Nad očekávání nižší výsledek kvartálního vývoje amerického indexu výdajů na osobní spotřebu podpořil korekci dolarových zisků nad 1,0800 za euro. Z měn regionu je v zisku koruna a zlotý. Domácí měna se dostala pod 25,30 za euro.

Ekonomové a COVID-19: Zdroje jsou. A kvalitní

Situace kolem COVID-19 přinutila spousty skvělých vědců a inteligentních lidí přesměrovat svoje myšlenky k současné situaci. V posledních dnech se u mě minutáž (v tomto případě bych klidně mohl použít neexistující slovo hodináž) strávená na Twitteru výrazně navýšila, a to díky tomu, že právě na této platformě lze nalézt mnoho skvělých textů, návrhů a myšlenek.

Text byl zveřejněna na blogu Františka Maška – Banat Boy – a obsahuje odkazy na zajímavé texty/tweety od ekonomů snažících se přispět svými myšlenkami k nalezení optimální reakce na dopady šíření COVID-19. František text postupně dále rozšiřuje.

 

Kromě toho, že teď bedlivě sledujeme tweety epidemiologů, čteme neveselé projekce od response teamu Královské univerzity a snažíme se pochopit alespoň základní zákonitosti tohoto odvětví, objevuje se také přehršel článků ekonomů, které se snaží nabídnout svůj pohled na nastalou situaci, resp. načrtnout, jakým způsobem lze co nejefektivněji bojovat s dopady šíření COVID-19. Účelem tohoto článku je pak shrnutí textů či tweetů, které se mi jeví jako přínosné.

Začít musím souhrnem od Richarda Baldwina a Beatrice Weder di Mauro, kteří pod hlavičkou VoxEU zveřejnili e-knihu zahrnující 24 textů k tématu řešení dopadů šíření nového koronaviru (odkaz zde). Některé z textů v knize zahrnutých jsem četl na jiných platformách a chtěl jsem je původně vkládat do tohoto článku jednotlivě, jednalo se o opravdu podnětné texty. Zbylé mám teď příležitost číst přehledně na jednom místě, fantastický nápad! Doufám, že se tento počin dostane k co nejširšímu čtenářskému publiku, třeba i pod ruku tvůrců hospodářských politik…

Můj seznam se díky zahrnutí některých textů ve výše zmíněné e-knize smrskl, tudíž dále doplňuji texty, které se do ní nedostaly. První je od Emmanuela Saeze a Gabriela Zucmana (zde). Zapomenout samozřejmě nelze na rychlou reakci Grega Mankiwa (zde) či na text Vitora Gaspara a Paola Maura (zde). Jako další přidám článek od Jaye Shambaugha (zde).

Vše výše zmíněné je buď psané v obecné rovině, případně pro zahraniční případy. V České republice shrnul některé z bodů ve výše zmíněných článcích pro české čtenáře Filip Matějka z IDEA při CERGE-EI (zde). Hezký vhled do základů epidemiologie a popis toho, o čem je dnešní situace pohledem ekonomie zveřejnili pod IDEA Jakub Steiner, Daniel Münich, René Levínský, Vladimír Novák a Ludmila Matysková (zde). Na webové stránce IDEA dnes byla zveřejněna tato iniciativa; nezbývá než doufat, že její dopady nezůstanou jen u generování čtenářů z řad ekonomů, ale proniknou i do širší veřejnosti (novináři všech médií, zbystřete!), ideálně pak k tvůrcům hospodářských politik…

Mnozí ekonomové prozatím své vhledy nepublikovali ve strukturovaných textech, avšak hýří jimi na sociálních sítích. Zajímavých vláken jsem za poslední týden přečetl desítky, zde přikládám pár z mého pohledu nejlepších. Ricardo Reis z London School of Economics zdezde a zde, Sascha Steffen z Frankfurt School zde, Vitor Constâncio, bývalý viceprezident ECB, zde a zde, Fabio Ghironi z University of Washington zde, Iván Werning z MIT zde, Eric Lonergan (soukromý sektor) zde, Betsey Stevenson z University of Michigan (působila v administrativě B. Obamy) zde a zde či Justin Wolfers z totožné univerzity zdezde nebo zde

Aktualizace (21. 3.)

Velmi doporučuji text Wojciecha Kopczuka (zde, případně zde v pdf verzi). Na devastující efekty, které mohou mít pro nezanedbatelnou část občanů České republiky vládou přijímaná opatření, se snaží upozornit ve společném článku Jiří Skuhrovec a Michal Šoltés (zde či zde).

Z textů, které byly zveřejněny pro české prostředí, musím doporučit článek Daniela Münicha z výše zmiňované iniciativy IDEA (zde). Dále je skvělé, že Filip Pertold dostal prostor v rozhovoru pro Hospodářské noviny (zde), v němž oceňuji mj. akcentaci mezinárodní kooperace. Její šíře bude hrát v současné situaci klíčovou roli. Přikládám také odkaz na dashboard od projektu COVID19CZ.

