Dolar oslabuje vůči euru i v dolarovém indexu. Nejistota kolem brexitu drží libru ve ztrátě. Jako bezpečný přístav zafungoval švýcarský frank. Měny regionu zůstávají také ve ztrátě. Koruna krátce oslabila nad 26,40 za euro.

ECB, deflační tlaky a nejednotná Rada guvernérů

Klíčové body

  • Euro minulý týden profitovalo z globálně oslabujícího dolaru.
  • Vývoj dolaru naznačuje zaceňování Bidenova zvolení americkýcm prezidentem. Prostor pro lehkou korekci existuje.
  • ECB tento týden měnovou politiku pravděpodobně neupraví.

Jednou z hlavních událostí aktuálního týdne bude čtvrteční zasedání Evropské centrální banky. I přesto, že dynamika obnovy evropské ekonomiky již od léta zpomaluje, což navíc umocňuje zhoršující se koronavirová situace napříč starým kontinentem, akce se od Rady guvernérů zřejmě nedočkáme. Ta by podle většinové predikce mohla přijít až v prosinci, kdy bude zveřejněna aktualizovaná prognóza. I tak ale budeme sledovat doprovodný komentář s důrazem na kurz eura, které se v posledních dnech opět přibližovalo k hodnotám, u nichž již můžeme začít spekulovat o potenciálních slovních intervencích.

Prvně je potřeba uvést, že silnější společná měna u páru EURUSD není ani tak důsledkem evropských fundamentů jako globálně oslabujícího dolaru. To hraje z pohledu ECB nezanedbatelnou roli, ostatně zaznělo to již na předchozím zasedání Rady guvernérů. Nic to však nemění na tom, že euro – reflektováno nominálním efektivním kurzem měřeným ECB vůči 42 obchodním partnerům eurozóny – se stále nachází těsně pod historickým maximem z prosince 2018. To lze považovat za silný deflačním faktor, s nímž by se ECB měla v prostředí zhoršujícího se inflačního výhledu vypořádat.

Evropská měnová autorita kurz společné měny sleduje už z principu svého mandátu. Poslední měsíce však ukázaly, že je tato pozornost čím dál více explicitní, což potvrzuje například zápis z posledního zasedání ECB. V dokumentu byl kurz eura zmíněn téměř třicetkrát. Jde o vůbec nejvyšší číslo od konce roku 2018, kdy se kurz eura proti dolaru pohyboval kolem 1,2500 EURUSD. To samo naznačuje určitou nervozitu centrální banky ohledně toho, že vzhledem k aktuálním měnovým podmínkám by kurzový kanál mohl působit mnohem intenzivněji ve směru, který je potřeba k podpoře inflačního výhledu a především k ukotvení inflačních očekávání.

Otázkou je, co by k těmto cílům mělo aktuálně (i výhledově) vést, a to tou nejefektivnější cestou. Stále platí, že nevěříme v možnost snížení sazeb do ještě většího záporu, byť tento krok část trhu během příštích dvanácti měsíců zaceňuje. O to větší je pravděpodobnost, že ECB bude chtít jednat prostřednictvím programů nákupu soukromých, ale obzvláště veřejných dluhových aktiv. Velký otazník visí nad tím, o jak velké navýšení programu APP, resp. PSPP, či PEPP by muselo jít, abychom se dočkali dostatečně velkého posunu evropské výnosové křivky směrem dolů. A to zejména v prostředí, kdy se reálné sazby některých periferních zemí (např. Itálie, Španělsko) dostaly na mírně vyšší úrovně, než je tomu u některých jádrových (např. Německo), což měnové podmínky starého kontinentu naopak utahuje.

V neposlední řadě existuje možnost výrazně přiostřit rétoriku centrální banky. To je však podle nás momentálně složitá záležitost, ostatně dotýká se to i výše zmiňovaných nástrojů, zejména vinou evidentní nejednotnosti Rady guvernérů ECB. Tu lze za dobu vedení guvernérky Lagardeové čím dál očividněji rozdělit na holubice a jestřáby. První skupina apeluje na další akomodaci měnové politiky, druhá naopak sází na aktuální vliv jednorázových faktorů (např. zmiňované posilování eura způsobené zahraničními faktory), které však později, např. během příštího roku, odezní, proto není potřeba okamžitě jednat. I tato nejednotnost má svůj vliv na to, že se ECB nedaří uvolnit měnové podmínky natolik efektivně, jako se to podařilo Fedu v době od vypuknutí první globální vlny koronaviru.

