Efektivnost školství? Česko na špičce

Existuje mnoho pokusů, jak srovnávat školství, náklady na něj a kvalitu získaného vzdělání napříč světem. Zajímavým z nich je Index efektivnosti. Ten, zjednodušeně řečeno, odpovídá na otázku, nakolik je vzdělávání v dané zemi možné zajistit buď ve stejné kvalitě levněji, nebo o kolik kvalitněji za stejné peníze. Jiným slovy, nakolik buď student může získat více, nebo vláda na vzdělávání vydat méně. A Česká republika tady patří do absolutní špičky, spolu s Finskem a Jižní Koreou.

Studie GEMS Education Solutions si vybrala třicítku zemí OECD, ze kterých byla schopna získat mezinárodně srovnatelná data za období 15 let a které se zásadně liší geografickou polohou, rozlohou země a tedy počtem studentů i učitelů, a výrazně pak investicemi do školství. Studie, mimo jiné, dochází k závěru, že vysoké platy učitelů a malé třídy s vysokým poměrem učitelů na žáky nejsou vždy zárukou dosažení nejlepších výsledků.

Žebříčku nejefektivnějšího školství optikou poměru „value for money“ vládnou Finsko a Jižní Korea. Patřily by sem i Čína a Singapur, ale z těchto zemí GEMS nedokázala dostat všechna potřebná data pro srovnání.  Takzvané PISA skóre kvality vzdělávacího systému zde dosahuje 519 a 554 bodů, když průměr posuzovaných zemí OECD leží na metě 494 bodů. Průměrný plat učitelů v těchto dvou vedoucích zemích žebříčku dosahuje po 15 letech praxe, přepočteno paritou kupní síly, 42.810 amerických dolarů ročně a 47.340 USD ročně. Data jsou ke konci roku 2011.

Hned za touto dvojicí přichází překvapení. Třetí je totiž Česká republika se skóre 499 bodů a průměrným platem 18.610 dolarů ročně a hned za ní Maďarsko s 477 body a 14.760 dolary ročně. Za těmito dvěma zeměmi jsou další, které pohledem PISA skóre umějí dát kvalitnější vzdělání, ale také při prudce vyšších nákladech na něj. „Srovnáme-li platy učitelů, velikost školních prostor a dosažené PISA skóre studentů, země bývalého komunistického bloku – zejména Česká republika a Maďarsko – jsou vysoce efektivní,“ uvádějí autoři studie.

Na opačný konec patří touto optikou země Středozemí: Řecko, Portugalsko, Španělsko. Také systém amerického vzdělávání dle GEMS nedává zrovna skvělé výsledky pohledem „efekt a co za něj“. Lépe si vedou Austrálie či Nový Zéland.

Studie GEMS dochází k závěru, že přímá vazba mezi výsledkem studentů a platem učitelů je velmi slabá. Na špici jsou země, kde se platy učitelů liší trojnásobkem. Německo s průměrným platem zkušeného pedagoga 54 tisíc dolarů ročně je až na 25. místě ze třiceti sledovaných OECD zemí – pohledem efektivnosti.

 Závěry studie se snaží vyvrátit i trend zejména bohatých západních zemí. Škody a rodiče tam doufají, že jejich děti se budou učit více a lépe, pokud se výuka bude odehrávat v úzkém kolektivu, menších třídách s malým počtem posluchačů, ale platí to i o poměru počtu studujících na učitele. Francie či Norsko dle GEMS nepatří na špičku, ač je jim vlastní velmi bohatý standard vzdělání i života a nízký poměr studujících na učitele. Finsko je v absolutním čele s dvojnásobkem studentů na učitele proti Portugalsku, které zaostává.  „Hodně“ studentů na „málo“ učitelů je v Jižní Koreji i Brazílii, s velmi odlišným efektem, daným rozdílem kultury.

Adam Still za GEMS ke studii říká, že mnoho z bohatých zemí se zřejmě překulilo za vrcholek efektivnosti a další vložené peníze přinášejí jen velmi malý výsledek. Andreas Schleicher, který dohlíží na propočet PISA skóre, uzavírá, že mnohem větší efekt, než velikost třídy a počet studujících, má kvalita učitele. Závěr studie souzní se selským rozumem.