Rozjet vlastní podnik není v dnešní době snadná záležitost. Konkurence je dravá a nalézt mezeru na trhu se povede opravdu málokomu. Proto se možná čím dál tím více setkáváme s podnikateli, kteří se nebojí nastartovat byznys i v poměrně nevšedních oblastech.
Dokážete popsat chuť pražených cvrčků? Koníků či moučných červů? „Jsou masití, křupaví, a pokud je opražíte, mají lehkou příchuť slaniny,“ odpovídá pohotově Neil Whippey, jeden z „hmyzích“ podnikatelů. „Rozhodně nejsou odporní a rozplizlí.“
Whippey je jedním z britských byznysmenů, který se nebál neobvyklého podnikání a otevřel si prodejnu hmyzích potravin. Své zboží si nejen prodává, ale i pěstuje. Jeho cílem je „urvat“ si co největší podíl na evropském „hmyzím“ trhu, jehož hodnota je dle studie konzultační společnosti New Nutrition Business odhadována až na 65 milionů euro do roku 2020.
Whippey a jeho obchodní partner Shami Radia v roce 2014 otevřeli svůj podnik s názvem Grub, aby britským spotřebitelům nabídli širokou paletu poživatelných brouků, přičemž větší důraz než na originálnost kladou oba dva obzvláště na příchuť. Jejich pohled na „hmyzí“ segment je jasný. „Lidé by brouky měli začít brát jako plnohodnotný zdroj potravy, který je chutný, vydatný a udržitelný,“ sdělili podnikatelé agentuře Bloomberg.
Dosud se společnost Grub spoléhala především na dodávky brouků z celé Evropy. Dnes si už však buduje vlastní farmu, kde pěstáváni především chovat cvrčci. Samotný proces odchovu, vybíjení a následného zpracování je schopen v současnosti vyprodukovat až 300 kilogramů tohoto hmyzu.
Čím dál tím více hladových krků
Jedním z hlavních argumentů, proč jíst brouky je ochrana životního prostředí. „Nacházíme se na potravinovém maximu toho, co nám naše planeta dokáže nabídnout,“ popsal situaci pro Bloomberg Adam Routledge, zakladatel Edible Bug Farm a další britský „hmyzí“ podnikatel, který pěstuje především moučné červy.
V rámci svého podniká si Routledge staví na oficiální zprávě Organizace spojených národů z roku 2013, která naléhá na světové vlády a potravinové společnosti, aby zvážily hmyz jako zdroj, prostřednictvím kterého lze nasytit rostoucí světovou populaci.
„Je obecně předpokládáno, že do roku 2050 bude mít Země 9 miliard obyvatel. Proto potřebujeme nalézt nové metody výroby potravin,“ zní slova studie OSN. Právě hmyz je v dokumentu označován jako vysoce udržitelný a na proteiny bohatý zdroj potravy.
Hlavní výhodou je fakt, že brouci nevyžadují tolik prostoru jako ostatní zvířata, zároveň nespotřebují tolik krmení a dokáží zpracovat naprosto všechno bez jakýchkoliv zbytků.
Dávící faktor
Před nedávnou dobou byli lidé natolik zmlsaní, že představa pozření jakéhokoliv hmyzu v nich vyvolávala okamžitý dávicí efekt. Avšak časy se mění, akademická studie Univerzity v Gentu ukázala, že pětina všech pojídačů masa proklamuje připravenost pojmout hmyz jako součást svého jídelníčku, přičemž počet můžu v tomto směru 2,17násobně převyšuje počet žen.
Spotřeba „hmyzích“ produktů přitom není nic ojedinělého. Včely produkují med, karmín je přírodní červené barvivo připravované z drcených těl červce nopálového či šelak, přírodní živice získaná z výměšků červce lakového. Všechny tyto produkty však neobsahují „přímo“ viditelné tělo samotného hmyzu, resp. ne v takové formě, aby bylo patrné na první pohled.
„Jakmile se lidé přenesou přes visuální kontakt a ochutnají dobře připravený hmyzí pokrm, zjistí, o jakou delikatesu se jedná,“ je přesvědčen Whippey. Potvrzuje to i Josh Tyber, psycholog z University of Amsterdam. Ten tvrdí, že změna přístupu vůči hmyzím pokrmům je otázka několika let.
Jeden ze způsobů, jak obejít dávicí efekt, je například hmyzí moučka či vytvoření jednoduchých tyčinek, kde nebude přítomnost hmyzu vůbec poznat. To je například způsob, který praktikují některé americké statupy. Právě ty jsou totiž z hlediska regulatorního prostředí omezeny nejméně. Příkladem budiž společnost Exo či Chapul, ty obě vyrábí proteinové tyčinky obsahující drcené cvrčky smíchané s oříšky, čokoládou a ostatními ingrediencemi. I přes svůj nevšední obsah se tyčinky těší velké oblibě.
„Jde jen těžko cokoliv předvídat, ale pokud si hmyzí potraviny udrží alespoň část trhu, mohl by vzniknout poměrně velký a profitabilní byznys,“ míní Craig Shapiro, investor fondu Collaborative, který drží část akcií společnosti Exo. Jeho názor není vůbec ojedinělý, naopak ho zastává čím dál tím více investorů hledajících nevšední příležitosti. I přesto se však tento byznys nachází teprve na začátku. Do budoucna před ním stojí výzvy typu jak zabezpečit velkovýrobu, aniž by nebylo potřeba hmyz pěstovat výhradně v laboratorních podmínkách.
