Z dění na trhu je zřejmé, že obchodníci zacenili navýšení úrokových sazeb o 75 bazických bodů ze strany ECB na zářijovém zasedání. Obchodníci dále předpokládají, že do října budou sazby postupně navýšeny o 125 bodů, což by znamenalo jedno navýšení o 50 bodů a jedno navýšení o 75 bodů během dalších dvou zasedání rady ECB. Mezi hlavní důvody patří stále zrychlující inflace v eurozóně. Dle předběžných výsledků měření srpnová meziroční inflace v eurozóně dosáhla hodnoty 9,1 %. Hodnota inflace tak byla nad očekávání trhu a dále zrychlila. Obchodníci proto očekávají silnější reakci ze strany ECB, která má v oblasti tlumení inflace mandát.
Srpnová meziroční inflace v eurozóně dle předběžných měření dosáhla 9,1 %, což je o 0,2 procentního bodu vyšší hodnota ve srovnání s červencem. Z pohledu meziročního vyjádření růstu spotřebitelských cen je výsledek 9,1 % devátou rekordní hodnotou v řadě. Výrazné zrychlení lze pozorovat i v meziměsíčním vyjádření inflace, která v srpnu dosáhla 0,5 % a v červenci pak „pouze“ 0,1 %. Nejvýrazněji se na růstu inflace podílela oblast energetiky, kde došlo k meziročnímu růstu cen o 38,3 %, což je o něco méně než v červenci. Naopak růst cen potravin, alkoholu a tabáku proti červenci zrychlil na 10,6 %. V eurozóně zdražily i průmyslové výrobky mimo sektor energetiky o 5 % a služby o 3,8 %. Je zřejmé, že tahouny inflace jsou nyní primárně energie a potraviny.
Je zajímavé pozorovat rozdíly v průsaku a síle inflačních tlaků v jednotlivých ekonomikách eurozóny, kde vidíme, že inflace ve Francii (6,5 % v srpnu, 6,8 % v červenci) a ve Španělsku (10,3 % v srpnu, 10,7 % v červenci) zpomaluje, zatímco inflace v Německu (8,8 % v srpnu) dosahuje rekordních hodnot. Nemluvě o pobaltských zemích, kde je dvouciferná inflace standardem posledních měsíců (Estonsko 25,2 %, Lotyšsko 21,1 %, Litva 20,8 %) a ve výrazné zpomalení lze doufat nejdříve za několik měsíců. Spíše později.
Inflace v eurozóně akceleruje, a obchodníci proto očekávají reakci ze strany ECB, která jako poslední z velkých centrálních bank regionů postižených akcelerací inflace začala s normalizací měnové politiky. Rekordní inflace v Německu a v dalších velkých ekonomikách bude tlačit radu ECB k razantnímu kroku. Trhy proto očekávají napodobení trajektorie měnové politiky Fedu a zacenili zvýšení sazeb ECB o 75 bazických bodů v září a o dalších 50 bodů v říjnu. Jenže zástupci ECB se razantního utahování měnové politiky alespoň doposud obávali. Navýšení úrokových sazeb by komplikovalo dluhové financování veřejných rozpočtů členských zemí, kdy nejvíce trpí zadlužené země jihu, což by mohlo vést k tzv. fragmentaci dluhopisového trhu. Dalším zásadním problémem je potom obava z rostoucí pravděpodobnosti recese v eurozóně. Utažení měnové politiky by tlumilo ekonomickou aktivitu a v zásadě umetlo cestu příchodu recese. ECB proto při boji s inflací musí zvážit i dopady na stabilitu trhu a výkon ekonomiky.
Z pohledu růstu cen v Evropské unii je nyní zásadní diskuse ohledně role plynových elektráren v energetickém mixu a výpočtu finální ceny elektřiny. Jak je zmíněno výše, tak energie jsou nyní tahounem inflace. Především pak zdražování plynu, které se projevuje i ve zdražení elektřiny díky systému závěrných elektráren, dle kterých se určuje cena elektřiny na burze. Plynové elektrárny bývají ty poslední a nejdražší, které poskytnou elektřinu pro pokrytí poptávky na trzích. Drahý plyn proto tlačí cenu elektřiny na celém trhu vzhůru. Evropská komise už několik měsíců hovoří o návrhu „vyřazení“, či dotování energie z plynu, což by dramaticky snížilo cenu elektřiny ze závěrných elektráren a tím i na celém trhu. Tento plán by ale byl fiskálně náročný. Především pak pro země, které jsou na výrobě elektřiny z plynu nejvíce závislé, jako například Německo. Lze však předpokládat, že by se fiskální zátěž rozložila mezi členské země Evropské unie. Snížení cen elektřiny podobným zásahem by relativně rychle zapůsobilo na zpomalení inflace v zemích EU. Navržení, projednání a schválení takového plánu má i spoustu dalších úskalí a nelze proto předpokládat, že dojde k rychlému zavedení.
VÝHLED PRO DNEŠNÍ DEN
dDolar se vůči euru v online směnárně RoklenFx aktuálně obchoduje za středový kurz 1,0020 EURUSD, dolarový index se pak nachází na hodnotě 109,02 bodu. Během dne by se kurz EURUSD měl pohybovat v rozmezí od 0,9938 do 1,0061 EURUSD.**
Koruna se aktuálně vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 24,50 EURCZK, vůči dolaru za středový kurz 24,45 USDCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 24,47 až 24,58 EURCZK, ve dvojici s dolarem od 24,31 do 24,61 USDCZK.**
**Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
Zdroj: RoklenFx, Bloomberg, Reuters, ECB, Fed, ČNB, COT, TradingView
