Není tomu tak dávno, co jsme upozorňovali na sílící euro jako na faktor, který pro Evropskou centrální banku představuje brzdu procesu uvolňování měnových podmínek. I přesto, že měnová autorita kurz společné měny necílí, hraje v rámci měnové politiky významnou roli, a proto jej ECB „sleduje“. Taková byla nedávná slova hlavního ekonoma ECB Philipa Lanea, která zafungovala jako slovní intervence proti silnému euru.
Společná evropská měna v posledních týdnech profitovala především z globálně slabšího dolaru, který je pod tlakem nejen z titulu pochmurnějšího ekonomického výhledu, ale také revize americké měnové politiky působící na pokles reálných sazeb. Kombinace těchto faktorů přispěla v tomto týdnu ke krátkému posílení eura nad hranici 1,2000 EURUSD, což byla vůbec nejsilnější hodnota od roku 2018. A není to jen dolar, proti kterému společná měna dlouhodobě posiluje. Ještě lepší vypovídací schopnost má nominální efektivní kurz ECB, který poměřuje euro proti koši měn 42 hlavních obchodních partnerů eurozóny. Ten se za poslední dobu vyšplhal až na úrovně z druhé poloviny roku 2014.
Sílící euro může být na jednu stranu důkazem důvěry a optimismu v budoucí vývoj evropské ekonomiky. Na druhou stranu jde o proměnnou zpomalující proces uvolňování měnových podmínek s cílem nastartování evropské inflace směrem k cíli Evropské centrální banky. I proto se proražení hranice 1,2000 dolaru za euro stalo předmětem zmiňované slovní intervence hlavního ekonoma ECB. Ostatně, nestalo se tak poprvé. Evropská měnová autorita nad touto úrovní zasahovala již dříve, například v roce 2017. Tehdy se do médií dostaly komentáře o znepokojení Rady guvernérů ECB ohledně silného kurzu. Dalším příkladem byl pak komentář tehdejšího člena Rady Cœurého, který před zhruba třemi lety upozornil na to, že silné euro může zatěžovat inflaci.
Historie se tedy opakuje. ECB potřebuje co nejvíce uvolnit měnové podmínky, aby tak skrze ekonomickou aktivitu nastartovala růst evropských cen. Dosavadní evropská měnová politika je sice bezprecedentně akomodativní, avšak ve srovnání s americkou v otázce uvolněnosti podmínek stále zaostává. Přičteme-li k tomu srpnový, historicky nejnižší výsledek jádrové inflace eurozóny a nedostatečně ukotvená inflační očekávání přibližující se nastavenému inflačnímu cíli ECB, výsledkem nemůže být nic jiného než potřeba další akomodace měnové politiky.
Na úrokové sazby podle nás Rada guvernérů ECB v nejbližší době – tedy na zářijovém zasedání – nesáhne, byť prostor pro jejich snížení stále je. To ostatně již několikrát komentovala sama guvernérka ECB Lagardeová, podle které se evropské úroky ještě nenachází na úrovni nulové dolní hranice. Na druhou stranu by však jejich snížení přineslo zřejmě více vedlejších efektů, kterým by se centrální banka ráda vyhnula. Jako pravděpodobnější se nám jeví další úprava programů nákupů vybraných aktiv, kde bychom si před „klasickým“ QE, tedy programem APP, vsadili spíše na pandemický program PEPP sloužící ECB dle mnoha vyjádření jako aktuálně nejsilnější zbraň. Ostatně podobně to vidí i velká část trhu projevující se v poklesu evropských tržních sazeb, který jsme pozorovali po úterním komentáři hlavního ekonoma ECB Lanea.
Opatření měnové politiky se budou každopdáně odvíjet od její revize, která byla v případě ECB posunuta, ale dle informací od některých členů Rady guvernérů je již v procesu zkoumání. Nabízí se podobnost s Fedem, tedy zavedení cílování průměrné inflace. K této změně se nedávno vyjádřil i bývalý viceprezident ECB Vitor Constancio, podle kterého by podobný krok v případě Evropy nebyl špatným nápadem, avšak nikoli všelékem.
Samozřejmě platí, že i v případě eurozóny by takto nastavená revize měnové politiky působila na kurz společné měny negativně. V podstatě bychom se tak dostali do situace „měnové války“ mezi Fedem a ECB. A byla by to rozhodně evropská měnová autorita, které by musela kohoutky politiky otevřít na více než plno, aby se alespoň přiblížila k inflačním očekáváním na, resp. nad, nastavenou hladinou plynoucí z mandátu cenové stability.
Pro srovnání, když ECB oznámila navýšení obálky programu PEPP na 1,35 bilionu euro, tržní inflační očekávání měřená eurovým 5Y5Y inflačním forward swapem vzrostla o něco málo přes 50 bazických bodů. K tomu, abychom se dostali nad 2 %, by aktuálně bylo potřeba dalších více než 80 bodů, čemuž by musela odpovídat i změna velikosti programu PEPP. A ta by rozhodně nemohla být malá. Zřejmě by nestačilo ani mnohými odhadované navýšení o 500 miliard euro do konce roku.
Ale nepředbíhejme. Při pohledu na aktuální trhy vidíme, že euro zůstává pod tlakem, což se přenáší na slabší měny regionu střední a východní Evropy, tedy i na korunu. V dohledné době nevěříme, že by se společná evropská měna podívala zpět k hranici 1,2000 EURUSD. A pokud ano (ostatně reálné americké sazby citelně klesly a jen tak se nezvednou, spíše naopak) pravděpodobně by přišla další slovní intervence ze strany ECB.
Vzhledem k provázanosti je slabší euro proti dolaru pro korunu negativní zpráva. Na druhou stranu, budeme-li uvažovat scénář další akomodace evropské měnové politiky napojené na případnou revizi, dostali bychom se do situace, kdy by koruna měla oproti euru ještě větší výhodu z titulu úrokového diferenciálu a výhledu na to, že tento rozdíl zůstane po delší dobu, jelikož ČNB podstřelování inflačního cíle netrápí. Bankovní rada ČNB má spíše opačný problém, který by ale na horizontu měnové politiky měl být „vyřešen“ návratem zpět k inflačnímu cíli na 2 %. I proto stále věříme, že by se domácí měna měla ve zbytku roku vydat na dráhu posilování směrem zpět k hranici 26,00 za euro. I přes aktuální oslabování.
Výhled pro dnešní den
Dolar se vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 1,1794 EURUSD, dolarový index se pak nachází na hodnotě 93,00 bodu. Během dne by se kurz EURUSD měl pohybovat v rozmezí od 1,1782 do 1,1941 EURUSD.**
Koruna se aktuálně vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 26,32 EURCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 26,26 až 26,40 EURCZK, ve dvojici s dolarem zase od 22,00 až 22,31 USDCZK.**
**Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokoupravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.