Výsledky evropských indexů PMI sice vykázaly pokles, zejména u služeb však byl ve většině případů oproti konsensu mírnější. Euro na data reagovalo posílením k 1,2180 EURUSD. Dolarový index smazal ranní zisky. Obrat, spolu se silnějším eurem, podpořil měny regionu. Koruna se obchoduje kolem 26,10 za euro.

Eurozóna se dohodla na pomoci za 86 miliard eur pro Řecko

Ministři financí eurozóny se dnes na mimořádné schůzce v Bruselu shodli na podmínkách nové mnohamiliardové pomoci zadluženému Řecku. Podle zahraničních agentur to dnes večer po jednání euroskupiny potvrdila Evropská komise. Už ráno příslušnou dohodu s mezinárodními věřiteli schválil řecký parlament. Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová dnes večer zopakovala, že MMF považuje řecký dluh za neudržitelný a vyzvala k jeho výraznému ulehčení. Ocenila také zjevné odhodlání Řecka k reformám.

Jde už o třetí záchranný program, měl by být ve výši až 86 miliard eur (2,3 bilionu Kč). Pro jeho schválení byla nutná podpora ministrů financí všech 19 zemí sdílejících euro.

Ministři schválili dohodu, kterou předtím vyjednali experti. Předpokládá, že nové úvěry budou zadluženému Řecku poskytnuty za podmínky dalekosáhlých reforem a úspor. Týká se to například zvyšování daní nebo změn důchodového systému.

Dohodu nyní musí posvětit ještě několik národních parlamentů v EU. Nejostřejší debata se očekává v Německu, kde by poslanci mohli záležitost projednat v úterý. Odmítnutí ve Spolkovém sněmu je však podle agentury DPA považováno za krajně nepravděpodobné.

Euroskupina dnes uvedla, že považuje zapojení MMF do programu za nezbytný krok. Přivítala rovněž záměr vedení fondu doporučit výkonné radě MMF, aby další finanční podporu Atén zvážila, jakmile budou dokončeny podrobnosti řeckých reforem a dosaženo dohody zajišťující udržitelnost řecké dluhu. Šéf euroskupiny, nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem řekl, že země používající euro předpokládají na podzim příslušné rozhovory s MMF.

Lagardeová ale Evropu znovu vyzvala k „výraznému“ ulehčení řeckého dluhu. Pro střednědobou a dlouhodobou udržitelnost řeckého dluhu je podle ní zásadní, aby evropští partneři Řecka učinili více konkrétních závazků ohledně takovéhoto ulehčení.

Atény peníze potřebují už příští týden ve čtvrtek, kdy musí splatit další půjčku Evropské centrální bance (ECB). Pro případ, že by nedošlo k dohodě, Evropská komise už podle agentury Reuters přijala opatření, která mají Řecku případně zajistit dalších 6,04 miliardy eur (163,2 miliardy Kč) v překlenovacím úvěru.

Přislíbených 86 miliard eur Řecko postupně dostane během následujících tří let.

Hlavní události řecké dluhové krize související se třetím záchranným programem

  1. června – Vypršela lhůta pro splacení 1,6 miliardy eur Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) i pro druhý záchranný program od eurozóny a MMF.
  1. července – MMF ve své zprávě uvedl, že Řecko bude v příštích třech letech potřebovat nejméně 50 miliard eur a odpisy dluhů, má-li dostat jeho ekonomika prostor pro oživení.
  2. července – Řecký premiér Alexis Tsipras nabádal voliče, aby v referendu o požadavcích mezinárodních věřitelů odmítli „ultimáta od těch, kteří budou zemi terorizovat“.
  1. července – Řekové v referendu odmítli plán mezinárodních věřitelů na úsporná opatření: proti se vyslovilo 61,3 procenta hlasujících; účast činila 62,5 procent.
  2. července – Řecký ministr financí Janis Varufakis odstoupil; nahradil ho hlavní vyjednávač s věřiteli Euklidis Tsakalotos.
  1. července 2015 – Řecko předložilo eurozóně návrh reforem, jež slibuje učinit výměnou za další finanční pomoc (během tří let 53,5 miliardy eur); hodlá ušetřit v rozpočtu až 13 miliard eur. Reformy, ve velké míře totožné s těmi, jež voliči 5.7. odmítli v referendu, schválil 10. července řecký parlament.

12.-13. července – Summit eurozóny se dohodl, že jednání o třetím programu pomoci mohou začít, až Řecko začne přijímat přísné reformy, které ale musí jít dál než v návrhu z 9.7. a parlament je musí začít schvalovat do dvou dnů.

  1. července – Řecko neuhradilo MMF splátku 456 milionů eur.
  1. července – Evropská centrální banka (ECB) zvýšila objem nouzového financování pro řecké banky; učinila tak poté co, v noci poslanci schválili reformní balíček mj. zvyšující DPH.

– Ministři financí eurozóny schválili tříměsíční překlenovací půjčku 7,16 miliardy eur z Evropského finančního stabilizačního mechanismu, jež bude refinancována z třetího programu pomoci.

  1. července 2015 – Přísahu složili noví členové řecké vlády, jimiž premiér Tsipras nahradil rebelující politiky, kteří se před dvěma dny v parlamentu postavili proti dohodě s věřiteli.
  1. července 2015 – Řecko poslalo 6,25 miliardy eur k úhradě dluhů u ECB a MMF. Po třech týdnech se otevřely řecké banky, výběry z účtů ale zůstaly omezené; akciový trh zůstal zavřený. V platnost vstoupilo zvýšení DPH pro energie, potraviny, dopravu či veřejné stravování.
  1. července – ECB opět zvýšila objem nouzového financování řeckých bank o 900 milionů eur na zhruba 91 miliard eur; o stejnou částku ho navýšila již 16. července.
  2. července – Řecký parlament schválil druhý balík strukturálních reforem, které požadují věřitelé.
  1. července – Týmy mezinárodních věřitelských institucí začaly na technické úrovni vyjednávat v Aténách o konkrétní podobě třetího záchranného balíku; 31. července jednali s ministrem financí Euklidisem Tsakalotosem.
  1. srpna – Po pětitýdenní přestávce (od 29. června) se otevřela aténská akciová burza; hlavní index řeckých akcií v úvodu obchodování vykazoval rekordní propad až o 22,8 procenta.
  1. srpna – Řecko dokončilo jednání s věřiteli o třetím záchranném programu na expertní úrovni.
  1. srpna – Ministři financí eurozóny se na mimořádné schůzce v Bruselu shodli na podmínkách nové mnohamiliardové pomoci zadluženému Řecku. Už ráno příslušnou dohodu s mezinárodními věřiteli schválil řecký parlament.

Newsletter