Dolar dál čerpá z rostoucích výnosů, které podpořila nejen nad očekávání lepší data z trhu práce, tak i schválení fiskálního balíčku o velikosti 1,9 bil. USD v Senátu USA. Americký desetiletý státní dluhopis prolomil hranici 1,6 %. Oslabující euro proti dolaru stahuje měny regionu. Koruna oslabila nad hranici 26,40 za euro.

Ekonomika a ekonomie ve věku hojnosti

Až do nedávna bylo jednou z největších výzev lidstva dosáhnout toho, abychom se nemuseli bát o to, co budeme jíst, píše ve svém komentáři na Project-Syndicate.org J. Bradford DeLong, profesor ekonomie z University of California v Berkeley. Máme dnes menší, anebo naopak větší problémy?

Před 250 lety byla georgiánská Anglie nejbohatší společnost, jaká kdy existovala. A přesto zde byly nedostatkem potravin postiženy celé segmenty populace. Naproti tomu v dnešních Spojených státech dokáže jediné procento pracovní síly vypěstovat dostatek potravin, které poskytnou základní živiny obyvatelům celé země. Další procento pak vystačí na distribuci.

Zbytek pracovní síly tak může vytvářet hodnoty, které stále v menší míře naplňují základní potřeby a ve stále větší míře naplňují touhu po zábavě, umění či další duchovní potřeby. Problémy, kterým čelíme nyní, už nejsou problémy nedostatku, nýbrž problémy hojnosti, píše DeLong.

 

Jestliže je procento pracovní síly nutné k vypěstování potravin, které nás všechny zasytí, my potřebujeme další čtyři procenta v podobě lékařů, nutričních specialistů, trenérů a dalších specialistů k tomu, aby řešili naše problémy, které vyplývají z konzumace příliš mnoho kalorií, či z jejich špatného výběru.

Výzvy dnešní doby jsou odlišné od těch, kterým lidé čelili v dobách Adama Smitha. A s novými výzvami se objevuje také potřeba nových ekonomických teorií, píše DeLong. Jak poznamenal někdejší předseda Federálního rezervního systému Alan Greenspan, hospodářský růst je stále méně stimulován spotřebiteli, kteří chtějí větší kvantum věcí, ale těmi, kteří hledají kvalitu, informace a prostředky ke komunikaci.

Příliš mnoho volby. Rozhodování jako utrpení?

Dnes lidé nepracují jen proto, aby si vydělali na živobytí, ale také, že od svého zaměstnání odvozují svou sebeúctu. Špatná či špatně placená práce je pak zdrojem pocitů méněcennosti. Výše mzdy funguje čím dál více v souladu s hypotézou té spravedlivé, kdy pracovníci přizpůsobují svůj výkon podle toho, jak se s nimi nakládá.

Klasická a neoklasická ekonomie dokázala vysvětlit svět, kde na takových věcech ještě nezáleželo. Odpovědi na otázky dnešní doby tak leží v ekonomických teoriích, které ještě nebyly vytvořeny.

Někteří současní ekonomové však mají nakročeno správným směrem; ať už se jedná o nové keynesiánce George Akerlofa a Roberta Shillera, kteří jakožto motivy lidského jednání zdůrazňují vedle ziskového motivu také „živočišné pudy“, anebo o behaviorální ekonomy v čele Richardem Thalerem, které do ekonomie vnášejí emocionální a sociální aspekty lidského rozhodování.

Když ekonomický růst nečiní národy šťastnými

Newsletter