Evropská centrální banka „bojuje“ o co největší uvolnění měnových podmínek. Včera to potvrdila slova guvernérky Lagardeové, která v rozhovoru pro Wall Street Journal zmínila připravenost snížit sazby ještě více do záporu. Na první pohled paradoxní reakcí bylo – ve výsledku sice jen krátkodobé – zpevnění eura proti dolaru. To samo o sobě napovědělo, že pro trh nejde o žádnou novinku. Pro centrální banku by z toho mělo naopak vyplynout minimálně to, že skrze sazby cesta efektivně zřejmě nepovede. „Naštěstí“ pro ECB, minimálně během včerejšího večera ji pomohl jeden z mnoha Trumpových tweetů, který z dolarové strany podpořil umazání podstatné části eurových zisků z posledních dní.
Šéfka Rady guvernérů ECB v rozhovoru uvedla, že banka je připravena na další měnovou podporu, aby tak ekonomice starého kontinentu poskytla pomoc v boji proti dopadům pandemie koronaviru. Obnova evropského hospodářství je totiž stále neúplná, nerovnoměrná a nejistá, přičemž panují obavy, že se namísto obnovy ve tvaru „V“ dočkáme mnohem chatrnějšího vývoje, zejména pak v zemích, jako je Francie či Španělsko.
Jednou z možností další akomodace by bylo snížení úroků do ještě většího záporu. Lagardeová však dodala, že se najdou i mnohem efektivnější nástroje, byť se ECB podle jejích slov ještě nenachází na spodní hranici sazeb, kde by další snížení bylo již kontraproduktivní.
Faktem je, že možnost snížení úroků není při pohledu na tržní očekávání novinkou (psali jsme zde). Naopak. Delší dobu to naznačoval například vývoj tříměsíční sazby Euribor, která se včera propadla na nová historická minima ještě více pod hranicí -0,5 % odpovídající depozitní sazbě ECB. Trh již nějakou dobu předpovídá, že na pokles úroků by mohlo dojít během příštího roku. I proto euro nezačalo oslabovat.
To rovněž značí, že by se cesta ECB neměla v rámci boje o větší uvolnění měnových podmínek ubírat směrem snižování sazeb. Rada guvernérů by se měla soustředit na programy skupování aktiv, a především pak na kurz eura s celkovým důrazem na to, že se evropská ekonomika potýká s deflačními tlaky. Nejlépe o tom vypovídá nominální efektivní kurz ECB, který poměřuje euro oproti koši měn hlavních obchodních partnerů eurozóny. Jeho aktuální hodnoty jsou jen pár bodů od historických maxim z prosince 2008.
Asi nejzajímavější v tomto směru bude debata o revizi strategie a rámce měnové politiky. Zatím to však vypadá, že v případě ECB se případných změn dočkáme až později. Sama Lagardeová na konci září uvedla, že revize by mohla být dokončena do září 2021. Samostatnou otázkou je, jak se s tímto krokem evropská měnová autorita popere a zejména, jak jej vyhodnotí trh. Jak jsme viděli nedávno u Fedu, i v jeho komfortnější situaci (alespoň z pohledu uvolněných měnových podmínek, což pozici ECB rovněž citelně ztěžuje), tak nějak stále nevíme, co si pod pojmem „cílování průměrné inflace“ představit z hlediska nastavení možných hodnot a doby. Na druhou stranu věříme, že aktuální absence „indexace“ forward guidance je vzhledem ke snaze podpořit a ukotvit inflační očekávání na vyšších úrovních pro centrální banku v době nejistoty pohodlnější.
Včerejší den ale nebyl pouze o dění v Evropě. Jak jsme zmínili již v perexu, na druhé straně Atlantiku bylo klíčové oznámení amerického prezidenta Trumpa. Ten na svém Twitteru uvedl, že nařídil pozastavit vyjednávání s demokraty o další fiskální podpoře až do doby po listopadových prezidentských volbách. Až v nich zvítězí, jak napsal, slibuje přijetí významného fiskálního zákona.
Již včera ráno jsme zmiňovali, že naděje na brzkou shodu na nové vlně fiskální podpory je podle nás velmi malá. Trumpova slova to potvrdila, byť stále může jít o vyjednávací strategii (uvidíme, zda dnes bude situaci někdo zachraňovat). Aktuální stav jde každopádně proti tomu, co intenzivně opakují zástupci Fedu – v úterý i sám guvernér Powell. Měnová politika sice nevystřílela všechnu munici, k vypořádání se s dopady koronaviru je však teď potřeba primárně politika fiskální. Dokud ta nezasáhne, jakékoliv představy o udržení relativně slušně nastartované obnovy, byť s již oslabující dynamikou, postupně mizí.
A trhy na to včera náležitě reagovaly. Trumpovo prohlášení vedlo k tomu, že z relativně optimistické nálady jsme se překlopili zpět do rizikově averzní. To s sebou přineslo pokles amerických dlouhých výnosů, propad akcií a zpevnění dolaru. Potvrzuje se tak, že oblast fiskálu bude s čím dál tím větší pravděpodobností řešena opravdu až po amerických prezidentských volbách. A to je další, minimálně krátkodobá, rána pro riziková aktiva.
VÝHLED PRO DNEŠNÍ DEN
Dolar se vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 1,1734 EURUSD, dolarový index se pak nachází na hodnotě 93,84 bodu. Během dne by se kurz EURUSD měl pohybovat v rozmezí od 1,1732 do 1,1847 EURUSD.**
Koruna se aktuálně vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 27,02 EURCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 26,92 až 27,14 EURCZK, ve dvojici s dolarem zase od 22,81 až 23,03 USDCZK.**
**Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokoupravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. odpovědnost.
