mělo snížit na zhruba 500 miliard. Na samotném poklesu objemu prostředků na účtu mají rovněž podíl i nastavená pravidla ohledně dluhového stropu, který byl v srpnu 2019 posunut o dva roky, tedy do letoška.
Příjemcem těchto prostředků budou americké banky. Ty by tak do konce června měly obdržet likviditu od ministerstva financí v odhadované velikosti 1,1 bilionu dolarů. Nadto je potřeba počítat i s pokračujícím programem nákupů aktiv ze strany Fedu, který měsíčně dosahuje 120 miliard dolarů, z toho 80 miliard ve státních dluhopisech a 40 miliard v hypotékou krytých cenných papírech. Vynásobíme-li to šesti měsíci, dosáhneme 720 miliard, ke kterým když přidáme oněch 1,1 bilionu, dostáváme se na 1,8 bilionu amerických dolarů ve formě dodávek likvidity do bankovního systému.
Jaké dopady bude mít tato obří dávka likvidity? Projeví se ve zlevnění dolarové likvidity na mezibankovním trhu. Tedy například i ve zlevnění cross currency basis swapů na dolarové straně proti euru, a to, jak odhaduje banka Nordea, zejména u kratších tenorů.
Průzkumy Fedu ukazují, že některé banky mají v plánu snižovat objem svých rezerv, jelikož už pro ně není dále atraktivní, ať už z důvodu snížení čistých úrokových marží či změn regulatorních poměrů napojených právě na rostoucí rezervy. Tato úprava proběhne nejen přes absorpci likvidity ze strany bank, které jsou ochotny ji přijmout, ale také přes změny sazeb peněžního trhu.
Pro naše potřeby bude klíčový pokles sazeb peněžního trhu pramenící z vyšší poptávky a z omezené nabídky pokladničních poukázek, jejichž emise pomohla vyhnat účet ministerstva financí na rekordních cca 1,8 bilionu dolarů z loňského července. Nedostatek těchto krátkých instrumentů by měl vést k růstu jejich ceny a k poklesu výnosu. A právě výnos by se mohl snížit až do záporu.* Tehdy by mohl zasáhnout Fed, a to prostřednictvím zvýšení sazby IOER, tedy sazby uvalené na přebytečné rezervy bank. Ta je aktuálně nastavena na 0,1 %, což je dostatečně pod maximální hranicí určenou pásmem hlavní sazby Fedu. Alternativou pro banky, nebudou-li chtít jít cestou přes rezervy, pak bude možnost využít overnight reverzní repo operace (ON RRP), které v podstatě určují dolní limit pásma sazeb.
Sazby IOER stanovují v prostředí dostatku rezerv určitý benchmark, skrze který banky hodnotí krátkodobé výpůjční a zápůjční příležitosti, což se následně projevuje na sazbách peněžního trhu. Vyšší sazby na přebytečné rezervy by se tak v podstatě projevily na vyšších sazbách peněžního trhu. Tento mechanismus ve svém prosincovém projevu popsala Lorie Loganová z newyorské pobočky Fedu právě v souvislosti s možností tlaků na pokles nejkratších sazeb peněžního trhu ve spojení s pohyby na účtu ministerstva financí v prostředí přebytku rezerv.
Bavíme se o možnosti zvýšení sazeb Fedu, což by mohlo vzbudit představu o utahování měnové politiky. Není tomu tak. Došlo-li by na zvýšení sazby na přebytečné rezervy, nejednalo by se o přenastavení kurzu politiky Fedu, pro níž je klíčová sazba Federal Funds Rate nastavující pásmo, v jehož rámci se musí pohybovat další krátkodobé sazby. Tato hlavní sazba zůstane dle forward guidance Fedu beze změny mezi 0-0,25 % ještě dlouhou dobu, a to dle aktuální prognózy až do konce roku 2023, kde dosavadní výhled centrální banky končí.
Z toho plyne, že charakter americké měnové politiky zůstane nadále akomodativní. Dodatečná dávka likvidity v rámci „rozpouštění“ velké části účtu amerického ministerstva financí by v průběhu první poloviny roku měla na trhy vnést další vlnu optimismu. Dá se tak předpokládat, že riziková aktiva budou mít v tomto směru další podporu k potenciálnímu růstu. A to i přesto, že by jedna ze sazeb Fedu mohla být o něco zvýšena.
*Pro srovnání, u včerejší aukce čtyřtýdenních instrumentů činil výnos 0,03 %, v dohledné době však mnozí čekají jeho pokles až na rovnou nulu. O síle samotmé poptávky pak vypovídá bid-to-cover ratio dosahující u včerejší aukce hodnoty 4,1.
VÝHLED PRO DNEŠNÍ DEN
Dolar se vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 1,2123 EURUSD, dolarový index se pak nachází na hodnotě 90,48 bodu. Během dne by se kurz EURUSD měl pohybovat v rozmezí od 1,2098 do 1,2197 EURUSD.**
Koruna se aktuálně vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 25,77 EURCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 25,71 až 25,84 EURCZK, ve dvojici s dolarem zase od 21,12 až 21,35 USDCZK.**
**Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. odpovědnost.