Co se zahraničních prací týče, narazil jsem na text trojice autorů, jimiž jsou Martin Eichenbaum, Sergio Rebelo a Mathias Trabandt (zde). Jejich snahou je rozšířit kánonický epidemiologický model o prvky makroekonomických modelů, tak aby v rámci tohoto „mix“ modelu šlo zkoumat interakci mezi opatřeními, jejich (makro)ekonomickými dopady a efekty na (ne)šíření pandemie. Kdo mě zná, asi pochopí moji slabost pro tyto autory (jedná se o DSGE guys, z jejichž paperů jsem toho studoval mnohé). Na článek jsem narazil před několika minutami, tudíž přiznávám, že jsem ho nečetl. Pokud někdo již ano, budu rád za referenci. Já se jdu se pokusit jejich SIR-Macro model nastudovat a posléze možná svůj komentář přizpůsobím…

A abych nezapomněl, opět pár odkazů na podle mě zajímavé tweety. Joseph Gagnon (dříve Fed či US ministerstvo financí, dnes PIIE) sice neříká nic objevného, ale jsem rád za každého, kdo se dostane se svým sdělením do médií s širším dosahem (zde). To stejné platí pro Kena Rogoffa (Harvard University) (zde). Justin Wolfres mě tímto retweetem upozornil na první US banku (BoA), která spouští program odkladu splátek. Vitor Constâncio opět upozorňuje na prudce klesající inflační očekávání (zde). Důležitý krok, a to trochu stranou větší pozornosti médií, podle mě včera udělal Fed, více v tweetu od Heather Long z The Washington Post. Nevesele se situace jeví v USA, o čemž tweetuje opět Justin Wolfers (zde a zde). Na predikci nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti od Goldman Sachs poukazuje David Andolfatto ze st. louiského Fedu (zde). Závěr opět trochu odlehčím, sledujte Fauciho (zde)…

Zapomenout nelze na společný text ex-viceguvernéra M. Hampla a  ex-guvernéra Z. Tůmy (zde). Při čtení článku jsem nabyl dojmu, že autoři ho tvořili na základě, pro účely takového textu, ne zcela dostatečně velké informační množiny. Zmíněné pány za jejich práci v ČNB respektuji; mám za to, že tam při svém působení patřili k tomu nejlepšímu. Snad ale nikoho neurazí, když si pokorně uvědomujíc moji pozici mladého studenta teprve se hlásícího na Ph.D. tuto poznámku neodpustím.

Ad článek Hampla s Tůmou: Netrvalo to příliš dlouho a Filip Pertold s Michalem Šoltésem sepsali reakci, v níž velmi srozumitelně ukazují, že argumentace bývalých centrálních bankéřů opravdu nestála na příliš pevných základech (zde)…

Poslední aktualizace (28. 3.)

Článků a zajímavých postřehů se v současné chvíli objevuje tolik, že již nepovažuji za možné provádět solidní rešerši bez přílišné selektivnosti navázané na zájmy autora. Takže se ještě naposledy pokusím odkázat na co nejširší spektrum zajímavých článků, rozhovorů, videí a tweetů (Twitter odkazy jsem nakonec vynechal, viz konec). V této aktualizaci zajisté budou chybět některé články a tweety, které jsem při jejich čtení chtěl zahrnout, ale v současné chvíli si na ně bohužel zrovna nevzpomenu a nemám je nikde uloženy. Od poslední aktualizace je to týden, což se mi vzhledem k počtu nových článků, které v současné chvíli na téma COVID-19 denně vznikají, jeví jako předlouhá doba.

Začněme domácím rybníčkem. Za prvé bych rád znovu připomněl výše zmíněnou iniciativu IDEA, v rámci níž vzniklo již několik přínosných textů. Všechny jsou k nalezení zde. Zdůraznit bych chtěl zejména jejich novou iniciativu Model antiCOVID-19 pro ČR, o níž je více info zde. Jsem zvědavý na výstupy, doufám, že budou komunikovány i s detailnějším matematickým popisem modelů, což mi u některých zahraničních zveřejněných simulací chybělo. Na druhou stranu dokážu pochopit, že čas v tomto případě hraje důležitou roli a je třeba bedlivě vážit čemu teď věnovat energii.

Dále doporučuji některé články/rozhovory, na něž jsem narazil na sociálních sítích. Skvělý text sepsal právě jeden z koordinátorů výše zmíněné iniciativy věnující se epidemilogickému modelu pro ČR René Levinský (zde). Ten také krátce shrnul některé důležité body týkající se současné situace ve videorozhovoru zde. Velmi rád jsem za to, že v médiích se dostalo relativně velké pozornosti Filipu Matějkovi (rozhovory např. zde či zde). Velké plus mají Piráti a hnutí STAN za nominaci Matějky do krizového štábu.

Z posledních dvou odstavců jsem vlastně nezmínil nikoho mimo CERGE-EI, což může ukazovat, že myšlenka o mé přílišné informační selektivnosti z titulu snahy o úsporu času byla správná. Nebo prostě jiné ekonomické instituce nic zajímavého a přínosného nad rámec návrhů lidí z IDEA v současné chvíli neprodukují (opravdu nepočítám „články pro články“ za pouhým účelem zviditelnění v médiích). Rozhodnutí nechám na čtenáři. No nic, pojďme na zahraničí.

