České spotřebitele energií, tedy všechny obyvatele ČR, stíhá jedna špatná zpráva za druhou. Nejenže je nemine postupné zdražování elektřiny a tepla (byť pro rok 2021 je zatím hlášen mírný pokles cen) kvůli úplnému přechodu na bezuhlíkovou energetiku, který u nás doporučuje Uhelná komise do roku 2038, ale již nyní podle posledních zpráv Eurostatu nám v ČR rostla cena elektřiny nejvíce za posledních pět let v rámci celé EU. Výdaje do nových zdrojů kvůli přechodu na „čistou“ energetiku mají navíc podle mistra průmyslu Karla Havlíčka stát zhruba 355 miliard korun, a to samozřejmě také zaplatíme především my, spotřebitelé.
Podle Eurostatu v loňském prvním pololetí vyletěly ceny elektřiny v tuzemsku od roku 2015 už o třetinu (!) na 18,4 eur (450 korun) za 100 kilowatthodin. Důvodem prý je, že musíme kopírovat vývoj na německém trhu a jeho příklon k „zeleným“ zdrojům, což je prostě, ať se to někomu líbí nebo ne, prokazatelně drahý špás. Jen Belgie, coby další hraniční soused Německa ovlivňovaný stejnými trendy s námi držela krok, když zaznamenala růst 31 % (27,9 eur), ale další v pořadí Litva už pouze 14 % (14,3 eur). Je asi pochopitelné, že vzhledem k životní úrovni je elektřina levnější v Bulharsku (10 eur) či Rumunsku (14,6 eur), ale také například ve Finsku, Švédsku či Nizozemsku. To už nelze přejít mávnutím ruky. Podrobnější cenovou analýzu lze najít v tomto textu.
Stojíme tedy před rozhodnutím, co s tím? Odborníci v tuzemsku se shodují, že kvůli přechodu na onu „čistou“ energetiku, jejímž hlavním protagonistou je právě Německo, budeme muset stavět jaderné reaktory. Jinak to prostě nepůjde. Náklady budou enormní, v řádu hodně stovek miliard. A nepomůže nám ani slunce, vítr či (svěcená) voda. Navíc ani u obnovitelných zdrojů není jisté, jak se budou ceny vyvíjet. Bude se totiž muset započítat i likvidace, jak budou větrníky a solární panely stárnout. Jestliže se tedy již nyní řada domácností nachází v tzv. energetické chudobě, kdy nejsou schopny platit účty za energie, lze očekávat nárůst jejich počtu. Navíc na nás v následujícím období dopadne postkoronavirová krize, kdy prostě budeme muset zaplatit také účty za uzavření ekonomiky a další náklady s tím spojené. A to už bez problémů ustojí opravdu málokdo a bohužel už nejen u nízkopříjmových skupin obyvatel, ale dotkne se to s výjimkou horních deseti tisíc i vrstvy střední.
Nám na celé věci mimo zvyšování životních nákladů ještě vadí i marketingová kampaň vedená jak úřady EU, tak aktivisty různých směrů a skupin. Snaží se nám namluvit, jak jsou větrníky a soláry atd. již dnes cenově výhodné. Proč tedy ale rostou ceny energií?! A proč se OZE stále musí dotovat?
Princip – zlevnit energie z obnovitelných zdrojů tím, že uměle zdražím ty z fosilních paliv (např. emisními povolenkami, jinými daněmi), čímž dojde právě k onomu celkovému zdražení, které pocítíme ve svých platbách, je marketingovou demagogií. Bohužel s reálným sociálním dopadem, a nejen s ohledem na již zmíněnou energetickou chudobu obyvatel.
Když už někdo z obdivovatelů a propagátorů OZE občas připustí, že to s cenovou výhodností aktuálně není, bůh ví jaké (máme ale podle nich rozhodně věřit, že za pár let bude určitě líp….), přesvědčují nás přesto, že povinností Evropy a Evropanů je zachránit naši Zemi před globálním oteplováním právě zákazem využívání fosilních paliv. A jelikož to je jediná cesta, je přeci úplně jedno co to stojí a bude ještě stát.
Zvlášť když tím prý navíc půjdeme příkladem a ostatní státy světa nás budou následovat. Co na tom, že např. nejlidnatější Čína dělá úplně něco jiného (marketingově se hlásí k OZE, v reálu staví nové uhelné elektrárny) …, Nebo že role člověka či „jeho“ spalování fosilních paliv jsou jen jednou podmnožinou x-násobně větší množiny jiných vlivů na v této časové etapě patrném globálním oteplování. Vždyť i v minulosti byly zaznamenány teplejší i studenější období a nespalovalo se v elektrárnách nebo motorech aut. Tyto vlivy stojící zcela mimo proklínané fosílie, ať už se jedná např. o roli vesmírných sil, a s tím např. spojené a pravidelné opakující se zpomalování a zrychlování oběhu Země kolem Slunce nebo kolísání sklonu zemské osy, či mnohé další. Je pravdou, že toto oteplování je nyní rychlejší, ale samotná Evropa to nezachrání, když „zbytek“ světa se v dohledné době nepřidá. A nejde přitom pouze o spalování fosilních paliv, ale také například o masivní uvolňování CO2 z půdy rozsáhlým mýcením pralesů v Amazonii.
Jako rozumná cesta ven z tohoto začarovaného kruhu se nám, co to vše musíme platit v koncových cenách, jeví nezbavovat se překotně jak u nás, tak v celé Evropě nejlevnějších a také logicky nejspolehlivějších domácích zdrojů energie. Vhodný mix jádra (byť tady skřípeme zuby nad megalomanskými stavbami velkých reaktorů, cestu vidíme ve vodíku, či menších jaderkách), obnovitelných zdrojů jako biomasy, fotovoltaiky a větrných turbín, ale také uhlí, kterého máme na desítky let, by zajistil domácnostem dostupnější ceny energií. Alespoň do doby, než jej bude moci nahradit ekonomicky přijatelnější alternativou bez produkce CO2. Kvůli němu by ani životní prostředí nemuselo více utrpět, vždyť navrhované spalování dováženého zemního plynu (náhradou za něj), než postavíme jaderné pomníky, rovněž produkuje skleníkové plyny. Nebuďme tedy prosím papežštější než papež, a i proto se snad ještě včas ozýváme. Nechceme se přeci dočkat chvíle, kdy na to, abychom se ohřáli a posvítili si, nebudeme mít.
