Evropa musí konečně strhnout okovy ruského „krvavého“ plynu

Zdroj: Depositphotos

„Vede se tato válka jenom proto, aby sprovodila ze světa všechny mé dlužníky?“ táže se lichvář feldkuráta Katze v Osudech dobrého vojáka Švejkova. A spotřebitelé, při veškeré úctě k nesmírnému utrpení ukrajinského národa, si mohou klást obdobnou otázku: „Vede se tato válka (myšleno Ruska na Ukrajině) jen proto, aby sprovodila ze světa všechny naše úspory za dodávky plynu? Zmíněný konflikt, a tím značně nejisté vyhlídky i hrozby na přerušení dodávek ruského plynu, na němž jsme do značné míry závislí, totiž nepochybně povede k dalšímu zdražování této již tak drahé strategické komodity.

Evropa snad již konečně také pochopila (ač Německo stále nějak podivně lavíruje), jak je nebezpečné, a dokonce účelové ze strany nepřátelského Ruska, nechat se svázat tímto importem. Navíc je mírně řečeno velmi netaktické posílat Rusku peníze vlastně určené na další agrese vůči nám. Podle některých zdrojů evropské země platí Rusku každý den až 700 milionů eur za dodávky ropy a plynu. Podle čerstvého prohlášení místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse má EU snížit závislost na „krvavém“ plynu o dvě třetiny do konce letošního roku. Úplné zastavení dovozu má nastat do konce roku 2027. No uvidíme, deklarace termínů s koncem toho či onoho nedělá bez ohledu na praktické dopady na obyvatele Evropy zjevně komisi i panu Timmermansovi žádný problém, o čemž již také víme své…  Náhradou za ruské dodávky má být zkapalněný plyn ze zámoří či od šejků nebo obnovitelné zdroje. Bude to ale stačit, a jak se to promítne do koncových cen pro spotřebitele? Ty už dnes jsou na hraně přežití pro tisíce domácností a další cenové tsunami by bylo pro ně již biblickou potopou, byť nutnost odstřižení se od Ruska ve světle ukrajinské tragédie chápeme více realisticky než dříve.

„Musíme být schopni se obejít bez ruského plynu, i když si kvůli tomu budeme muset utáhnout opasky, i když to pro Evropany znamená zásadní mentální posun,“ prohlašuje například český europoslanec Alexandr Vondra (ODS), který je v Evropském parlamentu členem výboru pro životní prostředí na Seznam Zprávy. Je potřeba tedy zodpovědně zvážit, jestli v této kritické situaci předělávat naše elektrárny a teplárny na problematický plyn, anebo posečkat třeba na vyspělejší vodíkové technologie. Také by se měla stopnout již zahájená výběrová řízení na přechod (nejen) teplárenských technologií na plyn. Jak jsme již v minulosti několikrát upozorňovali tzv. Green Deal, tedy přechod EU na bezuhlíkovou energetiku, je příliš ambiciózní a obtížně realizovatelný při zachování cenové dostupnosti elektřiny či tepla. A nyní je již v původní nekompromisní podobě v podstatě minulostí.

Podle předsedy Teplárenského sdružení a bývalého premiéra Mirka Topolánka je tento Green Deal „mrtev“ a dočkáme se rehabilitace uhlí. „Evropa může využít této příležitosti, aby bez ztráty tváře uznala, že načasování Green Dealu bylo příliš ambiciózní. Při nedostatku plynu se můžeme dočkat zprovozňování již odstavených uhelných elektráren, vyššího využití těch, které zatím odstavené nejsou, nebo posouvání termínů odstávky,“ míní Michal Macenauer z poradenské společnosti EGÚ Brno. „Situace může vést k dočasné rehabilitaci uhlí,“ připouští i Topolánek. „V krátkodobém horizontu bude rehabilitován jakýkoliv zdroj, který přinese elektřinu a teplo,“ přidává se vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.

No sláva! Konečně rozumné názory, které snad padnou na úrodnou půdu i v Bruselu. Česká republika by toho měla co nejvíce využít v rámci svého předsednictví EU, které začne v červenci letošního roku a potrvá do jeho konce. Uhlí si samozřejmě v energetickém mixu stále zachovávají takové velmoci jako USA, Čína, Indie, Japonsko či Austrálie. Tak proč ne EU? Samozřejmě je nutné zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů jak solárních, větrných či bioplynových zdrojů, ale tradiční surovina také má své místo.

Závěrem můžeme opět parafrázovat Švejka větou „Zabili jste nám Ferdinanda, tady máte přes držku“! Ano Rusko potřebuje tvrdě narazit i v arogantních prohlášeních o „uzavření kohoutků“ s plynem či ropou a úplným odstřižením od uhlí bychom si dali přes držku akorát tak my sami. S ruským plynem se totiž svoboda rozplyne jako pára nad hrncem, jak vidno z aktuálního dění.

 

Zdroj: Seznam Zprávy, Teplárenské sdružení, EGÚ Brno, Evropská komise

Newsletter