Eskalují kryptoměny nerovnost? Distribuce bitcoinového bohatství

Co se týče rozložení bohatství mezi lidmi, světem probíhá řada znepokojivých statistik, které se snaží upozornit na palčivý problém nerovnosti. Procento nejbohatších lidí by již mělo vlastnit více majetku než zbytek světa. Na začátku tohoto roku přišla organizace Oxfam dokonce s tvrzením, že prvních osm již vlastní stejné bohatství jako „dolní“ polovina světa. Jak je to ovšem s rozložením bohatství v bitcoinovém světě? A dá se to vůbec „změřit“?

Na podzim přišel server HowMuch.net s infografikou, která podle zářijových dat ukazuje rozložení bitcoinového bohatství mezi jednotlivými uživateli sítě podle adres jejich peněženek. Data ukázala, že vlastnictví bitcoinu je mimořádně centralizované – celkem 4,11 % adres tehdy představovalo 96,53 % souhrnného množství bitcoinů, přičemž zbývajících 95,89 % adres pouze zbylých 3,47 % bitcoinů.

Potřebujete peníze? Ručit za „fiat“ půjčku můžete bitcoinem

Diskutabilní otázkou ovšem je, zda je počet adres dobrou proxy pro počet uživatelů sítě, jelikož jeden uživatel jich může mít mnoho. Navíc, vzhledem k anonymizaci sítě, je prakticky nemožné je k jednotlivým uživatelům přiřadit. Je tedy sporné, zda lze tímto způsobem adekvátně měřit rozložení bitcoinového bohatství.

Jinou cestou, kterou popisuje server Medium.com, je vytvoření mnohem sofistikovanějšího modelu s využitím zákona síly. I podle výsledků tohoto modelu (za použití zářijových dat letošního roku) se však zdá být vlastnictví bitcoinu značně centralizované. Zatímco „nejbohatších“ 30 % vlastní zhruba 98 % množství bitcoinů, 70 % uživatelů se dělí o zbylá 2 %.

Kromě toho, že se vlastnictví bitcoinu v rámci uživatelské sítě zdá být podle dostupných dat značně centralizované, přirozeně stále existuje spousta lidí, kteří bitcoiny ani žádné jiné kryptoměny nevlastní. Současný explozivní nárůst této oblasti však v rámci komunity vytváří nové milionáře, což motivuje k zapojení dosud „nepolíbené“ uživatele. Díky tomu také dál rostou ceny kryptoměn, čímž může docházet k nafukování oné bubliny, o které se mluví čím dál častěji.

Kam kráčíš, Bitcoine? Vsaďte se, že na konci roku prolomí 20 tis. USD

Průběh cenových bublin, které známe z historie, mívá obvykle prozaický vývoj. Na začátku vstupují na trh tzv. smart money, tedy zkušení, chytří a nadprůměrně informovaní investoři, kteří správně vycítí příležitost. Poté, co na trhu spatří dostatečně vysoké zisky, se přidávají institucionální investoři, jako jsou banky či všemožné fondy. Poté, co se o nevídaném býčím trhu dozvídá veřejnost, se na něm chce svézt takřka každý a vzniká bublina, poháněná touhou po ziscích a vírou v další růst. V té době však již smart money sklízejí zisky a vystupují z trhu, který se co nevidět zhroutí jako domeček z karet. A ten, kdo za to zaplatí, jsou přirozeně dump money.

„Bublina“ v rámci kryptoměn, pokud zde skutečně je, je ovšem v něčem jiná. Na začátku byla úzká skupina nadšenců, kteří v kryptoměnách snad spíše než šanci na obrovské zisky viděli projev nesouhlasu s tradičními fiat měnami či obecně současným finančním systémem, se kterým mohou centrální banky značně manipulovat. Institucionální investoři zde naopak do vlaku nasedají jako poslední. Mezitím se však přidala řada lidí, kteří v kryptoměnách spatřovali nikoli primárně alternativní měnu, ale spíše lukrativní investici, jejíž cena v budoucnu značne poroste, jako tomu bylo doteď. A právě to, že zde mnoho lidí nakupuje nikoli kvůli fundamentální hodnotě kryptoměn, ale v očekávání výdělků z dalšího růstu jejich je cen, je znakem, který má „bublina“ na trhu kryptoměn společný s bublinami, které vznikají například na akciových trzích.

Jak rozeznat bublinu v kryptoměnách? Napoví Metcalfův zákon

Newsletter