Začněme nejdříve polo-zahraničím, tedy Slovenskem. Od našich sousedů tu mám jediný odkaz, jímž je zveřejnění modelu pro šíření COVID-19 pod Inštitútem zdravotnej politiky, poradním orgánem tamního ministerstva zdravotnictví (link na model i se zdrojovým kódem zde).

Ze zahraničních textů nelze nezmínit review projekcí provedených Královskou univerzitou (zde). Autoři dle mého správně upozorňují na některé problematické předpoklady, na nichž model (jedná se o druh SEIR modelu, pro zájemce základní vhled v češtině např. zde od str. 74, epidemiologické modely obecně od str. 69; pro nás laiky může svoji roli při představování těchto druhů modelů sehrát také stará dobrá wiki) používaný pro zmíněné projekce stojí. Výsledky lze jen stěží považovat za solidně robustní, což je zásadní problém nejen článku zveřejněného Královskou univerzitou…

Asi vcelku očekávaně nastává velký problém při snaze o vhodnou kalibraci parametrů modelů. Vzhledem k biasu při testování je disponováno prozatím málo kvalitními daty, což při snaze o odhad hodnot parametrů modelů znamená zásadní omezení. Jaký dopad může bias při testování mít na chybu odhadu smrtnosti zkouší v tomto článku diskutovat Eran Bendavid, Jay Bhattacharya, and Neeraj Sood. Za mě bych možná ani tolik nevěnoval příliš silnou pozornost číslům, s nimiž autoři v textu operují, přeci jen se jedná o pouhé extrapolace z velmi malých vzorků jejichž reprezentativnost je s velkým otazníkem; důležitost článku spíše spatřuji v tom, že zdůrazňuje jak naprosto zásadní je získat o COVID-19 kvalitnější data. Bez nich budeme s velkou pravděpodobností činit rozhodnutí s rouškami nasazenými nejen přes ústa, nýbrž také o pár centimetrů výše..

O důležitosti randomizovaného testování asymptotických jedinců se pak v posledních dnech zmiňovalo mnoho ekonomů. Často je to vyjma důrazu na statistické účely ve spojení s možností strategie cílené karantény. Na toto téma doporučuji zevrubný článek od autorů David Berger, Kyle Herkenhoff a Simon Mongey (zde). Výhody a nevýhody testování lidí bez symptomů se pak snaží v článku, který prezentuje způsoby testování v zahraničí, shrnout jeden z textů iniciativy IDEA (zde).

K nápadům Donalda Trumpa se vyjádřil např. Lawrence Summers (zde). Velmi doporučuji interaktivní dílo zveřejněné na stránkách The New York Times (zde). Hezký souhrn faktů týkajících se dění kolem COVID-19 zveřejnil Becker Friedman Institute spadající pod University of Chicago (zde). Pro The Financial Times se k aktuální situaci vyjádřil i bývalý prezident Evropské centrální banky Mario Draghi (zde). V předchozí aktualizaci jsem sdílel článek trojice Martin Eichenbaum, Sergio Rebelo a Mathias Trabandt The Macroeconomics of Epidemics. Pokud někdo nemá zájem číst celý paper, zde je k dispozici souhrn.

V tomto odstavci se nebudu věnovat pouze ekonomům, ale to je ve výsledku jedno. Pro fanoušky videí přikládám tento základní přehledný videosouhrn o simulacích epidemie. Dále pro zájemce připojuji databázi Oxfordu (zde). Pro další vhled do problematiky implementace epidemiologického modelu sdílím tento článek (kolektiv autorů; psáno pro čínské reálie), případně následující text (Andrew Atkeson; pro případ USA).

Z českých textů jsem ještě zapomněl na výzvu Institutu pro sociální inkluzi zveřejněnou zde. Není psána ekonomy, ale rád bych na ní upozornil.

Málem bych zapomněl na tento dotazník tázající se světových ekonomů na opatření přijímaná v souvislosti s šířením COVID-19, jenž zveřejňuje IGM Forum (Chicagská univerzita). Vše hezky shrnul Justin Wolfers v tomto Twitter vlákně.

Tentokrát vynechám Twitter odkazy, už tak je poslední aktualizace příliš dlouhá. Na závěr snad jen doporučím třeba sledovat tenhle reading list.

Tímto článek uzavírám. Omlouvám se za výše komunikovanou selektivnost, té se zcela vyhnout koneckonců nejde. Zároveň budu rád za jakékoliv připomínky, pokud jsem některý z článků špatně uvedl/okomentoval, případně budu nadšený z dalších zdrojů, které mi kdokoliv zašle.

Z českých textů jsem ještě zapomněl na výzvu Institutu pro sociální inkluzi zveřejněnou zde. Není psána ekonomy, ale rád bych na ní upozornil.

Málem bych zapomněl na tento dotazník tázající se světových ekonomů na opatření přijímaná v souvislosti s šířením COVID-19, jenž zveřejňuje IGM Forum (Chicagská univerzita). Vše hezky shrnul Justin Wolfers v tomto Twitter vlákně.

Newsletter