Aktuální evropská situace sice nahrává více holubicím, na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že se nenacházíme ve stavu jako v březnu a dubnu. Sektor evropských služeb je anticovidovými opatřeními opět citelně zasažen, což se na ekonomickém výkonu čtvrtého čtvrtletí nutně projeví. Segment průmyslu je na tom ale o něco lépe. Otázkou je, zda se současná a ve většině lokální opatření proti šíření koronaviru netransformují na evropsky celoplošná. Podle nás se tak nestane. Nejenže je Evropa na druhou volnu lépe připravena, plusem je i o něco živější mezinárodní obchod s důrazem například na Čínu, v jejímž případě se dá hovořit o mnohem lepší výchozí pozici, než má starý kontinent či USA. Nadto jsme ve fázi, kdy již běží podpora měnová a fiskální, což dopady viru může ve srovnání s březnem oslabit. Stále ale pozorujme absenci klíčové podpory ze strany fiskálu, která by byla ve srovnání s možnostmi měnové politiky mnohem efektivnější.

Celkově tak od čtvrteční ECB nečekáme žádné zázraky. Pravděpodobnější bude přístup „wait and see“ s jasně holubičím nádechem a dalším pozorováním příchozích dat během podzimu. Vedle toho patrně zazní i témata posledních několika dní, jako je například „zelená“ měnová politika. Kurz eura proti dolaru by se tak mohl dále vyvíjet s důrazem na globální trend americké měny. Ta v minulém týdnu vykazovala evidentní zaceňování možného vítězství demokratického kandidáta Bidena v amerických prezidentských volbách. Právě to je mimo jiné spojené s výhledem slabšího dolaru nejen letos, ale pravděpodobně i během příštího roku. Pokud by na demokatické vítězství došlo, pozor však na (krátkodobé) dopady vybírání zisků.

Byť by vývoj minulého týdne nabízel prostor pro mírnou korekci pohybu páru EURUSD, nelze stoprocentně říci, že všechny dolarové pozice byly již upraveny. Další pokračování globálně slabých zelených bankovek by tak představovalo tlak na silnější euro, který by se mohl opětovně přelít i na měny regiony střední a východní Evropy, tedy i korunu. V případě domácí měny se ukázalo, že trh antikoronavirová opatření s předstihem částečně zacenil, přičemž zhoršující se čísla o počtu nakažených neměla natolik velký vliv, aby přebila posun eura proti dolaru. To však neznamená, že tento stav může přetrvat. Jak jsem uvedli již dříve, rizika podle nás stále zůstávají nakloněna směrem ke slabší české měně.

To souvisí například s riziky oslabujícího eura vůči dolaru. Mezi ně může patřit oproti převažující predikci trhu opačný, resp. méně jasný, a tedy i snáze napadnutelný, výsledek amerických prezidentských voleb či odliv kapitálu z eurových aktiv, zejména s důrazem na ta riziková. V neposlední řadě by mohla zapůsobit i situace otevřených eurových spekulativních pozic nacházejících se poblíž historických maxim. Výprodejní eurová vlna by tak mohla být potenciálně ještě silnější, pokud bychom se jí v dohledných dnech opravdu dočkali.

VÝHLED PRO DNEŠNÍ DEN

Dolar se vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 1,1829 EURUSD, dolarový index se pak nachází na hodnotě 92,96 bodu. Během dne by se kurz EURUSD měl pohybovat v rozmezí od 1,1770 do 1,1941 EURUSD.**

Koruna se aktuálně vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 27,22 EURCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 27,14 až 27,30 EURCZK, ve dvojici s dolarem zase od 22,84 až 23,07 USDCZK.**

**Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokoupravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na  modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. odpovědnost.

 

Newsletter